Školení afghánských vládních pracovníků se ujal Pentagon, potažmo zvláštní pracovní skupina pro obchodní a stabilizační operace (Task Force for Business and Stability Operations - TFBSO) ve spolupráci s americkou národní geologickou službou.
Americký objevObjev zásob nerostného bohatství oznámila americká geologická služba loni na jaře. Afghánská vláda by z bezpečnostních důvodů chtěla začít s těžbou v relativně klidných oblastech. Například s těžbou železné rudy v provincii Bamján. Tamější zásoby jsou považovány za největší nevyužité naleziště v celé Asii. Relativně brzy by také mohla začít těžba zlata v provincii Badakšán nebo mědi z naleziště Balkap. Potenciál má také získávání lithia, které se využívá výrobu baterií do většiny moderních elektronických přístrojů. Velké zdroje různých surovin jsou v nejnebezpečnějších jižních provinciích Hílmand nebo Kandahár. Další pak v provinciích Kunar, Uruzgán, Ghazní nebo Chóst, kde ke střetům s povstalci dochází prakticky denně. Nadšení rovněž brzdí nelichotivá korupční nálepka afghánské vlády a úřadů. Vláda nedávno restrukturalizovala ministerstvo pro těžbu, zavedlo nové právní předpisy a zavázala se, že všechny zakázky budou maximálně transparentní. To vše ale až poté, co ministerstvo přikleplo za ne zcela průhledných okolností těžbu v největším měděném dole Ajnak v provincii Lógar čínským těžebním společnostem. |
Klíčovým úkolem je naučit afghánské geology sbírat data z terénu, správně analyzovat geofyzikální údaje z leteckých snímků a samostatně hledat a důkladně mapovat objevená ložiska nerostných surovin. Využití ohromných zásob železné rudy, mědi, kobaltu, zlata a lithia by mohlo v budoucnu zásadně pomoci afghánské ekonomice, doposud "závislé" na produkci opia a zahraniční pomoci.
"Je to důležitý krok při přípravě afghánské vlády k zajištění vlastního průzkumu nalezišť," uvedla ředitelka zvláštní skupiny Emily Scottová. Cílem je, aby afghánská vláda mohla vlastními silami zajistit co možná nejpodrobnější údaje o nalezištích pro případné zahraniční investory.
Američané v rámci projektu poskytnou afghánským průzkumníkům nejmodernější přístroje a další vybavení včetně letecké techniky pro snímkování a přesné zaměření nalezišť v rozsáhlých oblastech. Součástí programu bude také vytvoření centrálního on-line úložiště geologických dat v afghánské metropoli Kábulu.
Na podzemní bohatství myslí i Taliban
Zájem o ložiska například železné rudy v Afghánistánu už projevily indické, íránské i kanadské těžební společnosti. Například naleziště Hajigak, zhruba 130 kilometrů západně od Kábulu, podle odhadů ukrývá až 1,8 miliardy tun železné rudy. Jakákoliv těžba však bude vyžadovat masivní investice do železnic a silnic. Ložiska jsou často v nepřístupných hornatých oblastech a velké peníze bude vzhledem k bezpečnostní situaci v zemi stát také ochrana těžařů.
Na podzemní bohatství však nepomýšlí jen afghánská vláda a zahraniční investoři, ale také povstalci Talibanu. Tajemný a skrývající se vůdce hnutí Mulla Umar před časem vydal dosud "nevídané ekonomické" prohlášení, že po odchodu zahraničních vojáků ze země v roce 2014 bude Taliban podporovat důlní a energetický průmysl.
"Afghánistán má hodně půdy, bohaté doly a energetické zdroje, takže můžeme dělat investice," uvedl jednooký vůdce na internetových stránkách "mediálního křídla" radikálních islamistů. Investicemi se podle něj může země "sama zbavit chudoby, nezaměstnanosti, zaostalosti a nevědomosti". Jakmile podle Umara Taliban znovu nabere dech a ovládne zemi, je prý ochoten zajistit soukromému sektoru bezpečnostní záruky a "obchodníci budou dále podněcováni bez jakékoliv diskriminace, aby sloužili svému náboženství a zemi".
