Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

O azylu pro migranty nejdéle rozhodují Maďaři. Německo je nejrychlejší

  14:58aktualizováno  14:58
Washingtonský institut Pew Research Center v podrobné analýze popsal, jak funguje přijímací procedura uprchlíků a migrantů, kteří v posledních letech přišli do západní Evropy. Analýza ukazuje, že v tom, za jak dlouho žádost o azyl vyřídí, panují mezi jednotlivými zeměmi značné rozdíly. Rozhodnutí o azylu nejvíce oddaluje Maďarsko.

Francouzská policie vykázala migranty žijící improvizovaně na ulicích v Chapelle severně od Paříže. (7. července 2017) | foto: Reuters

Institut k tomu použil oficiální údaje z posledních dvou let (2015 a 2016) ze všech zemí Evropské unie doplněných o Norsko a Švýcarsko. Během těchto dvou let požádalo o azyl zhruba 2,2 milionu migrantů, polovina z nich v pouhých dvou zemích – Německu a Švédsku.

Fakta

Které země nejvíce oddalují rozhodnutí o azylu

Procento čekajících

Maďarsko 94 %
Řecko 90 %
Španělsko 69 %
Finsko 67 %
Rakousko 66 %

Země původu žadatelů o azyl, kteří čekají nejčastěji:

Procento čekajících

Albánie 89 %
Kosovo 77 %
Afghánistán 77 %
Írán 77 %
Srbsko 74 %

A na začátku letošního roku stále více než polovina z celkového počtu migrantů (52 %) ještě nevěděla, jestli jim bude udělen azyl. Po dobu rozhodování mají v každém případě právo na ubytování, stravu a lékařskou péči.

Dalších čtyřicet procent se svými žádostmi o azyl uspělo. Pouhá tři procenta běženců po zamítnutí žádosti vrátily evropské úřady zpět do domovských zemí. U dalších pěti procent migrantů, jejichž žádost byla rovněž zamítnuta, nebylo známo, kde se nacházejí.

Velký rozdíl mezi jednotlivými zeměmi posuzujícími žádosti je podle studie v délce času, dokdy jsou schopny o žádosti rozhodnout. A ta je zároveň hodně ovlivněna tím, ze které země žadatel o azyl pochází.

Uprchlíci na cestě z Maďarska do Rakouska (září 2015):

Nejsnazší to mají Syřané

Více než polovina (53 procent) běženců pocházela ze Sýrie, Afghánistánu a Iráku, tedy ze zemí zmítaných ozbrojenými konflikty. Nejsnazší to podle Pew Research mají žadatelé ze Sýrie.

Výbušný posudek o otevření hranic

Ani dva roky poté, co německá vláda umožnila uprchlíkům uvázlým v Maďarsku na takzvané balkánské stezce vstup do země, není jasné, na jakém právním základě tak učinila. Vyplývá to z posudku právníků Spolkového sněmu, o kterém v pátek informoval list Die Welt. 

Právní experti zároveň upozornili, že v „zásadních“ oblastech je povinen rozhodovat parlament. Podle listu to vyplývá i z rozhodnutí ústavního soudu. Ve skutečnosti ale „otevření hranic“ pro uprchlíky na balkánské stezce 4. září 2015 nařídila kancléřka Angela Merkelová pouze po dohodě s jednotlivými ministry.

Podle posudku měly úřady na podzim 2015 na základě tehdy platného práva uprchlíky přicházející z bezpečného Rakouska na hranicích spíše odmítnout.

V závěru kampaně před nedělními parlamentními volbami je posudek Vědecké služby - oddělení Spolkového sněmu, které je přísně apolitické - značně výbušným, poznamenal Die Welt. 

Zdroj: ČTK

Například čekací doba na verdikt o azylu syrského běžence byla v Německu v posledních dvou letech zhruba tři měsíce. Belgii se dokonce podařilo toto období „stáhnout“ na měsíc.

Pro srovnání – v Norsku musel a musí Syřan čekat na rozhodnutí více než rok. Ze všech zhruba 650 000 Syřanů, kteří ve sledovaném období dorazili do Evropy, jich však na začátku letošního roku čekalo na rozhodnutí jen 130 tisíc. Iráčané a Afghánci to měli podle studie podstatně složitější.

