Ta estetika je přímo brutální. Vlastně jsem si nemyslel, že na tolik sádrových trpaslíků ještě někdy narazím. Co trpaslíků, na hranicích s Německem seženete sádrovou kopii snad čehokoli. A k tomu spoustu dalších věcí, které by mě nenapadlo tady hledat (rozuměj nakupovat na hranici). Dobře, ale třeba si někdo chce koupit ptačí budku. Ale soudě podle místní nabídky jsou naši saští sousedi takovými milovníky ptactva, že musejí mít na každém stromě alespoň tři.
Právě proto jsem se vypravil za starostou. Třeba mi pomůže najít v tom klíč. Marně. „Určitě jdou cigarety a alkohol. Ale nechápu, proč by si někdo kupoval třeba karton limonády, která tu trčí na slunci,“ shodneme se. „Možná tak ještě kytky, ale na jaře,“ říká starosta. „Kdepak, buď mají perfektní byznys plán, nebo...,“ pokrčí rameny a dodává, „já už se jen starám o to, aby měli zaplacené popelnice.“ Že by něco zmohly registrační pokladny, tak tomu už vůbec nevěří.
Aby bylo jasno. Svých Vietnamců by se nevzdal. Za ta léta se obci s komunitou podařilo nastavit oboustranně výhodný vztah. Občas ho bylo nutné korigovat, tu a tam zatlačit v podobě kontrol. Ale dnes jsou vztahy korektní. Navíc spousta Vietnamců zde investuje a vychovává své děti. Což znamená příjem jak pro městskou pokladnu v podobě pronájmů, tak příjem pro místní, kteří jim například hlídají děti. „Spoustu těch největších excesů se nám podařilo dobou korigovat. Navíc si tu kupují domy a opravují je. Snaží se vůbec nevyčnívat,“ dodává starosta, který je v úřadu od roku 1998.
„Asi je to tou povahou. Když má jeden kytky, do týdne je mají všichni,“ soudí starosta. Dobrat se kloudné odpovědi přímo u Vietnamců je sisyfovská práce. Sem tam se mi daří uspět s jednodušší němčinou než mluvenou češtinou. Nakonec však mám štěstí a pár detailů se dozvídám.
Tak například pan Hamanh Thao nakupuje kytky ve velkoobchodech v okolí Litoměřic a Teplic. Za sezonu prodá jen těch velkých v závěsných koších 500 až 800. Krom cigaret je vše ostatní „špatny“. Obdobně odpovídá většina jeho kolegů. „Špatny.“ Proč tady tedy má asi sto ptačích budek, ptám se? „To je dekorace, aby to bylo pekny,“ směje se.
Vietnamců je v obci trvale hlášeno necelých dvě stě. Reálného čísla se však těžko dobereme. Možná by se obec spokojila s polovičním počtem, ale starostovi je to vlastně jedno. „Jó, mít tady tak ještě jedno kasino, to by byla jiná,“ nadchne se starosta. Loni díky němu připlulo do rozpočtu obce 2,5 milionu korun.
