Termíny zápisu si určuje každá škola sama, konat se musí mezi 15. lednem a 15. únorem. Zápis je povinný pro všechny děti, kterým bude šest do konce srpna. Při zápisu mohou rodiče slyšet dva verdikty. Buď "Ano, vaše dítě může jít do školy" nebo "Doporučujeme odklad".
PRVNÁČCINově přijatí do prvního ročníku základních škol 2005/06 - 91 839 2006/07 - 91 712 2007/08 - 91 436 2008/09 - 92 595 2009/10 - 93 789 2010/11 - 95 507 Odklady se dlouhodobě pohybují okolo 22 %. Zdroj: ÚIV |
"Můžeme říct, že dítě není zralé, ale je to jen doporučení. Pak záleží na rodičích. Pokud nebudou chtít odklad, jejich dítě půjde do školy," řekla iDNES.cz ředitelka pražské Základní školy Mendelova Martina Thumsová.
Pokud si někteří rodiče naopak myslí, že jejich potomek ještě není pro školu zralý, mohou sami požádat o odklad. Aby šlo dítě do školy o rok později, musí do konce května předložit potvrzení od psychologa nebo pediatra. Zápisu se ale rodiče přesto nevyhnou. "Nejdříve musí žádat o přijetí a následně o odklad," dodává Thumsová.
Rodiče často žádají o odklad jen z toho důvodu, že chtějí dětem "prodloužit mládí". "Že bychom někdy doporučili odklad a dítě šlo přesto do školy, to se u nás nikdy nestalo. Naopak se ale stává, že je dítě šikovné, ale rodiče ho do školy dát nechtějí. A takoví rodiče pak ve sto procentech případů dostanou potvrzení od poradny či pediatra o odkladu," řekla iDNES.cz ředitelka ZŠ Masarykova v Plzni Marta Jakešová.
Nejčastější problém? Poruchy řeči
Při zápisu učitelky u dětí ověřují takzvanou školní zralost, tedy například základní motorické dovednosti či představivost, od předškoláka chtějí slyšet básničku či se ho ptají, zda už umí nějaká písmena či číslice. Žádný standardizovaný test neexistuje, na každé škole tak zápis vypadá trochu jinak.
"Důležité je, aby dítě bylo na takové sociální úrovní, aby třeba neutíkalo ze školy, což se nám už také stalo. Jestli umí, či neumí čtverec nebo jestli špatně drží tužku, na tom tak nezáleží, to se v první třídě srovná. Školní zralost je pojem, který se dlouho razil a stále razí, psychologové ho rádi používají. Ale učitelka potřebuje vědět, zda je dítě sociálně zdatné, a také, zda má dobrou výslovnost," upozorňuje Thumsová.
To, že v posledních letech přibývá předškoláků s poruchami řeči, potvrzuje psycholožka a ředitelka pedagogicko-psychologické poradny Václava Masáková. "Jednou z chyb je, že si rodiče s dětmi moc nepovídají a děti se třeba často dívají se na televizi, což je pouze pasivní vnímaní," vysvětluje Masáková.
Podle logopedičky Heleny Součkové chodily v generaci dnešních třicátníků k logopedovi dvě děti ze třídy, dneska lze naopak spočítat na prstech jedné ruky ty, kteří k němu nechodí.
"Síť logopedů už je dnes mnohem širší, rodiče jsou víc informovaní, ale určitě je důležitý i ten aspekt, že děti dříve poslouchaly pohádky třeba na cédéčku nebo na desce, kdežto dnes se dívají jen na televizi, kdy ucho vlastně vypnou a sledují jen obraz," vysvětluje Součková.
Podle Masákové se v poradnách objevují i rodiče s dětmi, kterým bude šest až po nástupu do první třídy. Více než polovinu takových žádostí o předčasné přijetí do školy ale zamítnou.
"Pokud dítěti bude šest let do prosince 2011 je potřeba přinést k zápisu doporučení o přijetí od poradny či pediatra. Pokud dítě oslaví šesté narozeniny až v roce 2012, tedy v druhém pololetí, tak je potřeba doporučení poradenského zařízení i pediatra," upozorňuje Masáková.
