Nestalo se poprvé a asi ani naposledy, že by vědci učinili významný objev při zcela jinak zaměřeném pátrání. Americko-řecký tým na Krétě hledal drobné nástroje, které používali mořeplavci před jedenácti tisíci lety, napsal server National Geographic News.
Místo toho našel Curtis Runnels z univerzity v Bostonu třinácticentimetrový pěstní klín nikoli nepodobný nástrojům, které předchůdci dnešních Afričanů a Evropanů vyráběli před 175 tisíci lety. A dávno předtím.
Jenže Kréta je nejméně pět milionů let ostrovem. Což znamená, že pravěký neandrtálec, člověk vzpřímený nebo homo sapiens v rané fázi vývoje uměl nejen roztloukat kosti a ořezat z nich maso, ale také vyrobit primitivní vor či člun a troufnout si s ním za mořský obzor. I přesto, že Středozemní moře není žádný Atlantik, byl ve své době úctyhodný výkon.
POČÁTKY MOŘEPLAVBYZa nejstarší mořeplavce jsou považováni Aboriginové, kteří na bambusových plavidlech zdolali cestu do Austrálie asi před 50 tisíci lety. Ale někteří vědci soudí, že se lidem už mnohem dříve podařilo překonat například Gibraltar nebo průlivy v Indonésii. |
"Byl jsem ohromený," přiznal Runnels. "Myšlenka, že na Krétě najdeme tak staré nástroje, odpovídala představě, že v Tutanchámonově hrobce bude iPod," citoval ho National Geographic News.
Američanům a Řekům se dosud na Krétě podařilo najít na třicet pěstních klínů i další kamenné nástroje, které se skrývaly v sedimentech celkem v devíti jeskyních na jihovýchodě ostrova. Jejich stáří určili radiokarbonovou metodou zaměřenou na okolní usazeniny.
Rozptyl možného stáří předmětů je velký, začíná na 130 tisících a končí na 190 tisících letech. Přitom jsou to nástroje, jejichž výrobní postup byl známý o další statisíce roků dříve. Za účelem dalšího zkoumání zamíří archeologové na Krétu znovu už toto léto. I tak ale objev výrazně rozšíří poznání o tom, jak a proč naši předci cestovali.
Nejvíce pěstních klínů archeologové našli u města Plakias na jižním pobřeží Kréty.
Archeologům se nyní otevírá zcela nový svět. Pokud jde o hledání důkazů paleolitického osídlení, středomořské ostrovy jsou zemí nepoznanou. A pokud se lidé v tak dávné době dokázali plavit po Středozemním moři, mohli také překonat další klidnější vodní plochy - Rudé moře nebo Adenský záliv.
Mapy znázorňující, kudy se rozšířilo lidské osídlení po Zemi, se zřejmě díky touze dávných hominidů po poznání zámořských dálek dočkají řady nových barevných šipek.
JAK DOSÁHNOUT V PRAVĚKU KRÉTY?Mapa pobřežního šelfu ukazuje, že i kdyby byla hladina Středozemního moře nejníže v zaznamenané historii (o 144 metrů níže, než dnes), lidi z dnešního Turecka či pevninského Řecka by čekaly tři vodní úseky o délce 19 až 39 kilometrů, aby dosáhli Kréty. Cesta z Afriky by byla dlouhá 200 kilometrů po moři, píše National Geographic News. Osídlení Kréty bylo dosud časově řazeno zhruba do sedmého tisíciletí před naším letopočtem. Na ostrově se následně rozvinula mínojská kultura - první civilizace v oblasti Řecka, která užívala písmo. Civilizace zanikla kvůli přírodním katastrofám, pak ostrov osídlily mykénské kmeny z řecké pevniny. |
