Spolu s ní lehlo popelem i sedm set historických předmětů, jež byly v sýpce, sloužící jako depozitář, uloženy.
Na pomoc hradu začali lidé přispívat pomocí speciálního konta i dárcovských esemesek hned po požáru. Přesto se Pernštejn dodnes s následky ohnivého pekla potýká. A nejen proto, že kvůli plamenům zmizela v nenávratnu umělecká díla nevyčíslitelné hodnoty. Hrad přišel i o návštěvníky.
„Zájem o Pernštejn poklesl. Lidé si mysleli, že nám vyhořel celý hrad. Návštěvnost paláce vloni klesla zhruba o osm tisíc lidí,“ potvrzuje pernštejnský kastelán Jakub Zdeněk Škrabal. „Některé cestovní kanceláře se nás ještě teď ptají, jestli už je hrad po požáru otevřený. My jsme přitom kvůli odklízení následků požáru měli zavřeno jen dva dny,“ zlobí se Škrabal.
Přímo v hradním areálu by už dnes návštěvník hledal stopy loňské katastrofy marně. Zničenou hradní sýpku zakryla provizorní střecha už loni v květnu. Památkáři nyní také vybrali firmu, která v nejbližších dnech začne s velkou rekonstrukcí sýpky. Na její obnovu se vloni podařilo získat přes 33 milionů korun. Ale ani to nebude stačit, z bývalého depozitáře se totiž stane multifunkční budova přístupná návštěvníkům.
„Peníze tak nepůjdou jen na opravu zničených částí, ale na kompletní obnovu sýpky. Během letoška a příštího roku v ní vzniknou návštěvnické prostory, expozice, víceúčelový sál i prodejní místa,“ plánuje kastelán Škrabal.
Opravy letos nečekají pouze hradní sýpku. Dělníci spraví také severní fasádu hradu, peníze se podařilo najít i na obnovu parku, zahradního altánku, takzvaných tureckých lázní, čínského pavilonku či střechy nad schodištěm do parku.
Elektronický požární systém, který chybí na většině památek v kraji, ale zatím stále nemají ani na Pernštejně. „Dokončili jsme jen kamerový systém proti vloupání, jenž nahradil pohybová čidla. Ta kvůli problémům s elektrickým vedením pravidelně vyřadila z provozu už první letní bouřka. A stávalo se, že rozžhavená čidla nám dokonce vystřelovala přímo do depozitáře. Ale elektronický požární systém je v plánu,“ popsal kastelán.
Požár Pernštejna má však paradoxně také pozitivní důsledky. Znovu odstartoval jednání o pojištění památek, které vyústilo v podpis smlouvy s pojišťovnami, památkáři kvůli zvýšení bezpečnosti také uvažují o vybudování centrálního depozitáře. „Že všechno půjde tak rychle, jsem rozhodně nečekal,“ říká spokojeně Škrabal při vzpomínce, jak přesně před rokem z už hořící sýpky spolu s manželkou zachraňovali části hradního mobiliáře.