Jasno bude až v březnu
Předběžné výsledky akce, která začala 14. ledna a skončila v pondělí večer, oznámila agentura APA s odvoláním na údaje strany Svobodných (FPÖ), která referendum prosadila a organizovala.
Během podpisového plebiscitu se do vyhrazených úředních místností dostaví pouze ti, kteří hlasují "pro". Odmítavý anebo zdrženlivý postoj se dává najevo neúčastí.
Z dosavadních 26 celostátních petičních akcí, které byly v Rakousku od roku 1945, se toto hlasování zařadilo počtem sebraných podpisů na třetí a počtem oprávněných voličů v procentech na šesté místo.
Definitivní výsledky budou známy až v polovině března, větší odchylky proti zveřejněným údajům se však nečekávají.
Peticí se budou zabývat poslanci
Právně nezávazným lidovým hlasováním se bude muset nejpozději na podzim zabývat rakouský parlament, protože podpisů bylo víc než 100 tisíc. FPÖ chce dosáhnout přijetí ústavního zákona, který by zmocnil rakouské ústavní orgány uzavřít státní smlouvu o vstupu České republiky do EU, jakmile ČR předloží mezinárodně závazné prohlášení o trvalém odstavení Temelína a elektrárna bude skutečně odstavena.
Ostatní parlamentní frakce však podporu tomuto návrhu už dříve odmítli.
Právě touto peticí chce FPÖ dostat pod tlak lidoveckého kancléře Wolfganga Schüssela, který se s českým protějškem Milošem Zemanem dohodl na hodnocení a zvýšení bezpečnosti Temelína.
K vysoké podpoře petice přispěla podle názoru komentátorů zejména masivní propagace podpisové akce nejčtenějším rakouským listem Neue Kronen Zeitung, ale i výroky českého premiéra Miloše Zemana proti FPÖ a jejímu bývalému předsedovi, korutanskému zemskému hejtmanovi Jörgovi Haiderovi.
Nejaktivnější byli odpůrci Temelína v Horních Rakousích
Nejvíc, tedy přes 220 tisíc podpisů, získali podle tohoto odhadu iniciátoři petice, koaliční populistická strana Svobodných (FPÖ), v Horních Rakousích. Tamní obyvatelstvo se také nejvíce angažovalo při protestních demonstracích a blokádách česko-rakouských přechodů.
Ve Štýrsku přišlo požadavek k zamezení vstupu severního souseda do Evropské unie, pokud nebude odstaven Temelín, podpořit 110 tisíc lidí. V samotné Vídni, podobně jako v Dolních Rakousích, petici podepsalo 160 tisíc až 170 tisíc lidí a v Korutanech přes 65 tisíc voličů.
STŘEDA 16. ledna 2002:
Rakušané nevěří, že podpisy zastaví Temelín
Výsledky průzkumu veřejného mínění na téma referendum proti Temelínu mluví jasně. Většina Rakušanů nevěří, že podpisové referendum zabrání uvedení elektrárny do provozu. Sousedům se také moc nezamlouvá, že se ve vztazích s Českou republikou používá hrozba vetem. Na otázky odpovídalo 1524 dotázaných.
Výsledky průzkumu zveřejnila ve středu ve Vídni platforma "Hlasy pro Evropu". Vyplývá z nich, že 57,5 procenta dotázaných zastává názor, že protitemelínské referendum krajně pravicové strany Svobodných (FPÖ) nezabrání uvedení Temelína do provozu. Jen 19 procent si myslí opak a 23,5 procenta nemá názor žádný.
Ještě o něco více účastníků průzkumu - 59 procent - soudí, že rakouská vláda by v otázce Temelína neměla vůči České republice používat hrozby vetem. Jen 20 procent účastníků se vyslovilo pro veto, 21 procento se nevyjádřilo. Proti hrozbě vetem v konkrétním případě vstupu ČR do EU je pak 61,7 procenta Rakušanů.
Obavy z atomových elektráren má přitom plných 87 procent dotázaných. Zároveň 52 procenta považují rozšíření Evropské unie za "dobrou věc" a přes 54 procenta hodnotí rozšíření EU jako prospěšné a důležité pro Rakousko.
PONDĚLÍ 14. ledna 2002:
V Rakousku začalo ´Veto Temelína´
Během následujících osmi dnů se 5,8 milionu Rakušanů vysloví, zda si přejí vstup Česka do EU i s běžícím Temelínem. Podpisové referendum iniciovala rakouská strana Svobodných. Česko už ale dalo najevo, že výsledek hlasování nic nezmění. "Nepřinutí nás to změnit názor na jadernou energetiku, ale můžou se zhoršit vztahy s Rakouskem", řekl ministr zahraničí Jan Kavan.
