Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Peníze nejsou vše, říkají o cizině lékaři

  0:01aktualizováno  0:01
Čeští doktoři jsou hůře placeni než jejich západní kolegové. A tak zatímco se odboráři v těchto dnech snaží vydobýt lepší platy, zkoušejí lékaři vyjet z Česka aspoň na čas za hranice. S čím se vracejí?

Především se zkušeností, že česká medicína není o nic horší. Ale také s tím, že doma mnoho věcí pořádně nefunguje. Dva lékaři svou zahraniční zkušenost popsali.

Vrátil se: Němci budí lepší dojem, ale v Motole se dělá medicína
Před třemi lety odjel Vít Rázek z motolského Kardiocentra na kliniku v německém Hamburgu. Hledali tam šikovného doktora, který umí rozpoznávat srdeční vady u dětí.

Letos se Rázek vrátil. V cizině si finančně polepšil, ale jinak nemá pocit, že by se návratem domů jeho profesní růst zastavil. Spíš naopak. "Čekal jsem, že se tam ocitnu v ostré konkurenci. Ale po odborné stránce je moje pracoviště lepší," shrnul své dojmy.

Medicínská hierarchie funguje v Německu jinak. "Když je někomu čtyřicet jako mně, je ve vedoucí pozici, nebo má soukromou praxi. A své znalosti si chrání jako know-how, které mu vydělává. Mladší doktoři se učí sami. Bojem, prostě praxí," popisuje Rázek.

Pokud si laik myslí, že v Německu bude lépe ošetřen, je to dáno sebevědomím lidí i vzhledem tamních nemocnic. Němečtí lékaři vystupují i působí sebejistěji. "Rodiče je také víc respektují. I v případě, že dítě zemře. Mají pocit: když to nedokázali naši doktoři, nedokázal by to nikdo jiný. Dojem ovlivňuje třicet procent spokojenosti. A je pravda, že když se sem člověk vrátí ze západu, připadá si trošku jak v Rusku," podotýká lékař.

Dětský pavilon motolské nemocnice, kde se dělá medicína na světové úrovni, je po třiceti letech v havarijním stavu a na opravu nejsou peníze. "V Německu každých deset let vymění interiér nemocnic a strašně dbají třeba na barvu koberců v jednacích místnostech.  Mají drahé počítače; na druhé straně šetří na personálu, tedy i jejich obsluze. Já tam byl za počítačového experta," líčí Rázek.

V Motole má stejné vybavení, ale samozřejmě horší plat. "I když ani v Německu nejsou platy začínajících lékařů závratné, pohybují se kolem 900 eur," připomíná.

Německo dává do zdravotnictví mnohem více peněz, ale české nemocnice nakupují léky, pomůcky i přístroje za stejné ceny. Jedna z pomůcek, která se zavádí do nemocného srdce, takzvaný deštníček, stojí čtyři tisíce eur tam i tady. "Kolegové v Německu nemusejí tolik počítat, kolik jich spotřebují. Ale v kvalitě jsou naši doktoři určitě srovnatelní," říká Vít Rázek.

To papírování je děs, říká Rath

Není pravda, že čeští doktoři zaostávají za západními kolegy, říká prezident lékařské komory David Rath.

Co si lékaři z ciziny přinášejí?
Většina z nich podle mě odjíždí ven kvůli penězům. Mnohdy se pak vracejí rozčarováni, že se vlastně moc nenaučili. Žasnou, že se tam třeba i víc šetří. Myslím, že bychom na prstech ruky spočítali místa, kde se dělá medicína, jaká se nedělá u nás. Jenže tady se dělá v mnohem horších podmínkách, je špatně placená a příšerně organizovaná.

Takže je pravda to, co říká doktor Mann, že v Americe se místo papírování může věnovat medicíně a že je tam mnohem objektivněji hodnocena kvalita lékařů?
Jeho postřehy jsou podle mě stoprocentně pravdivé.

Zůstává: víc si v Americe vydělá, ale musí i mnohem víc pracovat
Herman Mann odešel do Ameriky po promoci na Karlově univerzitě v roce 1998. Sbíral zkušenosti na AIDS klinice Alabamské university v Birminghamu a po krátkém pobytu v Česku se rozhodl do Ameriky ještě na čas vrátit.

"Motivem nebyly peníze, i když čistý plat osm tisíc i se službami se opouští snadno," říká. "Ano, mám tu vyšší plat. Ale také mnohem vyšší životní náklady a víc práce," podotýká.

"Amerika má nejdražší zdravotnictví na světě, ale je tu nemyslitelné, aby si personál z nemocnic odnášel léky. Ani o službách se doktor moc nevyspí. Laboratoře jedou nonstop, polovinu pacientů nemocnice propouštějí domů během 24 hodin," říká mladý lékař.

Do pobytu v USA už vložil nemalé prostředky. Aby se vůbec mohl ucházet místo, zaplatil za vstupní testy tři tisíce dolarů. Proč to všechno, když, jak říká, při návratu domů nebude mít víc peněz, než když sem přijel, a bude mít sice potvrzení o praxi v USA, které však v Čechách neznamená nic?

"Protože se tady mohu plně věnovat medicíně, nedělám práci sekretářek nebo zdravotních sester," vysvětluje. "Příprava na atestaci tu nespočívá v otrockém sepisování přijímacích a propouštěcích zpráv pacientů. Zprávy se tu diktují a jsou mnohem kratší. Sestry jsou tu mnohem samostatnější, dokážou obstarat část rutiny českého lékaře. Ale také neměří tlak a teplotu, od toho zase mají asistenty."

