Arachnoložka Hannah Woodová publikovala studii o unikátním objevu v magazínu Zookeys. Nové druhy pavouků rodu Eriauchenius popisuje jako stroj na zabíjení. Pavouci jsou malí jako zrnka rýže, pohybují se potichu a útočí ve zlomcích sekundy. Jako potrava jim slouží výhradně ostatní pavouci.
Nelákají je do vlastních sítí, ale trpělivě vyčkávají. Při útoku do kořisti vstříknou jed a uchopí ji do masivních čelistí. V nich je drží ve vzduchu do té doby, než je oběť zcela paralyzovaná. Woodová vysvětluje, že tuto efektní techniku využívají kvůli tomu, aby si drželi lovené pavouky od těla a zabránili protiútoku (celou studii Woodové si můžete přečíst zde).
Vědci z Národního muzea přírodní historie se nyní snaží zjistit, jak pavouci s čelistí ve tvaru zobáku pelikána dokáží při lovu rozeznat, že neloví kořist stejného druhu. Woodová totiž v terénu nikdy nezaznamenala, že by na sebe zaútočily dva exempláře tohoto druhu pavouka, píše server National Geographic.
O atak se nepokusili ani v laboratorních podmínkách, naopak se snažili zůstat co nejdále od „soupeře“. „Kdybych do uzavřeného prostoru dala tři, vytvoří trojúhelník. Když by šlo o čtyři exempláře, byl by to obdélník,“ popisuje chování pavouků Woodová. Je podle ní pravděpodobné, že tito pavouci jsou imunní vůči vlastnímu jedu, roli může hrát také tvrdé brnění na jejich těle.
Pátrání Woodové a jejích kolegů po dosud neobjevených pavoucích na Madagaskaru nekončí. Arachnoložka tvrdí, že zde zcela jistě žijí desítky dalších, neméně zajímavých druhů.
