Odkud čerpá sílu, že třeba sromy jsou stále ještě zelené, místy dokonce vypadají svěže, což je obzvláště příjemné ve městech, kde jejich rozložité koruny poskytují v úpalu stín, zlepšují velikou měrou špatně dýchatelný vzduch, jakoby nám chtěly dokázat svou užitečnost a potřebnost.
Snad si my lidé zavčas uvědomíme, že právě ty věkovité jsou toho schopny, a snad se k nim začneme konečně chovat s patřičnou úctou, vděčností, ale i pokorou. Konečně snad si uvědomíme, jak je nedobré i nebezpečné porušovat rovnováhu všeho živého i neživého stvoření, jež nás obklopuje.
Dnes a denně se ukazuje, že člověk je se všemi svými výdobytky techniky oproti Přírodě, Stvořiteli, bezmocný - selhávají dokonale vypracované dopravní cesty, dokonce i snad největší pýcha a chlouba člověka - atomové katedrály.
Nepodřezáváme si, my hrdí lidé, pod sebou větev? Měli bychom si znovu a znovu připomínat to, co říkají Indiáni z kmene Creek: "Teprve až pokácíte poslední strom, až otrávíte poslední řeku, až ulovíte poslední rybu, přijdete na to, že se peníze nedají jíst".
