O stavbě desetiakrového monumentu už se v Pákistánu hovoří dva roky a plán vnesl svár na politickou scénu dávno před povodněmi, které napáchaly škody za 43 miliard dolarů. Schválení plánu na začátku měsíce ale vzbudilo vášně znovu.
Odpůrci stavby kritizují především špatné načasování. "Vypadá to velmi špatně zvlášť v době, kdy tolik lidí nemá domov ani léky," řekl odpůrce stavby a bývalý tiskový atašé premiérky Bhuttové Kamrán Šafí. "Je to bláznivý nápad," dodal.
Petice proti památníku podepisují tisíce lidí
Tisíce lidí denně podepisují webové petice, aby vláda peníze raději utratila za pomoc potřebným po povodních. "Naší prioritou by měli být naši lidé, kteří trpí. Jsme si téměř jistí, že by naše bývalá premiérka, která tuto zemi a její lid milovala, také souhlasila," píše se v textu petice.
Prezidentský mluvčí Farhatulláh Babar ale projekt obhajuje. "Bénazír Bhuttová byla dvakrát premiérkou Pákistánu a pro demokracii a lidská práva toho udělala tolik, že je vhodné na její počest postavit památník," řekl Babar.
Zároveň ale doplnil, že stavba ještě není definitivně posvěcená. "Už byla schválená podoba, ale ještě nebyly uvolněny peníze. Komise nyní posoudí, co udělat ve světle povodňových událostí," vysvětlil.
Zardárí chtěl města pojmenovat Bénazírabád
Plán na výstavbu dvou monumentů - jednoho na místě vraždy v Rávalpindí a jednoho v metropoli Islámábádu - už přežil jednu právní při. Odpůrci se tehdy podle listu The Daily Telegraph snažili prosadit, aby Bhuttová nebyla označována za národní hrdinku.
Předmětem politických tahanic je jméno Bhuttové i tři roky poté, co zemřela rukama zákeřného atentátníka. Zardárího Pákistánská lidová strana se snažila nová města pro oběti povodní pojmenovat Bénazírabád. Protivníci hlavu státu okamžitě obvinili z politizace záchranných prací.
Narodila se 21. června 1953 v Karáčí. Vystudovala politické vědy, filozofii a ekonomii na Radcliffově koleji a Harvardově univerzitě v USA a na Oxfordské univerzitě ve Velké Británii. Její otec Zulfikar Alí Bhutto byl v letech 1971-1973 prezidentem a v letech 1973-1977 premiérem. Po vojenském puči byl v dubnu 1979 popraven. Jeho proces byl považován za zpolitizovaný. Koncem 70. a v první polovině 80. let strávila Bhuttová pět let ve vězení. V letech 1988-1990 a 1993-1996 byla premiérkou. Z funkce byla vždy odvolána kvůli obviněním z korupce. Posledních osm let strávila dobrovolně v exilu ve Velké Británii a ve Spojených arabských emirátech. Do Pákistánu se vrátila 18. října 2007. Násilně zemřel nejen její otec, ale i dva bratři. Jeden byl zastřelen v Karáčí a tělo druhého našli na francouzské Riviéře. Ona sama zahynula při atentátu v prosinci 2007.
. kdo je Bénazír Bhuttová
