"Není žádným tajemstvím, že jsme zalili společně poněkud těžký rok. Naštěstí nejistota postupně opadla, protože ukrajinská vláda prokázala, že chce pokračovat v integraci do euro-atlantického společenství," uvedl Robertson ve svém projevu na konferenci, kterou zorganizovalo Středisko strategických a mezinárodních studií ve Washingtonu.
Robertson tak vzpomenul loňský skandál, při kterém vyšlo na veřejnost, že Ukrajina údajně prodávala armádní radary Kolčuga do Iráku. Představitelé země obchod popřeli, dodnes však není jasné, zda Ukrajina skutečně do Iráku systémy prodávala.
Generální tajemník však ujistil, že partnerství NATO s Ukrajinou lze zařadit na přední místa v žebříčku strategických cílů aliance. Ukrajina už podle Robertsona urazila značný kus cesty v procesu přibližování s NATO. "Ukrajinské jednotky jsou součástí mírových sil NATO na Balkáně a podílí se i na boji proti terorismu. Ukrajina poslala své protichemické experty do Kuvajtu." zdůraznil.
Nejpalčivější problémem však podle něj zůstává reforma ukrajinských ozbrojených sil. "Musí dojít ke snížení počtu vojáků a modernizaci. Ukrajině v současnosti nehrozí bezprostřední nebezpečí od sousedních zemí, musí být proto připravena bojovat s novými hrozbami, jakými jsou například terorismus a organizovaný zločin," řekl Robertson.
Upozornil, že kromě nutných reforem bude hrát klíčovou roli politická odvaha ukrajinských představitelů a odhodlání, celý proces dovést do konce a do aliance se začlenit.
Ukrajina oznámila svůj úmysl usilovat o začlenění do Severoatlantické aliance loni v květnu poté, co sousední Rusko, které dlouho protestovalo proti rozšiřování NATO, podepsalo s aliancí dohodu o užších vztazích.
Konference NATO-Ukrajina se účastnili i ministři obrany z více jak desítky členských států aliance. Českou republiku zastupoval náměstek ministra obrany Jan Váňa.
