Podle zdrojů citovaných v listu New York Times by se americký kontingent na začátku příštího roku mohl snížit ze současných 140 tisíc příslušníků asi o třetinu. Ze sedmnácti na třináct brigád.
Sami zástupci amerického ministerstva obrany, které citoval list New York Times, jsou však ve svých předpovědích velmi zdrženliví.
Počet povstaleckých útoků na americké jednotky v Iráku od lednových parlamentních voleb výrazně poklesl - ze sto čtyřiceti na třicet denně.
Dlouhodobější statistika však ukazuje, že množství povstaleckých ataků a také úmrtí amerických vojáků zůstávají na průměrné úrovní z loňského roku.
Povstalci rovněž část svých aktivit přesměrovali na nově vycvičené složky irácké policie a armády, což se také promítá do snižujícího se počtu útoků na Američany.
Optimismus krotí i šéf Pentagonu Donald Rumsfeld. „Americké jednotky nemohou v Iráku zůstat věčně,“ uvedl Rumsfeld při své včerejší návštěvě v Bagdádu, během které také varoval nové irácké vedení, aby se vyhnulo čistkám ve státní správě.
„Obávám se, aby šíité nepřišli a nezačali dělat pořádek,“ řekl Rumsfeld novinářům během letu do Bagdádu. Reagoval tím na už ohlášené záměry šíitské koalice vyčistit ministerstva vnitra a obrany od sunnitů pod záminkou, že ti reprezentují bývalý režim Saddáma Husajna. Jakýkoli pokus o čistku státní správy na úkor sunnitů by však nevyhnutelně vedl k eskalaci útoků povstalců.
Nově zvolený irácký prezident Kurd Džalál Talabání obavy z možných čistek včera vyvracel. V Iráku podle něho začala demokratizace a je zajištěna politická pluralita.
O nejistotě v bezpečnostní situaci v Iráku ovšem vypovídá i včera zveřejněná zpráva, podle které se CIA vloni v létě rozbila buňku povstalců, která vyráběla chemické zbraně. Zpráva zmiňuje reálné nebezpečí, že podobnými úkolem se v Iráku stále zabývají další skupiny. Postupem času mohou povstalci podle této zprávy zvládnout výrobu zbraně s „ničivými následky pro americké síly“.
Obecný trend je přes všechna zmiňovaná rizika pozitivní. Po lednových parlamentních volbách, po čerstvých jmenováních iráckého prezidenta a premiéra a při poklesu povstalecké aktivity začali zástupci Pentagonu poprvé veřejně naznačovat, že přišel čas přemýšlet o stahování z Iráku.
Spojeneckou koalici navíc opouštějí silní partneři. Po Itálii včera oznámilo i Polsko, že svou misi na konci tohoto roku ukončí. více ZDE
Česko má v Iráku sedmadevadesát příslušníků s mandátem do ledna 2006. O prodloužení by musel premiér požádat parlament. více ZDE
