Lord Hoffman, který hlasoval proti nároku na imunitu, neinformoval kolegy o své vazbě na Amnesty International, organizaci na ochranu lidských práv. Jeho manželka pro tuto organizaci, usilující o generálovo potrestání, pracuje po dvacet let, lord Hoffman se také podílel jako hlava dobročinné skupiny na vyhledávání finančních zdrojů pro Amnesty International.
Pětice soudců rozhodla, že neoznámení této skutečnosti může vyvolávat obavy z neobjektivity, a nařídila proto přezkoumání verdiktu novou pěticí soudců. "Musíme zajistit, aby se v budoucnu podobné případy nemohly opakovat," prohlásil jeden ze soudců Sněmovny lordů. Amnesty International a skupiny sdružující oběti Pinochetovy vlády ovšem tyto argumenty odmítly.
Lord Hoffmann rozhodl 25. listopadu společně s dalšími lordy-soudci o tom, že Pinochetovi nenáleží diplomatická imunita. Výsledek hlasování však byl velmi těsný (3:2), přičemž právě hlas lorda Hoffmanna nakonec rozhodl o tom, že generálovi imunita nebyla přiznána.
Šance Pinocheta na návrat do Chile tak výrazně vzrostla - většina právních expertů soudí, že britské zákonodárství vskutku zaručuje generálovi jako bývalé hlavě státu imunitu.
"Jakékoliv téma v tomto případu je vždy překvapivé, počínaje jeho zatčením," řekl v reakci na nový zvrat chilský ministr zahraničí José Miguel Insulza.
Bývalý chilský diktátor byl v Británii zatčen v říjnu na základě žádosti Španělska, které ho chce soudit za podíl na vraždách a únosech spáchaných během jeho vlády. Pětice soudců Sněmovny lordů poté v poměru tři ku dvěma překvapivě rozhodla proti imunitě, a otevřela tak dveře vydání španělské justici. Včerejší rozhodnutí, jež nemá v britské právní praxi obdoby, vše vrací do bodu nula.
Potvrdí-li v lednu Sněmovna lordů verdikt Nejvyššího soudu, že Pinochet má jako bývalá hlava státu nárok na imunitu, pak se generál bude moci vrátit zpět do Chile.
Pinochet naboural tradici
Pinochet je prvním člověkem v historii, který žádá Sněmovnu lordů o zrušení verdiktu. Právníci bývalého chilského diktátora Augusta Pinocheta v úterý vyzvali Sněmovnu lordů, aby zrušila rozsudek svého vlastního výboru, jimž byl koncem listopadu těsnou většinou hlasů generálovi upřen nárok na imunitu.
S podobnou žádostí se dosud na horní komoru britského parlamentu v moderních dějinách nikdo neobrátil. Pinochetovi advokáti si však nemohli na verdikt Sněmovny stěžovat nikde jinde než právě ve Sněmovně, protože ta je nejvyšším odvolacím soudem v Anglii a Walesu.Pinochetův tým zpochybňuje rozsudek pětičlenného výboru tvrzením, že jeden z lordů-soudců udržuje těsné kontakty s humanitární organizací Amnesty International (AI), která stála v čele kampaně za zatčení chilského diktátora.
Lord Hoffmann byl jedním ze tří členů výboru, kteří hlasovali proti Pinochetovi. Manželka lorda Hoffmanna pracuje pro Amnesty International.
Stížnost Pinochetova týmu posoudí nyní pět vysoce postavených soudců, kteří se nezúčastnili původního rozhodování o imunitě. Právníci chilského generála jim v úterý řekli, že vazba lorda Hoffmanna na AI přinejmenším představuje riziko, že byl při svém rozhodování neobjektivní. Sněmovna by proto podle nich měla své rozhodnutí z 25. listopadu anulovat.
Pokud soudci uznají tuto stížnost za oprávněnou, bude muset Sněmovna o imunitě chilského generála rozhodovat znovu. Očekává se, že projednání stížnosti potrvá nejméně dva dny.
Španělsko požaduje vydání Pinocheta, aby jej mohlo postavit před soud za zločiny, jichž se dopustil během své sedmnáctileté vlády. Britská vláda již dala souhlas k tomu, aby žádost o vydání Pinocheta projednaly britské soudy.
Zdlouhavá právní bitva už začala minulý pátek, když se generál poprvé objevil na lavici obžalovaných. Podle expertů může soudní řízení trvat až dva roky. I kdyby byl Pinochet (83) nakonec vydán Španělsku a shledán vinným za údajné zločiny, do vězení by ale pro svůj vysoký věk stejně nešel.
Pinochet se objevil v pátek poprvé od svého zatčení v polovině října na veřejnosti.
Za mimořádně přísných bezpečnostních opatření byl generál převezen z pronajaté luxusní vily v hrabství Surrey do budovy magistrátního soudu Belmarsh v jihovýchodním Londýně. Soudní budova je propojena s vězením pro nejtěžší zločince, včetně teroristů a pašeráků drog.