Podpisové referendum prosadila strana Svobodných (FPÖ) na období od 14. do 21. ledna. Touto akcí chce FPÖ zvrátit listopadovou česko-rakouskou dohodu, kterou kancléř Wolfgang Schüssel a premiér Miloš Zeman smírně uzavřeli spor o jihočeskou elektrárnu. Akce potrvá až do 21. ledna, kdy by měly být známy i výsledky.
O konání referenda ale rozhodlo rakouské ministerstvo vnitra na základě žádosti FPÖ již loni v říjnu. Svobodní podpořili svůj požadavek 16 tisíci podpisy voličů, přičemž zákon jich předepisuje necelých osm tisíc.
První den referenda
Již krátce po otevření místností petici demonstrativně podepsali přední představitelé FPÖ, korutanský hejtman Jörg Haider a předseda poslaneckého klubu Svobodných Peter Westenthaler.
Do hlasovací místnosti nedaleko zámku Schönbrunn již od rána přicházely zástupy zejména starších lidí. "Samozřejmě, že jsem podepsala. Vždyť jde o zdraví našich dětí a celého obyvatelstva, ať již u nás, nebo v Česku," míní 72letá důchodkyně Edith Fischerová.
Dodává ale, že se svým podpisem nevyslovila proti integraci Prahy do Evropské unie.
"Myslím, že plebiscit podepíše alespoň půl milionu lidí, zejména starší osoby a matky či babičky," soudí důchodkyně. Jedním dechem dodává, že Česká republika ještě nezrušila ani tzv. Benešovy dekrety, které po válce vedly k zabavení majetku a odsunu německy mluvícího obyvatelstva z tehdejšího Československa.
Tomu souhlasně přikyvuje vedle stojící důchodce, jehož rodina patří k sudetským Němcům. Další starší obyvatelka Vídně zase upozorňuje na katastrofu hrozící v případě nehody Temelína, jak to již svět jednou zažil po havárii černobylské jaderné elektrárny. Diskuse kolem Temelína a podpisového referenda se podle průzkumu ústavu ISMA projevily na mírném vzestupu volebních preferencí pro Svobodné. Kdyby se dnes konaly v Rakousku parlamentní volby, FPÖ by v nich s 22 procenty získala třetí největší počet hlasů za sociálními demokraty (SPÖ, 33 procent) a lidovci (ÖVP, 27 procent).
Steinkellnerových pět důvodů pro referendum
Přední politik hornorakouských Svobodných Günther Steinkellner nedávno uvedl "pět dobrých důvodů" pro uskutečnění referenda. Patří k nim 27 poruch v elektrárně, "zničující" bezpečnostní zpráva rakouské vlády, podle níž by při těžké havárii Temelína sahala "smrtící zóna" hluboko do Horních Rakous, dále zbytečnost a nehospodárnost této elektrárny a konečně běžnost veta, jehož užití je v EU údajně obvyklou záležitostí.
Svobodným petice pomohla
Účast znamená NE Temelínu
Akce má spíše charakter celostátní petiční akce. Narozdíl od referenda se totiž v tomto případě nehlasuje "pro" nebo "proti" předloženému návrhu, ale pouhá účast je vyjádřením podpory požadavku na přijetí ústavního zákona, který by zavazoval vládu a další ústavní orgány vetovat vstup Česka do EU tak dlouho, pokud bude Temelín v provozu.
Během stanovené lhůty osmi dnů se tedy do úředních místností dostaví pouze ti, kteří svým podpisem hodlají předložené požadavky podpořit. Odmítavý postoj se projeví neúčastí.
Referenda se může zúčastnit zhruba 5,8 milionu Rakušanů. Podle posledních průzkumů mínění je na 38 procent rakouských voličů "s určitostí rozhodnuto" referendum podepsat. Dalších 22 procent dotázaných označuje svou účast v referendu "za možnou" a 36 procent účast zcela odmítá.
| Účast má na referendum stačit |
|
Podle průzkumu provedeného rakouským institutem OGM lze pod peticí očekávat zhruba 900 tisíc podpisů. To by představovalo patnáctiprocentní účast voličů. Stačí na to, aby Svobodní mohli žádat vypsání řádného referenda o Temelínu. |
Rakouskou vládu čeká těžká zkouška
V Rakousku je celá akce označována za další zkoušku pevnosti vládní koalice lidoveckého kancléře Wolfganga Schüssela. Případný velký počet podpisů si totiž ostatní politické strany, především však lidovci, zřejmě nedovolí zcela ignorovat.
