Harry Schmidt, který bomby shodil, přijde buď jen o mzdu za 30 dní nebo dostane měsíc neplaceného domácího vězení. Kromě toho armáda přezkoumá, zda může dál pilotovat letadlo.
Pilot William Umbach, který řídil doprovodný letoun, dostal písemnou výstrahu a pokud by se rozhodl odejít do výslužby, letectvo jeho abdikaci přijme. Rozhodl o tom příslušný velitel, generál Bruce Carlson.
Kanada je rozčarovaná
Rozhodnutí amerického letectva vyvolalo rozčarování na kanadské straně.
"Doufala jsem v soudní proces," řekla Marley Legerová, manželka seržanta Marca Legera, který zemřel, když vedle něj vybuchla americká bomba. "Ale je to už jedno. Marca mi to stejně nevrátí."
Aféra tehdy vyvolala značný rozruch. Zaskřípaly kvůli ní i jinak velmi dobré vztahy mezi Washingtonem a Ottawou. V Kanadě i jiných zemích nehoda poskytla argumenty silám odmítajícím zásah v Afghánistánu.
Kanadský ministr obrany John McCallum vyjádřil nad rozhodnutím amerických orgánů zklamání. "Chápu, že to může vyvolat negativní reakce a dokonce hněv a frustraci Kanaďanů. Sympatizuji s nimi a s rodinami zabitých," řekl.
Piloti byli viněni ze zabití a nedbalosti
Pokud by oba piloti stáli před soudem, hrozilo by jim celkem až 64 let vězení.
Schmidt a Umbach jsou viněni ze zabití a zanedbání služebních povinností. Měli si prověřit cíl, na který útočí. Navíc měli signál, že zaměřený cíl není správný.
Piloti jednali v rozporu s pokyny velení
V dubnu 2002 během hlídkového letu se svými stíhačkami F-16 zaútočili na cvičící kanadské vojáky, i když jim pozemní velení signalizovalo, že se mají palby zdržet. Schmidt přesto shodil bombu.
Její vypuštění vzápětí zdůvodnil tím, že se musel bránit. Není však jasné, čemu. Oba piloti při vyšetřování tvrdili, že o cvičení kanadské jednotky spojeneckých sil nic nevěděli.
