„Lidé a počítače budou fungovat symbioticky, aby se zvýšila schopnost zbraňových systémů detekovat objekty,“ uvedl Drew Cukor, náčelník speciálního týmu AWCFT (Algorithmic Warfare Cross-Function Team), který za implementaci pokročilých technologií umělé inteligence (AI - Artificial Intelligence) v rámci zpravodajské, sledovací a průzkumné podpory v Pentagonu zodpovídá.
V první fázi jeho tým pracuje na tom, aby umělá inteligence pomohla zpravodajcům při analýzách dat, především milionů hodin videozáběrů a milionů fotografií, které neustále přicházejí ke zpracování.
Revoluce v umělé inteligenci může být pro lidstvo hrozbou, tvrdí expert |
Cukor potvrdil, že aktuálně se jeho tým zaměřuje na „38 skupin objektů, představujících nejrůznější věci“, které chce Pentagon umět vyhledávat a detekovat v rámci boje proti islamistům v Iráku a Sýrii.
Využívaný počítačový algoritmus popsal jako 75 řádků v programovacím jazyce Python, které tvoří určitý soubor pravidel a jsou „umístěny uvnitř většího softwarovo-hardwarového kontejneru“.
„Věříme, že nakonec jediný analytik bude schopen udělal dvakrát tolik práce, možná třikrát tolik, co zvládne dnes. To je náš cíl,“ konstatoval Cukor během nedávného technologického summitu ve Washingtonu.
Inspirace v síti neuronů
Jeho tým funguje teprve od jara, když v dubnu někdejší náměstek ministra obrany Bob Work zřídil speciální tým, aby pracoval na projektu pojmenovaném „Maven“ (V překladu: Ten, který ví).
V důvodové zprávě tehdy napsal, že na základě mnoha provedených studií musí americké ministerstvo obrany pracovat na efektivní integraci umělé inteligence a takzvaného učení se strojů a udržet si tak výhodu nad stále schopnějšími protivníky a konkurenty.
Podle Cukora se projekt Maven zaměřuje především na aspekty samostatného se učení strojů a takzvaného hlubokého učení, kdy pak počítačový systém zcela autonomně v pohybujících se nebo statických snímcích hledá a detekuje objekty - osoby, zařízení, budovy, zvuky, hlasy, nápisy, které jsou předmětem zájmu. Experti pro tento proces využívají umělou neuronovou síť, jejíž chování odpovídá biologickým strukturám.
„Neexistuje ale žádná ‚černá skříňka‘, která by vládě poskytovala systém AI, alespoň ne teď,“ konstatoval Cukor s tím, že vývoj a implementace umělé inteligence do bojových systémů nebude nijak snadná a neobejde se bez partnerů z komerční sféry.
Dlouhé roky vývoje
Potenciál umělé inteligence je podle něj ohromný. Žádná technologická oblast v budoucností nezůstane zcela nedotčena. Počítačové systémy v boji ale podle jeho názoru nebudou samy autonomně vybírat cíle ke zničení.
„Vše, co AI udělá, bude zadáním lidského operátora,“ nastínil. Před samotným zaváděním algoritmů do boje bude muset armáda mít nejprve připravená data a dostatečnou výpočetní infrastrukturu. A také rozhraní mezi AI a lidskými operátory.
ROZHOVOR: Vzpoura robotů nehrozí, zatím |
V několika příštích měsících ale zatím čeká jeho speciální tým práce na třídění a značení dat tak, aby se algoritmy mohly samy učit.
„Máme k dispozici velkou skupinu lidí - analytiků a inženýrů - kteří procházejí naše data,“ konstatoval Cukor s tím, že do procesu je také zapojena jedna nejmenovaná významná komerční firma, která zajišťuje potřebné zabezpečené sítě.
Pentagon zároveň vybírá dodavatele hardwaru včetně například grafických procesorů, aby mohli experti proces strojového učení spustit a proběhne i tendr na dodávku samotných algoritmů a jejich srovnání. „AI se nekupuje jako munice,“ uvedl Cukor.
Upozornil, že svět je nyní v období, které lze bez nadsázky označit jako „závody v AI zbrojení“. Připomněl, že nejméně pět globálních internetových společností, včetně například gigantu Google, vyvíjí systémy umělé inteligence a jen loni se investice do AI v komerčním průmyslu vyšplhaly na 36 miliard dolarů.