To vyplývá i z průzkumu. Zatímco z přívrženců populistické FPÖ se chce určitě zúčastnit 64 procent, u přívrženců kancléřových lidovců je ochota jisté účasti jen 20 procent. Pokud referendum shromáždí 100 000 platných podpisů, bude mít podle zákona parlament povinnost o tématu jednat, nebude však nijak vázán přijmout usnesení v podobném smyslu.
|
Kavan: petice nic nezmění |
|
"Nevidím jediný důvod, proč by česká strana měla svůj názor na Temelín měnit na základě rakouského referenda," řekl Kavan. Česká republika má podle něj stejně jako jakákoliv jiná země právo volit si způsob získávání energie sama. Naděje, že by požadavky na uzavření Temelína zaznívající z Rakouska mohla splnit nová česká vláda, která vzejde z červnových voleb, označil Kavan za nereálné. "Neznám jedinou významnější politickou stranu v České republice, která by se zasazovala o uzavření Temelína." |
V případě, že požadavky FPÖ podpoří alespoň 800 000 voličů, mohli by Svobodní požadovat vypsání řádného celostátního referenda. Tato varianta je však pro lidovce, kteří jednoznačně podporují vstup Česka do EU a odmítají ho jakkoli spojovat s provozem jihočeské elektrárny, nemyslitelná.
Předsedkyně FPÖ, vicekancléřka Susanne Riessová-Passerová se nedávno nechala slyšet, že přes rozpory mezi lidovci a Svobodnými kvůli Temelínu bude koalice zachována. S jistotou však předpověděla "horké diskuse".
Plebiscit vadí i ekologům
Podpisový plebiscit již dříve odmítly s výjimkou FPÖ všechny ostatní parlamentní strany. Podobně odmítavé stanovisko až na salcburskou platformu PLAGE zaujaly i rakouské ekologické organizace. Petici však výrazně podporuje nejčtenější rakouský list, Neue Kronen Zeitung.
Dosud nejúspěšnější podpisové referendum v Rakousku podpořilo 1,36 milionu lidí. Ti se v roce 1982 vyslovili proti výstavbě kongresového centra ve Vídni. Nakonec ale ani tento počet podpisů výstavbě komplexu nezabránil.
Češi zatím mlčí
Česká republika se zatím k podpisovému referendu o Temelínu příliš nevyjadřovala. Vicepremiér Pavel Rychetský již dříve prohlásil: "Je to absurdní - referendum v jiné zemi o vnitřní záležitosti sousední země."
Jak uvádí internetový server Českého rozhlasu iŽurnál ani český velvyslanec ve Vídni Jiří Gruša si nemyslí, že by rakouské podpisové referendum mělo pro nás nějakou právní závaznost.
"Politická závaznost je asi taková, že záleží na tom, kolik lidí se zúčastní, a zúčastní-li se určité velké množství, může se to změnit ve skutečné referendum, které by pak politickou závaznost mělo v dalším kole," uvedl pro iŽurnál Gruša.
Kvůli podpisovému referendu "Veto proti Temelínu" odložila česká vláda cvičení Zóna 2002. Jeho tématem měla být simulace havárie v jaderné elektrárně a prověření plánů ochrany obyvatel v 13kilometrové zóně kolem Temelína při mimořádné události.
Civilní ochrana bude cvičit až v březnu
Kvůli referendu v Rakousku zrušila minulý týden vláda připravované manévry civilní ochrany kolem jaderné elektrárny Temelín. Největší cvičení v historii Temelína mělo proběhnout 16. ledna.
Simulovaná havárie v Temelíně proběhne v březnu. Akci připravovaly obce s bezpečnostní radou kraje, jihočeský Hasičský záchranný sbor i hejtmanství.
"Důvody nejsou dramatické," tvrdí mluvčí ministerstva zahraničních věcí Aleš Pospíšil. "Jsou v otázce načasování. Proč dělat cvičení zrovna v době rakouského plebiscitu, když můžeme stanovit jiný termín," míní.
 Bývalý předseda rakouské krajně pravicové strany Svobodných FPÖ a korutanský hejtman Jörg Haider před úřední místností v Klagenfurtu, kam mohli zájemci přijít podepsat petici proti české jaderné elektrárně Temelín. Podpisové referendum má za cíl zabránit vstupu České republiky do Evropské unie, pokud nebude jaderná elektrárna natrvalo odstavena, 14. ledna 2002 |
 Šéf Svobodných a korutanský hejtman Jörg Haider podepsal jako jeden z prvních petici proti české jaderné elektrárně Temelín. Během následujících osmi dnů se má 5,8 milionu Rakušanů vyslovit, zda si přejí vstup Česka do EU i s běžícím Temelínem. Podpisové referendum iniciovala rakouská strana Svobodných. Česko už ale dalo najevo, že výsledek hlasování nic nezmění, 14. ledna 2002 |
