„Slib nést společně zátěž mnozí až příliš dlouho nenaplňovali, což podkopává samotné základy naší aliance,“ je přesvědčen Pence. Řada spojenců, včetně některých členských zemí, které patří k největším, podle něj dodnes jasně neukázala, jak své závazky naplní.
Americký viceprezident připomněl závazek 28 členských zemí NATO z roku 2014 zvýšit do deseti let své výdaje na obranu alespoň na dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP). Zatím to podle něj plní jen Spojené státy a čtyři další členské země. Nyní je potřeba, aby tak učinily i ty ostatní.
„Řeknu to jasně: Prezident Spojených států očekává, že naši spojenci budou držet slovo, a že naplní tento závazek. A pro většinu to znamená, že přišel čas dělat víc,“ prohlásil Pence za sporadického potlesku. Jen silná aliance se podle něj dokáže postavit tomu, co ji ohrožuje.
Budeme silnější než dříve
„Mír přichází jen skrze sílu,“ vyjádřil Pence pohled nové americké administrativy. „Mohu vás ujistit, že pod vedením prezidenta Trumpa budou Spojené státy silné, silnější než kdy dříve,“ poznamenal také a dodal, že Washington už nyní chystá posílení armády.
Pence do Mnichova přivezl i další vzkaz amerického prezidenta Donalda Trumpa, v němž evropské spojence ubezpečil o podpoře Severoatlantické aliance. „Slib prezidenta Trumpa zní: Budeme stát po boku Evropy, dnes a každý den,“ uvedl Pence. Poznamenal, že spojenectví Evropy a Spojených států má tradici mnoha desetiletí a je založeno na společných hodnotách jako je svoboda, demokracie, spravedlnost a vláda práva.
Pence také prohlásil, že Spojené státy povedou Rusko k zodpovědnosti i v době, kdy se snaží s Moskvou najít společnou řeč. Za Trumpovy vlády také Spojené státy nikdy nedovolí, aby Írán získal jadernou zbraň. „Svět je nyní nebezpečnější, než kdykoliv od pádu komunismu,“ vyjádřil své přesvědčení. Vedle Íránu označil za nebezpečnou Severní Koreu nebo islámský terorismus.
Merkelová slibuje navýšit peníze na obranu
Země NATO se v roce 2014 zavázaly, že do deseti let zvýší své výdaje na obranu na dvě procenta HDP. Drtivá většina z nich to zatím nesplňuje. Německá kancléřka Angela Merkelová na mnichovské bezpečnostní konferenci řekla, že Berlín udělá vše pro to, aby zvýšil výdaje na obranu.
Ruský pohledRuský ministr zahraničí Sergej Lavrov v Mnichově prohlásil, že rozšiřování NATO bylo v posledních třiceti letech zdrojem bezprecedentního napětí v Evropě. "NATO je pořád institucí studené války, a to jak v myslích, tak v srdcích," řekl Lavrov s tím, že organizace na způsob elitního klubu států vládnoucích světu nemůže dlouhodobě fungovat. |
„Cítíme se tímto cílem zavázáni,“ prohlásila Merkelová. „Uděláme vše pro to, abychom ho naplnili,“ přislíbila také. Německo zatím na obranu dává asi 1,2 procenta HDP, tři roky starý závazek zatím plní jen Spojené státy a čtyři další členské země NATO. Pokud by Berlín chtěl dvouprocentní závazek splnit, musel by obranný rozpočet zvýšit asi o 25 miliard eur (676 miliard Kč).
Německý ministr zahraničí Sigmar Gabriel rychlé navyšování obranného rozpočtu zpochybnil. „Já každopádně nevím, odkud by v takové krátké době tato dvouciferná suma měla přijít,“ okomentoval Gabriel částku 25 miliard. „Se vším respektem k cíli dvou procent, jednou ze zemí, která ho dosáhla, je Řecko,“ podotkl. Neví ale prý, jestli je to dobře, když mají Atény problém obstarat si peníze na důchody.
Gabrielova slova jsou podle některých pozorovatelů projevem začínající předvolební kampaně před zářijovými parlamentními volbami v Německu.
Merkelová: Hybridní válka je pro Rusko formou obrany
Podobně jako Merkelová se vyjádřil generální tajemník NATO Jens Stoltenberg. „Schopnost aliance plnit své povinnosti závisí na tom, aby každý člen nesl spravedlivou část zátěže,“ řekl Stoltenberg. Loni se výdaje evropských členských zemí a Kanady sice zvýšily, tempo jejich zvyšování ale zatím podle Stoltenberga není dostatečné. Alianci podle něj čeká ještě dlouhá cesta. „Všichni spojenci musejí zvýšit snahu, aby toho cíle dosáhli,“ poznamenal Stoltenberg.
Merkelová se vyslovila pro zlepšení evropské spolupráce na obranném poli a posílení evropské obranyschopnosti. Evropská obrana ale podle ní nemůže být alternativou k NATO, musí se do něj začlenit.
Kancléřka také zdůraznila, že se evropské země ani dnes neobejdou bez vojenské podpory Spojených států, například v boji proti islámskému terorismu. K jeho poražení je podle ní také důležité, že jsou do boje zapojeny muslimské země. Očekává přitom, že muslimské náboženské autority budou jasně dávat najevo, že se distancují od terorismu.
Ve svém projevu se šéfka německé vlády dotkla i vztahu s Ruskem, který ani léta po skončení studené války nepovažuje za stabilní a spolehlivý. Bude se snažit, aby se to změnilo.
S Ruskem by ráda jednala o kybernetických útocích a o šíření falešných zpráv, ze kterých je Moskva často obviňována. „Víme, že Rusko dává velmi otevřeně na vědomí, že hybridní vedení války považuje za formu obrany,“ uvedla kancléřka. „Pokud bych si mohla přát jednu věc, pak by jistě bylo velmi dobré dostat toto téma například do agendy rámce rozhovorů mezi NATO a Ruskem,“ prohlásila.