Soudní jednání bylo rutinní záležitostí, a proto trvalo pouze asi 20 minut. Pinochet, oblečený do hnědého civilního obleku, potvrdil svou identitu s uvedením všech svých bývalých nejvyšších funkcí, dozvěděl se, z čeho je obžalován, a termín, kdy se má příště dostavit k soudu (18. ledna). Na závěr stání bývalý chilský diktátor, který se zjevně cítil velmi ponížen, soudu vzdorovitě oznámil, že nerespektuje jiný než chilský soud a obvinění Španělska označil za lži.
Pinochetovi, který se zotavuje z operace zad, kvůli níž do Británie přijel, bylo dovoleno, aby během jednání seděl na kolečkovém křesle, nikoli přímo na modré polstrované lavici obžalovaných. Klinika, v jejíž péči Pinochet pobýval, nedávno prohlásila, že generál již nepotřebuje soustavnou lékařskou péči, a propustila ho. Jeho obhájci ovšem tvrdí, že zdraví 83letého senátora je křehké a navíc je teď deprimován a rozrušen děním kolem své osoby.
Pinochet se musel dostavit k soudu na základě rozhodnutí ministra vnitra Jacka Strawa, který dal ve středu souhlas k tomu, aby začalo zdlouhavé soudní projednání celého případu. Na jeho konci bude Pinochet buď vydán Španělsku, které požádalo o jeho vydání, nebo se bude moci vrátit zpět do Chile.
Není vyloučeno, že celá kauza po několika měsících, možná i letech, skončí znovu na stole britského ministra vnitra, který dosud ve své kariéře nestál před větším dilematem.
Dosavadní vývoj
Španělský vyšetřující soudce Baltasar Garzón ve čtvrtek oficiálně obvinil bývalého chilského diktátora Augusta Pinocheta z genocidy, terorismu a mučení, kterých se měl dopustit za své vlády v letech 1973-1990. Oznámily to ve čtvrtek španělské soudní zdroje. Pinochet se ve čtvrtek prostřednictvím svých advokátů odvolal proti středečnímu rozhodnutí britského ministra vnitra Jacka Strawa, který odmítl Pinocheta propustit na svobodu.
Obžalobu ve čtvrtek soudce Garzón předal žalujícím stranám a prokurátorovi a kopie byla zaslána britským justičním orgánům. Zločin genocidy zůstává v obžalobě obsažen, ačkoli se o něm ve svém středečním rozhodnutí britský ministr vnitra Jack Straw nezmínil.
Straw ve svém středečním verdiktu uvedl, že soudní projednávání případu může pokračovat. Odvolání může podle pozorovatelů zpozdit předvolání Pinocheta před soud, které se plánovalo na pátek.
"Odvolání bylo podáno ráno. Generál je klidný," řekl ve čtvrtek Pinochetův blízký spolupracovník Ignacio Pérez Walker.
Britský ministr zahraničí Robin Cook se ve čtvrtek pokusil zmírnit dopad Strawova rozhodnutí na britsko-chilské vztahy. "Británie si velmi cení úzkých vztahů, které jsme udržovali po mnoho let, a je odhodlána udržet tyto vzájemně prospěšné vztahy," uvedl Cook v dopise chilské vládě, kterým reagoval na chilské středeční rozhodnutí ihned odvolat ke konzultacím svého velvyslance v Londýně.
Žádost Španělska o vydání chilského senátora nyní začnou posuzovat britské soudy. Pinochet se již v pátek musí osobně dostavit do budovy magistrátního soudu v Londýně.
Bývalá britská premiérka Margaret Thatcherová, osobní přítelkyně Pinocheta, považuje rozhodnutí Jacka Strawa za "vážnou chybu" a celou záležitost označila za hanebnou a škodlivou epizodu, jejíž trvání se rozhodla vláda ještě prodloužit. Expremiérka obvinila labouristický kabinet, že jeho rozhodnutí je motivováno politicky.
Představitel Amnesty International Richard Bunting naproti tomu prohlásil, že verdikt signalizuje "zrození nové éry pro lidská práva" a je uctěním památky tisíců lidí, kteří byli během Pinochetovy vlády umučeni, zabiti nebo zmizeli.
Odmítnutím propustit Pinocheta na svobodu se britská vláda vydala cestou zdlouhavé právní bitvy, která bude trvat možná i roky. Pinochetovi právníci jsou odhodláni proti čtvrtečnímu rozhodnutí protestovat u Nejvyššího soudu. Kdyby byl Pinochet nakonec vydán do Španělska, nebude muset jít do vězení, protože španělské zákony nedovolují, aby byli vězněni lidé starší 75 let.
Kromě nadšených mírových aktivistů a rozhořčených stoupenců generála přijdou nyní ke slovu i renomovaní právníci, kteří budou muset udělat jasno ve složité otázce stíhání bývalých hlav států.
Rozhodnutí britského ministra je především dobrou zprávou pro příbuzné obětí Pinochetovy sedmnáctileté diktatury, stejně jako pro humanitární organizace. Britská vláda sklidí nepochybně také pochvalu od mnoha členů vládnoucí Labouristické strany, kteří se v minulosti aktivně zapojovali do demonstrací proti Pinochetovi. Verdikt prospěje i vztahům se Španělskem, které o vydání Pinocheta požádalo.
