Bude to moderní areál připravený na návštěvu tisíců turistů. Ti v pevnůstkách najdou potřebné zázemí i unikátní památky. Prohlédnou si například expozici v nových výstavních prostorách a občerství se. Slezské zemské muzeum už získalo potřebné pozemky. Na podzim začne vznikat finální projekt.
Areál v Darkovičkách* Tři pěchotní sruby a jeden lehký objekt prvorepublikového pohraničního opevnění. * Areál je otevřen denně kromě pondělí a vstupné stojí čtyřicet korun. Lidé si tam mohou prohlédnout vybavení srubu Alej. * Po linii československého opevnění na Hlučínsku vede i naučná stezka, která je značená zelenou barvou, má šest a půl kilometru a je pro pěší i cyklisty. |
Proměnou projdou všechny tři pevnostní sruby i přilehlý lehký objekt.
"Těžký pěchotní srub Orel byl původně zamýšlen jako vstupní objekt do opevněné tvrze. Je tam pětadvacet metrů hluboká šachta se schodištěm do podzemí. Podzemní komplex už se ale vybudovat nepodařilo. Je zážitek se dostat až dolů," popisuje ředitel Slezského zemského muzea Antonín Šimčík.
Němci uvnitř odpálili munici
Dodává, že ve srubu lidé uvidí i jeho stěnu zevnitř. Němci se tam na konci války bránili Rudé armádě a zbylé zásoby munice uvnitř odpálili. "Zůstaly jen armatury, beton je pryč," popisuje Antonín Šimčík.
Srub Alej má už teď unikátní vybavení. Zbraně, polní lůžka, sociální zařízení vojáků, studny, telefonní ústřednu. I ostatní objekty se podobně vybaví. "Včetně ženijních překážek před nimi. Promění se v muzeum v přírodě," dodává Šimčík.
Na světě už je i studie celé nové budovy, která turistům poskytne zázemí. "Musí být co nejméně nápadná, chceme zachovat ráz krajiny. Bude tam občerstvení, toalety i místo, kam lidé složí hlavu při nepříznivém počasí. Také prostor pro tematické výstavy," představuje ředitel muzea budovu, která má stát u lesa na konci dnešního parkoviště.
Součástí projektu bude i zrestaurování jednotlivých pevnůstek. "Jsou už sedmdesát let staré a hodně chátrají. Vojáci wehrmachtu je poškodili, když z nich trhali pancéřové prvky. Mikrotrhliny se zvětšují, někde i zatéká stropem," líčí Šimčík a dodává, že muzeum právě usiluje i o zapsání areálu na seznam kulturních památek.
Pozemky v klíčových částech už má muzeum vyřešeny, zbývá počkat na změnu hlučínského územního plánu. Projekt totiž počítá s pozemky, na kterých jsou dnes pole.
"Měli bychom to projednávat na jednom z nejbližších zastupitelstev. Projektu fandíme, jedná se však o kvalitní ornou půdu. Kompromis určitě najdeme," uvedl mluvčí Hlučína Miroslav Pech. Slezské zemské muzeum už ustoupilo od dvou třetin původně plánované plochy.
Hned na podzim by se tak po změně územního plánu začalo pracovat na finálním projektu. Ten mimo jiné vyčíslí celkové náklady a muzeum bude žádat o potřebné dotace. "I zmíněný zápis na seznam památek by nám v tom pomohl," dodává Šimčík.
