Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

O azylu pro migranty nejdéle rozhodují Maďaři. Německo je nejrychlejší

  14:58aktualizováno  14:58
Washingtonský institut Pew Research Center v podrobné analýze popsal, jak funguje přijímací procedura uprchlíků a migrantů, kteří v posledních letech přišli do západní Evropy. Analýza ukazuje, že v tom, za jak dlouho žádost o azyl vyřídí, panují mezi jednotlivými zeměmi značné rozdíly. Rozhodnutí o azylu nejvíce oddaluje Maďarsko.

Francouzská policie vykázala migranty žijící improvizovaně na ulicích v Chapelle severně od Paříže. (7. července 2017) | foto: Reuters

Institut k tomu použil oficiální údaje z posledních dvou let (2015 a 2016) ze všech zemí Evropské unie doplněných o Norsko a Švýcarsko. Během těchto dvou let požádalo o azyl zhruba 2,2 milionu migrantů, polovina z nich v pouhých dvou zemích – Německu a Švédsku.

Fakta

Které země nejvíce oddalují rozhodnutí o azylu

Procento čekajících

Maďarsko 94 %
Řecko 90 %
Španělsko 69 %
Finsko 67 %
Rakousko 66 %

Země původu žadatelů o azyl, kteří čekají nejčastěji:

Procento čekajících

Albánie 89 %
Kosovo 77 %
Afghánistán 77 %
Írán 77 %
Srbsko 74 %

A na začátku letošního roku stále více než polovina z celkového počtu migrantů (52 %) ještě nevěděla, jestli jim bude udělen azyl. Po dobu rozhodování mají v každém případě právo na ubytování, stravu a lékařskou péči.

Dalších čtyřicet procent se svými žádostmi o azyl uspělo. Pouhá tři procenta běženců po zamítnutí žádosti vrátily evropské úřady zpět do domovských zemí. U dalších pěti procent migrantů, jejichž žádost byla rovněž zamítnuta, nebylo známo, kde se nacházejí.

Velký rozdíl mezi jednotlivými zeměmi posuzujícími žádosti je podle studie v délce času, dokdy jsou schopny o žádosti rozhodnout. A ta je zároveň hodně ovlivněna tím, ze které země žadatel o azyl pochází.

Uprchlíci na cestě z Maďarska do Rakouska (září 2015):

Nejsnazší to mají Syřané

Více než polovina (53 procent) běženců pocházela ze Sýrie, Afghánistánu a Iráku, tedy ze zemí zmítaných ozbrojenými konflikty. Nejsnazší to podle Pew Research mají žadatelé ze Sýrie.

Výbušný posudek o otevření hranic

Ani dva roky poté, co německá vláda umožnila uprchlíkům uvázlým v Maďarsku na takzvané balkánské stezce vstup do země, není jasné, na jakém právním základě tak učinila. Vyplývá to z posudku právníků Spolkového sněmu, o kterém v pátek informoval list Die Welt. 

Právní experti zároveň upozornili, že v „zásadních“ oblastech je povinen rozhodovat parlament. Podle listu to vyplývá i z rozhodnutí ústavního soudu. Ve skutečnosti ale „otevření hranic“ pro uprchlíky na balkánské stezce 4. září 2015 nařídila kancléřka Angela Merkelová pouze po dohodě s jednotlivými ministry.

Podle posudku měly úřady na podzim 2015 na základě tehdy platného práva uprchlíky přicházející z bezpečného Rakouska na hranicích spíše odmítnout.

V závěru kampaně před nedělními parlamentními volbami je posudek Vědecké služby - oddělení Spolkového sněmu, které je přísně apolitické - značně výbušným, poznamenal Die Welt. 

Zdroj: ČTK

Například čekací doba na verdikt o azylu syrského běžence byla v Německu v posledních dvou letech zhruba tři měsíce. Belgii se dokonce podařilo toto období „stáhnout“ na měsíc.

Pro srovnání – v Norsku musel a musí Syřan čekat na rozhodnutí více než rok. Ze všech zhruba 650 000 Syřanů, kteří ve sledovaném období dorazili do Evropy, jich však na začátku letošního roku čekalo na rozhodnutí jen 130 tisíc. Iráčané a Afghánci to měli podle studie podstatně složitější.