Vztahy Británie s Chile, které byly po zatčení generála krajně napjaté, se ale pravděpodobně ještě zhorší. Podle pozorovatelů Londýn ohrozil svým rozhodnutím křehkou demokracii v Chile, kde Pinochetův případ oživil staré rány. Jestliže navíc 83letý generál v Británii zemře, povede to k další vlně bouřlivých protestů ve světě.
Spor o Pinocheta proti sobě názorově postavil londýnský Nejvyšší soud, který generála původně osvobodil, a Sněmovnu lordů, která jako nejvyšší odvolací instituce v zemi verdikt Nejvyššího soudu zvrátila. Britská vládě se tak do rukou dostal znovu hlavolam, na němž si tak či onak musela vylámat zuby.
Britská veřejnost je v názoru na to, zda měl být Pinochet propuštěn, či vydán Španělsku, nejednotná. Průzkum veřejného mínění ústavu ICM ukázal, že 36 procent Britů je pro, aby se generál vrátil do Chile, 34 procent by jej rádo vidělo před španělským soudem a 30 procent nemá na věc jednoznačný názor.
List The Independent ve středu otiskl celostránkový otevřený dopis, v němž jeho signatáři vyzvali ministra Strawa, aby umožnil soudní proces s Pinochetem. Inzerát zaplatilo a podepsalo na 300 lidí, mezi nimi známí umělci jako dramatik Harold Pinter, spisovatel Salman Rushdie, herečka Emma Thompsonová nebo zpěvák Peter Gabriel.
Jaké jsou možnosti
Ministr vnitra by hrozícím komplikacím mohl předejít, kdyby Pinocheta hned osvobodil. Podle zákona o vydání z roku 1989 musí zvážit, zda by vydání generála bylo nespravedlivé. A to by mohlo být pouze ze zdravotních důvodů, protože mezinárodní konvence o genocidě znemožňuje odmítnout z politických důvodů vydání osob obviněných z masových vražd. Pinochet by musel své zdravotní problémy doložit lékařskou zprávou. Problém je ovšem v tom, že po operaci zad se zdá být fit.
Jestliže britská vláda Pinocheta přece jen vydá, riskuje konflikt s Chile, které patří k nejtěsnějším spojencům Británie v Latinské Americe. Vyšle rovněž do světa varovný signál, že žádný politik, který má údajně na svědomí masové vraždy, si nebude moci být ničím jist, jakmile vkročí jako bývalá hlava státu na půdu cizího země.
A co když Straw Pinocheta osvobodí? Rozpoutá bouři nejen mezi příbuznými obětí diktatury a organizacemi na obranu lidských práv, ale i mezi mnoha řadovými členy vládnoucí Labouristické strany, pro něž je Pinochet ztělesněním tyrana. A ministr zahraničí Robin Cook bude mít při svých cestách po světě plné ruce práce, aby vysvětlil, že nová britská vláda skutečně prosazuje "etickou" zahraniční politiku. Pinochetova stínu se tedy britská vláda jen tak nezbaví.
Pinochetovo zatčení
Bývalý chilský diktátor a později prezident Augusto Pinochet byl zatčen 16. října v Londýně, kam se přijel léčit kvůli kýle. Jeho zadržení vyvolalo diplomatickou roztržku.
"Chilská vláda tento krok považuje za porušení diplomatické imunity," prohlásil chilský prezident Eduardo Frei a dodal: "Zákony naší země musí být respektovány."
Britská policie třiaosmdesátiletého Pinocheta zatkla na žádost španělských soudců, kteří od roku 1996 vyšetřují zločiny spáchané za chilské vojenské diktatury v letech 1973 až 1990. Během Pinochetovy vlády bylo totiž zabito nebo zmizelo i několik španělských občanů.
Španělští soudci žádají britské úřady o vydání bývalého chilského diktátora Augusta Pinocheta. Soudce Baltasar Garzón u britských úřadů podepřel svou žádost o vydání Pinocheta tím, že svou obžalobu rozšířil na 94 samostatných obvinění z genocidy, terorismu a mučení. Podle těchto doplňujících informací, které dostala britské justice, se Pinochet dopustil genocidy tím, že provedl sérii nelegálních zatčení, po nichž v některých případech následovaly vraždy nebo zmizení zatčených osob, kterým podle důkazních materiálů předcházelo v mnoha případech mučení.
Pinochet ve jménu antikomunismu a záchrany státu před ekonomickým úpadkem svrhl v roce 1973 prezidenta Salvadora Allenda a zavedl krvavou vojenskou diktaturu, která likvidovala politické odpůrce.
Vojenská "komanda smrti" připravila o život 3197 lidí, přes dva tisíce osob zmizelo, nejméně 130 tisíc lidí skončilo ve vězeních a na 900 tisíc před terorem uprchlo do zahraničí.
