"Chvíli trvalo, než jsme pochopili, že pan Růžička má na ministerstvu větší vliv, než by se u jeho funkce očekávalo," říká pod podmínkou anonymity jeden z účastníků vyjednávání. A dodává: "Vlastně vůbec nevím, kde se vzal."
Jan RůžičkaŠéf kabinetu ministra Hegera se narodil 11. května 1985 v Novém Městě na Moravě. Vystudoval gymnázium, později mezinárodní vztahy na Univerzitě Karlově, kde nyní pokračuje v doktorském studiu. Na té samé škole dokončuje také magisterské studium politologie. V životopise uvádí, že umí velmi dobře anglicky a dobře francouzsky. Mezi jeho zájmy patří dějiny, šachy, poker nebo hra na klavír. Státním úředníkem je čtyři roky. |
Podobná otázka leží v hlavě i některým politikům. Pro mimořádně výřečného Růžičku už někteří vymysleli přezdívku "Nový Dimun", podle bývalého mluvčího ministra spravedlnosti Pavla Němce, který měl v úřadu větší vliv než ministr.
"O takové přezdívce jsem slyšet poprvé až teď. Rozhodně s tím nesouhlasím, protože na rozdíl od Petra Dimuna nedělám žádnou politiku. Ani stranickou, ani jinou. Jsem nestraník," komentuje Růžička slova o vlastním vlivu. V minulosti byl členem KDU-ČSL.
Do úzkého, čtyřčlenného vyjednávacího týmu, který zažehnával lékařskou krizi za ministerstvo, ho vynesla jeho funkce ředitele kabinetu. "Jsem takový koordinátor, dojednavač schůzek a propojovač telefonů. Moje role tam byla, že jsem psal zápis z jednání nebo zanášel změny do memoranda," popisuje.
A kde se tedy vzal? "Všechno je jedna velká náhoda," říká sám Růžička, čímž bezděky evokuje Forresta Gumpa, hrdinu amerického románu a filmu, který se ocitl u všech důležitých událostí 20. století.
Přiznává, že už na gymnáziu se od svých vrstevníků hodně lišil. Třeba tím, že v době, kdy jeho spolužáky zajímaly hlavně holky a hospody, pracoval na svém prvním výzkumném projektu o cisterciáckém řádu. V něm se zabýval vztahem mezi spiritualitou řádu a gotickou architekturou a uměním. Růžička s ním v roce 2003 vyhrál cenu v celostátním kole středoškolské soutěže.
Cesta do politiky vedla přes poslance Kasala
Do státní správy se pak dostal o dva roky později, kdy začal pracovat jako poradce místopředsedy Sněmovny Jana Kasala (KDU-ČSL). Práci získal prostřednictvím stáže při studiu Filozofické fakulty na Univerzitě Karlově.
Odtud se dostal na ministerstvo kultury na post tajemníka ministra Václava Jehličky. A protože Jehlička stejně jako jeho tajemník neměl v Praze rodinu, chodili na společenské akce spolu.
Už tehdy se šuškalo, že má na ministra velký vliv. "Ale zažil jsem tam pád na zem. Dlouho jsme připravovali odškodnění církví, které Vlastimil Tlustý jednou větou potopil. To bylo poučení," říká Růžička. I díky tomu prý bere politiku s odstupem.
Tehdy se seznámil i s ministrem zdravotnictví Tomášem Julínkem a jeho náměstkem Markem Šnajdrem. Hodně debatovali, ale nejenom to. "Taky jsem Julínkovi běhal pro doutníky," směje se Růžička. Později si na něj vzpomněli, když hledali ředitele kabinetu pro novou ministryni zdravotnictví Danu Juráskovou. A dnešní ministr už Růžičku prostě zdědil.