Pew Research upozornil, že mezi země, které o azylu rozhodují vcelku rychle, patří Německo. To je přitom s přehledem nejčastějším cílem běženců – o azyl zde zažádalo 1 090 000 osob. Na rozhodnutí o azylu zde na konci sledovaného období čekalo 49 procent žadatelů, tedy asi 530 000 lidí.

Nadprůměrnou efektivitu prokázaly podle institutu také úřady ve Švédsku, Belgii, Nizozemsku a Itálii. Ta zvládla vyřídit 72 procent žádostí.

Na opačném konci hodnocení skončilo podle institutu Maďarsko s jasně protiuprchlickou vládou, kde ke konci roku 2016 čekalo na posouzení žádostí 94 procent ze 70 000 příchozích. Těsně ho následovalo Řecko, z 50 000 lidí na vyřízení žádosti čekalo 45 000 osob (90 procent).

Procentuálně přitom byli na prvním místě v podílu čekajících Albánci. Z 80 000 žadatelů o azyl jich na konci roku 2016 čekalo 75 000 (89 %). Jen o něco menší procentuální podíl je v případě žadatelů z Kosova. Na třetím místě jsou Afghánci, kteří přitom představují po Syřanech druhou nejpočetnější skupinu žadatelů o azyl.

V Česku v letech 2015 a 2016 podle údajů ministerstva vnitra zažádaly o mezinárodní ochranu 3 003 osoby, přičemž úřady rozhodly ve 2 797 případech.

Azyl dostalo v tomto období pouze 219 osob, tedy méně než deset procent. Doplňkovou ochranu, která se na rozdíl od azylu uděluje na předem stanovenou dobu, přiznalo ministerstvo 701 osobám. Více než třetinu žadatelů tvořili občané Ukrajiny.

Autor:



Hlavní zprávy

Nejčtenější

Babiš získal důvěru Sněmovny. Chtěl mluvit s demonstranty, létaly lahve

Premiér Andrej Babiš na výzvu opozice vyšel mezi demonstranty.

Vláda ANO a ČSSD podporovaná komunisty získala důvěru Poslanecké sněmovny 105 hlasy poslanců těchto stran. Česko má...

Češi si utahují ze sedícího Zemana. Na oficiálním snímku státníků však stojí

Zástupci členských zemí NATO na summitu v Bruselu. Zcela vpravo prezident Miloš...

České sociální sítě ve středu obletěly snímky ze společného focení státníků na summitu NATO, kde si unavený prezident...



Hasiči ukončili prohledávání sutin v nestabilní budově v centru Prahy

Při záchraně hasiči používají sací bagr na sutiny. Budova je podle statiků...

V Praze 1 poblíž Národní třídy se v úterý před polednem propadla klenba stropu opravovaného domu a trosky zavalily...

Chlapec z vláčku předčasně vystoupil, popisuje tragédii majitel Šiklandu

V zábavním areálu Šiklův mlýn spadl 5letý chlapec pod kola vláčku (14. 7. 2018).

Chlapec, který v sobotu zemřel v zábavním areálu Šiklův mlýn pod koly turistického vláčku, z něj podle majitele parku...

J&J musí zaplatit 4,7 miliardy dolarů ženám s rakovinou vaječníků

Výrobek Johnson & Johnson (ilustrační snímek)

Pokutu a odškodné v celkové výši 4,69 miliardy dolarů (přes 104 miliard korun) musí zaplatit americká společnost...



Další z rubriky

Co dohodl Trump s Putinem? Vyslechněme tlumočnici, zní z Washingtonu

Americký prezident Donald Trump a tlumočnice Marina Grossová na summitu s...

Američtí vládní činitelé se marně snaží zjistit, co Donald Trump vlastně v Helsinkách dohodl s Vladimirem Putinem....

VIDEO: Cyklistka chtěla přejet zvedací most, vybrala si špatný moment

Cyklistka ve Wisconsinu

Vážným zraněním s velkým štěstím unikla žena z amerického Wisconsinu, která chtěla na kole přejet zvedací most. Vjela...

VIDEO: Animace ukazuje, jak záchranáři vytáhli chlapce ze zatopené jeskyně

Podrobná animace záchranné akce chlapců z thajské jeskyně

Po zveřejnění podrobností o záchranné operaci, při které potápěči vyprostili z thajské jeskyně dvanáct mladých...



Najdete na iDNES.cz