Pernes se uvedl v ústavu pro výzkum totality personální čistkou

Nový ředitel ústavu pro výzkum totality Jiří Pernes zahájil čistku. První den ve své funkci propustil z funkcí oba náměstky, šéfa své kanceláře a ředitele odboru ekonomiky.

Historik Jiří Pernes | foto: Nikola Hronková, MF DNES

"Nemám v žádném případě v úmyslu tam dělat čistky, spíš bych chtěl posílit vědecký úsek," tvrdil Pernes poté, co vyhrál výběrové řízení na místo ředitele Ústavu pro studium totalitních režimů. Ve funkci nahradil Pavla Žáčka.

První den ve funkci ale provedl krok úplně opačný. Ze svých funkcí museli odejít první náměstek Miroslav Lehký, náměstek pro ekonomiku provoz a informatiku René Schreier, ředitel kanceláře Patrik Košický a šéf odboru ekonomiky Marcel Uchytil.

Lehkého nahradil bývalý poslanec za ODS historik Jaromír Kalus a šéfkou kanceláře se stala Iva Vojtková. Na ostatní místa vypíše Pernes výběrové řízení. "Nově jmenovaní pracovníci ústavu mají podle mého názoru vyšší kvalifikaci a zkušenosti než tým, který si přivedl můj předchůdce Pavel Žáček," uvedl Pernes v tiskovém prohlášení.

Personální změny ale kritizuje místopředseda rady ústavu Patrik Benda

jiří pernes

Jiří Pernes vystudoval češtinu, dějepis a muzeologii. Vedl historické muzeum ve Slavkově u Brna a Moravské zemské muzeum v Brně, učil na univerzitách. Specializuje se na dějiny českých zemí na přelomu 19. a 20. století a československé dějiny po roce 1945.

. "Ukazuje se, že nás pan Pernes při výběrovém řízení uvedl v omyl. Radě totiž slíbil, že se nejdříve ve funkci rozhlédne a poté provede personální audit. Ne že první den vyhodí celé vedení," řekl iDNES.cz Benda. Ten chce také urychleně svolat radu, aby se situací zabývala.

Nyní bude záležet na tom, jak silnou podporu Pernes v radě má. Právě tento orgán, který ho zvolil, ho totiž může také odvolat. Zatím se ale zdá, že se o místo bát nemusí. Rada je již delší dobu rozdělena na dva tábory a členové stojící za Pernesem v ní mají těsnou většinu čtyř hlasu.

Většina v radě vítězí

Nového ředitele podporují novinářka Petruška Šustrová, politolog a rektor Masarykovy univerzity Petr Fiala, historik Michal Stehlík a bývalý poslanec Jan Zahradníček. Naopak proti němu stojí Patrik Benda (který je zároveň poradcem místopředsedy Senátu Jiřího Lišky), šéfka Konfederace politických vězňů Naděžda Kavalírová a člen představenstva konfederace Čestmír Čejka.

A ačkoli je Kavalírová předsedkyní rady, proti většině hlasů nemůže nic dělat. To se ukázalo tento týden, kdy Kavalírová odmítla podepsat Pernesův jmenovací dekret. Rada proto během jednání změnila těsným hlasováním stanovy a pověřila podpisem Petrušku Šustrovou.

Už den před Pernesovým nástupem odmítli spolupráci s novým ředitelem dva členové vědecké rady ústavu (odborného poradního orgánu) - dlouholetý velvyslanec v Německu Jiří Gruša a uznávaný vojenský historik Eduard Stehlík.

Na Pernesovy kroky v ústavu chce reagovat i Senát, který volí radu ústavu. Předseda horní komory Přemysl Sobotka by projednávání věci vzhledem k závažnosti tématu podpořil. "Zvolení pana Pernese nebylo šťastným krokem," řekl zase iDNES.cz místopředseda senátu Jiří Liška.

Pernes měl ústav odpolitizovat

Pernes od začátku zdůrazňoval, že chce v nové funkci klást větší důraz na vědeckou práci, více spolupracovat s Akademií věd. "Chci přesvědčit veřejnost, že ústav není politickou institucí. Jeho práce by měla být vědeckým výzkumem," řekl již dříve iDNES.cz Pernes.

Pernesův předchůdce Pavel Žáček musel odejít po kritice kvůli několika skandálům a údajné politizaci ústavu. Pracovník ústavu v časopisu Respekt například zveřejnil dobové policejní informace, podle nichž spisovatel Milan Kundera v roce 1950 udal komunistické policii bývalého západního agenta Miroslava Dvořáčka. Ten si poté odseděl 14 let ve vězení. Kundera, žijící ve Francii, ale obvinění rozhodně popřel.

Žáček ale podobné argumenty odmítá. Na své poslední tiskové konferenci před odchodem dokonce tvůrci článku, za který byl dlouho a tvrdě kritizován, veřejně poděkoval.

problematický nástup

Historik Jiří Pernes se vedení Ústavu pro studium totalitních režimů (USTR) ujal 1. dubna a vystřídal Pavla Žáčka. Jeho nástup provázela řada problémů. Výběrové řízení vyhrál jen těsnou většinou hlasů členů rady ústavu. Její šéfka Naděžda Kavalírová pak odmítla podepsat jeho jmenovací dekret a rada kvůli tomu narychlo měnila své stanovy. Pernes čelí kritice mimo jiné kvůli tomu, že před změnou režimu v listopadu 1989 navštěvoval Večerní univerzitu marxismu-leninismu a neuvedl to v životopisu. Proti Pernesovi se kvůli tomu postavila část zaměstnanců, kteří jako Iniciativa neUSTRčených požadovali vypsání nové soutěže. Výběrové řízení podle nich mělo formální nedostatky.