V neděli experti výboru světového dědictví seznam rozšířili o dalších více než tucet památek, kterým je třeba věnovat zvláštní péči a pozornost. Nyní seznam světového dědictví čítá 904 položek, z nichž je přes sedm set památek kulturních, 176 přírodních a sedmadvacet v sobě snoubí obé.
PAMÁTKY
|
Citadela ve Vietnamu i jihokorejské vesničky
Asijský kontinent letos získal celou řadu "zářezů". Na seznam se kupříkladu dostala proslulá citadela ve starém městě Thang Long (Vzlétajícího draka) ve vietnamské metropoli Hanoji. Dále čínská sakrální místa u města Dengfeng nedaleko slavného kláštera Šaolin ve středočínské provincii Henan.
Výbor také vybral významné archeologické naleziště v Tádžikistánu: osadu Sarazm, jejíž název znamená "tam, kde země začíná". Historie této starobylé vsi sahá až do doby bronzové a tamní nálezy hodně vypovídají o formování kultur ve Střední Asii.
Další asijskou památkou jsou jihokorejské vesnice Hahoe and Yangdong. Malebné vesničky na úpatí hor s výhledem na řeku, které pocházejí ze čtrnáctého až patnáctého století, z dob vlády dynastie Čoson, a jsou považovány za kolébku konfuciánské kultury (v Hahoe je dosud budova staré konfuciánské školy).
Symbol nukleární éry i africký antropologický ráj
Na seznamu se také ocitl symbol jaderné éry: tichomořský atol Bikini, který náleží Marshallovým ostrovům. V polovině čtyřicátých let minulého století na ostrově prováděli Američané své jaderné testy. Všichni místní obyvatelé museli být vystěhováni a od roku 1946 do 1958 se na ostrůvku uskutečnilo 67 testů.
ČESKÉ PAMÁTKYMezi nejznámější české památky na seznamu UNESCO patří historická jádra Prahy, Českého Krumlova nebo Telče. Celkem má Česko na seznamu dvanáct památek. |
Není to jediný atol, který letos UNESCO vybralo na seznam, Dalším je havajský
Papahānaumokuākea. Tento malý ostrůvek v Tichomoří získal význam díky své izolaci od ostatních havajských ostrovů. Lidé tam stále ještě ve velké míře žijí tradičním způsobem a udržují při životě havajské zvyky.
UNESCO hledalo i na africkém kontinentu. Na seznam vybralo přírodní rezervaci Ngorongoro v Tanzánii, v níž se nachází jeden z největších kráterů na světě a dále Olduvajská rokle - klíčové místo pro antropology z celého světa.
Muslimský bazar plný vůní a zvuků i oázy klidu
Odborníci rozhodli, že zvýšenou péči potřebuje i historický bazar v íránském městě Tabriz, na jehož třiceti kilometrech se už přes tisíc let rozléhá křivolakými uličkami křik prodavačů. Perské tržiště si dosud zachovává tradiční ráz, v němž je možné sehnat koberce, zlato nebo koření.
Další perla islámského světa, která je čerstvě na seznamu, pochází z patnáctého století a leží přímo v srdci Arabského poloostrova. Saúdskoarabské město Turaif, první metropole dynastie Saudů, zažilo svou největší slávu na přelomu osmnáctého a devatenáctého století.
A podruhé se letos Írán zapsal významnými muslimskými stavbami ve městě Ardabil z 16. a 18. století. Místo je považováno za kolébku mystické formy islámu, tzv. súfismu. Mezi stavbami je mešita, knihovna, škola nebo mauzoleum.
Sídla biskupů i horníků a nizozemské kanály
Z Evropy letos UNESCO zvolilo na seznam městečko Albi z jihozápadní Francie. Toto významné sídlo biskupů návštěvníky ohromuje kombinací architektonických prvků z několika století. První stavby tam byly postaveny už v jedenáctém století.
Kromě Francie si letos zápis vysloužily i amsterodamské kanály Singlegracht, které pocházejí ze 17. století. Síť kanálů na řece Amstel fascinuje unikátním a stále funkčním plánem urbanistů devatenáctého století.
Na seznam se znovu vrátilo norské hornické městečko Røros z poloviny 17. století. Kdysi patřilo k nejvýznamnějším místům v Norsku, kde se těžila měď. Poprvé bylo na seznam připsáno v osmdesátých letech. A není jediné hornické město z letošního výběru. UNESCO vybralo i německé město Harz, které se může pochlubit důmyslně propracovaným podzemním systémem s několika patry.
Indie má už v seznamu UNESCO skoro třicet památek. Nyní k nim přibyla i nejrozlehlejší kamenná observatoř na světě Jantar Mantar ze začátku 18. století.
A v neposlední řadě se na seznam UNESCO dostaly i australské káznice z 18. a 19. století. Jedná se o jedenáct staveb, v nichž trávili své první měsíce odsouzenci z Británie, kteří byli posláni do Austrálie.