Pew Research upozornil, že mezi země, které o azylu rozhodují vcelku rychle, patří Německo. To je přitom s přehledem nejčastějším cílem běženců – o azyl zde zažádalo 1 090 000 osob. Na rozhodnutí o azylu zde na konci sledovaného období čekalo 49 procent žadatelů, tedy asi 530 000 lidí.

Nadprůměrnou efektivitu prokázaly podle institutu také úřady ve Švédsku, Belgii, Nizozemsku a Itálii. Ta zvládla vyřídit 72 procent žádostí.

Na opačném konci hodnocení skončilo podle institutu Maďarsko s jasně protiuprchlickou vládou, kde ke konci roku 2016 čekalo na posouzení žádostí 94 procent ze 70 000 příchozích. Těsně ho následovalo Řecko, z 50 000 lidí na vyřízení žádosti čekalo 45 000 osob (90 procent).

Procentuálně přitom byli na prvním místě v podílu čekajících Albánci. Z 80 000 žadatelů o azyl jich na konci roku 2016 čekalo 75 000 (89 %). Jen o něco menší procentuální podíl je v případě žadatelů z Kosova. Na třetím místě jsou Afghánci, kteří přitom představují po Syřanech druhou nejpočetnější skupinu žadatelů o azyl.

V Česku v letech 2015 a 2016 podle údajů ministerstva vnitra zažádaly o mezinárodní ochranu 3 003 osoby, přičemž úřady rozhodly ve 2 797 případech.

Azyl dostalo v tomto období pouze 219 osob, tedy méně než deset procent. Doplňkovou ochranu, která se na rozdíl od azylu uděluje na předem stanovenou dobu, přiznalo ministerstvo 701 osobám. Více než třetinu žadatelů tvořili občané Ukrajiny.

Autor:


Hlavní zprávy

Nejčtenější

Právníci přechytračili soud. Vyhýbali se mu až do promlčení činu

Obžalovaní Karel Hnilica a Lenka Hnilicová na snímku z prosince 2012

Manželský pár advokátů Hnilicových názorně demonstroval, jak je v Česku možné se vyhnout trestu od soudu. Byť jde o...

Ve věku 39 let zemřel veterán Mevald vyznamenaný za službu v Afghánistánu

Prezident Miloš Zeman a český voják Jaroslav Mevald při slavnostním udílení...

Ve věku 39 let zemřel v pátek náhle český veterán Jaroslav Mevald zraněný v roce 2014 v Afghánistánu. Za hrdinství,...



Babiš: Jsem zklamaný hlavně z Pirátů, předčasné volby jsou nesmysl

Předseda hnutí ANO Andrej Babiš během rozhovoru pro MF DNES. (8. listopadu 2017)

Až sestavíme vládu, půjdeme jednat s každým a začneme u ODS, říká šéf ANO Andrej Babiš. Osloví všechny strany, přestože...

Dopravní podnik testuje gumové bodáky, mají zastavit přebíhače kolejí

Na tramvajové zastávce v Braníku dopravní podnik testuje zábrany v kolejišti...

Pražský dopravní podnik zkouší na jedné z tramvajových zastávek v Braníku gumové zábrany ve tvaru malých bodáků. Mají...

Tvůrce Kanceláře Blaník opouští Seznam. Důvodem jsou neshody s vedením firmy

Z natáčení filmu Prezident Blaník

Lobbista Tonda Blaník bouchl do stolu. Tvůrce, který oceňovaný seriál vytváří, opouští internetovou televizi Stream...

Další z rubriky

VIDEO: Strejdo Vovo, jsme s tebou, zpívají malí ruští kadeti Putinovi

Klip malých kadetů z Volgogradu o věrnosti Vladimirovi Putinovi

Jako lacinou propagandu odsoudili ruští diskutéři klip, v kterém děti z volgogradského vojenského učiliště pějí o...

Devítileté manželky? V Iráku projednají zákon, který to má zlegalizovat

(Ilustrační snímek)

V Iráku připravují návrh zákona, který by umožnil muslimským duchovním rozhodovat o uzavírání manželství. To by mimo...

Vzdejme se slova Vánoce, vyzval kněz křesťany. Už podle něj nemá smysl

SANTABĚH. Několik stovek běžců v kostýmech Santa Clause bylo možné pozorovat v...

Severoirský katolický kněz Desmond O’Donnell míní, že by nejen katolíci, ale vůbec všichni křesťané měli opustit výrazy...

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!



Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.