Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Bílá paní Perchta byla obětí domácího násilí, dokazují její dopisy otci

  12:15aktualizováno  12:15
I strašidla mohou být oběťmi domácího násilí. Příkladem je osud slavné bílé paní. Legenda, ve které se propletl skutečný příběh nešťastné Perchty z Rožmberka s duchem, jež se od nepaměti zjevoval na hradech pánů z Růže. Padouchem byl v tomto příběhu Jan z Liechtensteina.

Údajné portréty Perchty z Rožmberka a Jana z Liechtensteina | foto: NPÚ, koláž iDNES.cz

Návštěvníkům výstavy „Podoby a příběhy. Portréty renesanční šlechty“ ve Šternberském paláci v Praze se představují originály jejích dopisů.

„Budou k vidění pouhý měsíc, tedy do konce února. Poté je nahradí kopie a vzácné originály se opět vrátí do archivu v Třeboni,“ popisuje mluvčí Národního památkového ústavu Jan Cieslar. Archiv je na výstavu do Prahy zapůjčil vůbec poprvé. Do dnešních dnů se dochovala zhruba třicítka česky psaných dopisů, které přinášejí svědectví o pohnutém životě Perchty na zámku v Mikulově.

Skandál z vyšší společnosti

A byla svatba. Podobné příběhy svatbou končí, ale tenhle jí začíná. V roce 1449 provdal na Krumlově jihočeský velmož Oldřich z Rožmberka svou dvacetiletou dceru Perchtu za Jana z Liechtensteina, šlechtice z neméně slavného moravsko–rakouského rodu. Domluvený sňatek bez lásky nebo aspoň sympatií však rychle mířil ke katastrofě.

Potvrzovaly to i dopisy z Moravy. „Protož milý otče, slituj se nade mnú jako otec nad svým dietětem a rozpomeň se na to, milý pane, že jsem se své vuole nevdávala,“ píše dojemně Perchta svému otci už několik měsíců po svatbě.

Novomanželka si v dopise naříká na své postavení a bojí se, že ji manžel a tchyně chtějí otrávit.

Dnes by to byl případ pro policii a soudy, který by Liechtensteina potrestal za domácí násilí, a skandální příběh z „vyšší společnosti“ by plnil stránky bulváru.

V polovině patnáctého století však nezbylo Perchtě nic jiného než prostřednictvím svého písaře (Perchta uměla číst, ale ne psát) posílat listy plné stížností, proseb a slz. V dopisech prosí otce o peníze nebo oroduje za služebníky, které Liechtenstein propustil ze služby, protože jí pomáhali, a žádá otce, aby je přijal do svých služeb.

Po Novém roce přibylo obětí domácího násilí

Spouštěčem je stres i alkohol.

(Ilustrační snímek)

(Ilustrační snímek)

Perchta byla navíc z Krumlova zvyklá žít v přepychu, kdežto na mikulovském zámku ji čekal pravý opak. Manžel jí nedával peníze, na zámku žila v nevyhovujících podmínkách. Nechával ji bez jídla, šatstva a vyhýbal se jí.

Otci a později i bratrovi si Perchta stěžuje, že nemá ani peřinu nebo dříví na otop. „Modlitbu svú vzkazuji bratře muoj milý. A rádať jsem uslyšela, že se dobře máš, ale já se dobře nemám,“ píše bratru Jindřichovi. Ani její otec a rodina neměli zameteno před vlastním prahem. Dlužili totiž zeťovi slíbené věno. Perchta tak byla prakticky obětována. Rozvod nebo veřejné řešení problémů mezi dvěma urozenými lidmi byly nemyslitelné, neboť by vyvolaly konflikt mezi rody.

Perchta přesto svého manžela o dva roky přežila, zemřela ve Vídni v roce 1475.

Z týrané ženy bílou paní

Dávná pověst se spojila se skutečným příběhem v 17. století. Barokní historik, jezuita Bohuslav Balbín, hledal v rožmberském archivu původ legendy o bílé paní. Ta se měla odpradávna zjevovat na jihočeských hradech a být ochránkyní jejich obyvatel. V archivu našel Perchtiny dopisy otci a ta se mu se svým smutným osudem hodila. Bílá paní dostala jméno a srdcervoucí příběh.