Mann si pochvaluje i přístup ke knihám i časopisům. "Předplatné New England Journal of Medicine stojí v Čechách 300 dolarů ročně kdo si to může dovolit?" Celý systém celoživotního vzdělávání lékařů je podle něj v Americe jiný.

"Žádné ústní zkoušky jako ve středověku - to myslím doslova, vždyť Karlova univerzita má dlouhou tradici. To, jak dopadnete u zkoušky, nezávisí na tom, jak se profesor vyspal nebo zda jste byl ve škole premiant, testy jsou tu písemné a standardizované." V testech si lékaři průběžně ověřují své kvality. Vědí tedy, v čem vynikají a kde jejich znalosti kulhají.

Mann přiznává, že ve škole nebyl premiant. Spolužačka, která mívala samé jedničky, je dnes ve Spojených státech také - a v testech si oba stojí podobně.

"V Čechách hodnocení kvality lékařů úplně chybí. Proč se liší doba hospitalizace a úmrtnost mezi různými klinikami? Kdo má možnost se ta čísla dozvědět? Proč se nic nestane lékařům, kteří poskytují podprůměrnou péči, někdy i zabíjejí pacienty?" ptá se Mann.

Nechce v Americe zůstat a nelíbí se mu tamější způsob života. Ale je přesvědčen, že se tam naučí víc.

Odboráři u Součkové nepořídili
Jediné, na čem jsme se dohodli, je, že jsme se nedohodli. Tak zhodnotil včerejší setkání s ministryní zdravotnictví Marií Součkovou předseda Lékařského odborového klubu Milan Kubek. Kubek si sliboval, že ministryně bude svolná vybojovat doktorům a sestrám víc než sedmiprocentní navýšení mezd. Na něm se nedávno dohodly odborové svazy s vládou.

Součková však odmítá další přidávání. Bojí se, že nemocnice by neutáhly provoz. Už dnes mají mnohé problémy. "Platy ve zdravotnictví rostou. Není to možná rychlostí, jak si představuje LOK, ale my všichni musíme mít odpovědnost, aby se nemocnice nedostaly do konkurzu," řekla po schůzce Součková.

Kubkovi vadí, že se vše řeší na úkor lékařů. Šestnáctitřídní platová tabulka, jež měla zdravotníkům také přilepšit, byla odložena zase kvůli povodním. Kubek varoval, že od ledna budou lékaři sloužit maximálně 150 hodin přesčas, čímž zkomplikují chod nemocnic.



Hlavní zprávy

Nejčtenější

Právníci přechytračili soud. Vyhýbali se mu až do promlčení činu

Obžalovaní Karel Hnilica a Lenka Hnilicová na snímku z prosince 2012

Manželský pár advokátů Hnilicových názorně demonstroval, jak je v Česku možné se vyhnout trestu od soudu. Byť jde o...

Ve věku 39 let zemřel veterán Mevald vyznamenaný za službu v Afghánistánu

Prezident Miloš Zeman a český voják Jaroslav Mevald při slavnostním udílení...

Ve věku 39 let zemřel v pátek náhle český veterán Jaroslav Mevald zraněný v roce 2014 v Afghánistánu. Za hrdinství,...



Babiš: Jsem zklamaný hlavně z Pirátů, předčasné volby jsou nesmysl

Předseda hnutí ANO Andrej Babiš během rozhovoru pro MF DNES. (8. listopadu 2017)

Až sestavíme vládu, půjdeme jednat s každým a začneme u ODS, říká šéf ANO Andrej Babiš. Osloví všechny strany, přestože...

Postoj Pirátů ke kandidátovi ANO se mění. Kvůli SPD a komunistům

Vedení Pirátů komentuje povolební vyjednávání. (31. 10. 2017)

Piráti budou o víkendu znovu hlasovat o tom, zda mají na šéfa Sněmovny podpořit kandidáta ANO Radka Vondráčka, a to...

Dopravní podnik testuje gumové bodáky, mají zastavit přebíhače kolejí

Na tramvajové zastávce v Braníku dopravní podnik testuje zábrany v kolejišti...

Pražský dopravní podnik zkouší na jedné z tramvajových zastávek v Braníku gumové zábrany ve tvaru malých bodáků. Mají...

Další z rubriky

Tisíce lidí si připomněly 17. listopad, nejvíce akcí bylo v Praze

Oslavy 17. listopadu v Praze - Národní třída (17. listopad 2017)

Česko si připomíná památku Dne boje za svobodu a demokracii a Mezinárodní den studentstva. Tisícovky lidí a zástupci...

Latentní rasismus v nás je, řekl Topolánek v debatě kandidátů na Hrad

Michal Horáček, Jiří Hynek, Vratislav Kulhánek a Mirek Topolánek při debatě...

Kandidáti na Hrad se neshodují, zda je česká společnost rasistická, či nikoli. „Latentní rasismus v nás prostě je,“...

Místo urážek pomoc. Sbírka podpoří žáky teplické školy i romské studenty

Tablo prvňáků, které zveřejnil Teplický Deník, vyvolalo na Facebooku vlnu...

Případ výhrůžných komentářů pod fotkou prvňáků z teplické základní školy vzbudil nejen pohoršení, ale také...



Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.