Že mu pod oranžovým kabátem ČSSD prosvítá rudé tričko, si všiml i kolega na mítinku minulý týden. Paroubkovi tam z úst vylétlo letité komunistické heslo: "Naši kandidáti jsou zvyklí pracovat 's lidmi pro lidi'."
Volební body se teď Paroubek snaží získávat například slibem, že povinné zdravotnické poplatky bude za pacienty v krajských nemocnicích platit kraj.
S touto odzbrojující "logikou" se možná dá u části voličů uspět. Ale jedině u těch, kteří se nebudou ptát, proč chce Paroubek zbytečně používat naše peníze (vybrané na daních a předané do rozpočtu regionů) na to, abychom ušetřili své jiné peníze (60 korun za den v nemocnici)?
Navenek to vypadá, že nám ten štědrý pán chce ušetřit nějakou tu korunu v peněžence. Nedivím se, že na povolební prosazování takovýchto návrhů šéf ČSSD počítá rovnou s komunisty, a ne s ODS.
. V krajích raději s komunisty než s ODSRozhovor s Jiřím Paroubkem |
Nedivím se ani tomu, že o tomto povolebním porcování křesel s KSČM mluví nahlas. Jako opoziční lídr se veze na přirozené a silné vlně odporu proti Topolánkově vládě, vyvolané nepopulárními reformami. Včetně zmiňovaných zdravotnických poplatků.
Ty sice začaly po několika měsících od zavedení prokazatelně fungovat (výrazně ubylo zneužívání zdravotnické péče a přibylo peněz na výdaje pro těžce nemocné pacienty), ale to nám přece Paroubek říkat nebude. Raději se obejme s komunisty, nad poplatky si společně uplivnou a budou doufat, že jim za to lidi přijdou ve volbách "zatleskat". - čtěte Půl roku regulačních poplatků: vynesly 2,6 miliardy, další ušetřily
Proto tedy mluví Paroubek o spojenectví s KSČM, ne s ODS. To je jasné. Horší už je to s odpovědí na otázku, máme-li jeho předvolební proklamace brát vážně.
Pamatujete, jak před volbami 2006 odmítal úvahy o vytvoření vlády s KSČM, pak se zelenými a ODS? A co udělal po volbách? Nejdřív operoval tím, že součet hlasů pro ČSSD a KSČM je rovných 100, tedy půlka, a že by měl dostat svou šanci s touto výbavou utvořit vládu.
Pak lákal do své náruče lidovce a zelené, aby vzápětí vyjednával o kabinetu s Topolánkovou ODS. Tenkrát mu z toho nevyšlo nic. Dokonce i to nabízené křeslo šéfa Sněmovny mu zasedl stranický kolega Vlček.
Jak to bude tentokrát, uvidíme už za dva týdny, až bude zřejmé, jestli výsledky krajských voleb dávají vůbec Paroubkovi právo cítit se jako král. Stane-li se totiž to, co v roce 2004, kdy při mizerné volební účasti přišli hlavně skalní voliči ODS a ti vlažní příznivci ČSSD zůstali doma, nebude mít Paroubek na řeči o "krajském vládnutí" s KSČM pomyšlení. To bude spíš řešit, jak to udělat, aby v ČSSD neskončil jako jeho dva neslavní předchůdci Špidla a Gross.