Balbín dokonce mezi portréty identifikoval domnělou podobiznu Perchty. Je na něm dáma v bílém, pravděpodobně svatební portrét některé z příslušnic rodu pánů z Rožmberka nebo Hradce. Jeho kopie a romantické napodobeniny pak společně s pověstí o bílé paní zaplavily jihočeské zámky. Někde k nim přiřadili i domnělý portrét Liechtensteina.

Cesta k hradnímu strašidlu byla nastartována. Třeba v jindřichohradeckém zámku si domnělý portrét Perchty prohlédla a pověst vyslechla císařovna Alžběta Kristina a později i její zeť František Štěpán Lotrinský. Legenda spojující Perchtu a bílou paní se udržela až do 21. století a dodnes ji průvodci na jihu Čech vypravují návštěvníkům.

Skutečný portrét Perchty z Rožmberka ani jejího manžela Jana z Liechtensteina se nedochoval. Když se spojila pověst o bílé paní a skutečný příběh nešťastné Perchty, musela legenda získat také tvář. V zámecké galerii byly nalezeny dva příhodné portréty. Podle současných restaurátorů nemají nic společného. Ženský pochází z konce 17. století, mužský z poloviny 16. století. Kdo je na ženském portrétu, není známo, na mužském je pravděpodobně jeden z pánů z Hradce, Jáchym. Fiktivní portrét Perchty byl dokonce oříznut, mužský portrét po stranách zase nastaven, aby svou výškou a šířkou působily stejně. Oba tehdy také dostaly stejné rámy. Portrét největší místní kuriozity, zámeckého strašidla, se pak začal ukazovat vzácným hostům.

Autor:


Hlavní zprávy

Nejčtenější

Nizozemská média odhalila identitu útočníků z Prahy, je mezi nimi policista

Útočníci, kteří na zahrádce restaurace v Praze 1 zbili číšníka do bezvědomí.

Nizozemská média zveřejnila identitu mužů, kteří o víkendu v centru Prahy brutálně napadli číšníka. Muži měli...

Policisté na letišti zadrželi cizince, podezírají je z napadení číšníka

Policisté zadrželi skupinu cizinců, podezřelých z napadení číšníka. (23. dubna...

Policisté na pražském letišti Václava Havla zadrželi skupinu sedmi cizinců, kteří jsou podezřelí z toho, že v sobotu...



Smrt přijela výtahem. Vrah zaskočil policisty, jednoho zastřelil

Petr Chromek zavraždil 23. dubna 1998 v Táboritské ulici v Praze policistu a...

Na ten den před dvaceti lety Martina Linhartová nikdy nezapomene. 23. dubna 1998 zavraždil Petr Chromek v Táboritské...

České děti zůstaly v Londýně na ulici. Hostitelské rodiny pro ně nepřijely

(Ilustrační snímek)

Pětidenní zájezd žáků 6. a 7. třídy Základní školy Horoměřice do Londýna nezačal zrovna dobře. Po celodenním chození po...

Mladí Turci houfně opouštějí islám a stávají se deisty. Politici zuří

Ilustrační foto.

Mezi mladými Turky přibývá odpadlíků od islámu. Podle zprávy, která pobouřila tureckou veřejnost, se čím dál víc...

Další z rubriky

Stát výstavbu romského památníku nezaplatí, uhradí však demolici vepřína

U památníku obětí romského holocaustu v Letech u Písku se v sobotu sešli...

Památník romského holokaustu v místě bývalého vepřína v Letech u Písku nebude platit stát. Na besedě v Letech to ve...

Exšéf Hradní stráže nezneužíval cestovní náhrady úmyslně, uvedl soud

Náčelník Vojenské kanceláře prezidenta republiky jmenoval Petra Prskavce...

Někdejší šéf Hradní stráže Petr Prskavec se nedopustil podvodu tím, že čerpal vyšší cestovní náhrady, než měl. Obvodní...

Český konzulát se do Jeruzaléma přesune v květnu, prohlásil Zeman na Hradě

Projev prezidenta Miloše Zemana na oslavě 70. výročí vzniku Izraele (25. dubna...

Izraelci si na Pražském hradě připomenuli sedmdesátileté výročí od vzniku svého státu. Uvítal je tam také prezident...

Najdete na iDNES.cz