V případu figurovaly vozy, které měly na starosti mou dopravu při oficiální návštěvě regionu, a článek vyzněl velmi kriticky. Zpochybňuje práci policie a současně naznačuje, že vina byla na straně řidičů vládních vozidel. Nepřímo tak vyvolává dojem jakési mé účasti a angažovanosti v celé záležitosti.
Nic z toho není pravda. V první řadě jsem nebyl účastníkem nehody, v žádném z vozů jsem nejel, a nemohu proto o případu říci nic jiného než to, co už řekla policie, která ji vyšetřila.
Ta ji řešila jako naprosto standardní menší dopravní nehodu. Konstatovala, že vinu mají řidiči havarovaných vozidel, kteří nedodrželi bezpečnou vzdálenost a narazili do prvního auta, které včas zastavilo a dalo přednost koloně vozidel, která měla ze zákona přednost v jízdě.
Toto jsou informace, které mám z tisku, protože není v mé kompetenci do vyšetřování policie nijak zasahovat.
A ani by mne to nenapadlo.
Závěry policie nicméně, podle mého názoru, odpovídají popisu děje: první řidič reagoval včas a stihl zastavit. Je to naprosto běžná dopravní situace a takto vzato naprosto běžná dopravní nehoda, jakých se stávají desítky denně. Případ by nevyvolal také žádnou pozornost, kdyby do ní autoři nepřidali mé jméno.
Rád bych řídil své auto sám
Co se mi už ale nelíbí, je tradiční hra, která se kolem toho rozvíjí. A k tomu bych rád něco dodal.
Chápu, že lidem se nelíbí výhody, které požívají někteří ústavní činitelé včetně mé osoby. Upřímně řečeno, mne také nefascinuje mít kolem sebe nepřetržitě ochranku, nemoci řídit své auto, protože jinak řídím docela rád a odpočinu si při tom, a dodržovat spoustu dalších pravidel, která mne zbavují velké části soukromí.
Šetří to sice čas, který nemám, ale příjemné to většinou není. Nicméně já tato pravidla nedělám a chápu, že jsou z největší části vyvolána bezpečnostními opatřeními, která jsou běžná v celém světě. Patří k nim i možnost využít výjimky jet vyšší rychlostí a tak dále.
Přiznám se, že jsem se nikdy nepokoušel tato opatření nějak posuzovat.
Teoreticky zhruba chápu, že z vozu, který zastaví na křižovatce, je lepší terč, ale opravdu to není věc, do níž bych chtěl mluvit. Takže to prostě beru jako fakt, protože věcem týkajícím se ochrany ústavních činitelů nerozumím.
Pokud jsem ve voze, tak někdy řeknu, že nechvátáme, a někdy naopak, že ano, ale v naprosté většině to nechám na lidech, kteří to mají na starosti, protože i v autě pracuji.
A při svém nabitém programu často pospíchám. V tomto případě jsem ve voze nebyl, mohu proto mluvit pouze obecně.
Na výsadách nelpím
Pravidla, která platí pro kolonu vezoucí vládního činitele, stanovuje zákon.
Pokud se veřejnosti, médiím nebo komukoli jinému nelíbí, je možné začít diskutovat o změně. Nic proti tomu nemám, na žádných výsadách nelpím a majáček na střeše mi určitě chybět nebude. Současně ale rovnou říkám, že se takové diskuse účastnit nebudu. Z důvodu, který už jsem řekl – nerozumím tomu.
To či ono ustanovení zákona musejí obhájit odborníci na bezpečnost a dopravu. A já je budu respektovat, a stejně tak nepochybně řidiči, kteří auta vládní kolony řídí. V tomto případě policie neshledala na jejich straně pochybení.
Realisticky řečeno, nutnost rychle zastavit mohlo stejně tak dobře vyvolat cokoli jiného – bezohledný řidič, hasiči, sanitka... Řidiči, kteří zastavit nestihli, by byli v naprosto stejné situaci a také výsledek by byl stejný.
Ale ani to není věc, kterou bych chtěl rozebírat. Jen se chci ohradit proti náznakům, že někdo, já, ovlivňuje policii. Ta v tomto případě pouze udělala svou práci, je to její závěr a k němu nemám co dodat.