Necítíte se kvůli tomu všemu sám v koutě?
Já se pokusím to nějak vysvětlit, je toho hodně...
Tak začněme s obratem názoru na předčasné volby.
Já jsem nezrušil termín předčasných voleb. Zrušil ho Ústavní soud, který tím připravil sociální demokracii o volební vítězství a narušil demokratickou soutěž. Právní experti nás varovali, že Ústavní soud to může znovu shodit. Já se zachoval jako odpovědný politik, to je všechno. Necítím nic, co bychom tady udělali špatně.
A to, že jste otočili na poslední chvíli, ráno před hlasováním?
Nevím, proč to tak dramatizovat. Jestli jsem si měl vybrat mezi pochybnou dohodou mezi Jirkou a Mirkem, nebo mezi ústavou a respektem k Ústavnímu soudu, tak jsem zvolil to druhé. Ostatní strany útočí na nás, místo aby byly rády, že jsme je zachránili před blamáží. A ohromnými finančními ztrátami. ČSSD by ty ztráty asi přežila z těch politických stran nejlépe. Ale co ty strany, co si braly úvěry? To by pro ně byl ohromný otřes.
Jak na obrat reagovali vaši příznivci? Chodí vám teď anonymy, slyšíte nadávky, nebo naopak pochopení?
Dostávám minimum negativních ohlasů. Uvidíme, jak na to budou lidé reagovat. Doufám, že během několika týdnů ty věci pochopí. Není možné se hnát do řešení, které by zavedlo stát do slepé uličky.
Počkejte, vy jste se přece od březnového svržení Topolánkovy vlády celý půlrok hnal k předčasným volbám. To byl váš cíl, ne?
No to je v pořádku. Myslel jsem si až do pondělka do večera, že je to všechno v nejlepším pořádku. Přiznám se, že by mě v životě nenapadlo, že Ústavní soud by mohl zrušit ústavní zákon. Je silná káva, že ho zrušil soud, v jehož čele je předseda, který sám tento typ zákona před jedenácti lety navrhoval. A pak jako místopředseda vlády pro legislativu neudělal nic pro změnu ústavy, o níž dnes tolik mluví.
Necítíte v pozadí vliv Miloše Zemana, který oznamuje založení vlastní strany a návrat do politiky?
On zcela nepochybně má vliv na poslance Miloše Melčáka. A je zajímavé, že Melčákova stížnost na volby byla podána až ve chvíli, kdy sociální demokracie jasně vedla v průzkumech veřejného mínění. Takže mohu jedině konstatovat, že přítel Miloše Zemana podal stížnost, tím vyvolal chaos, a Miloš Zeman by ten chaos chtěl řešit. Nevím, jestli je to takhle záměrem. Ale je to jedno, v celé věci je to marginální.
Bojíte se, že vám Zeman vezme část příznivců?
Jeho strana zatím měla 0,6 procenta. To je jejich maximum.
Obrat názoru na volby jste mimo jiné zdůvodňoval obavou z rozpočtového provizoria. A to teď hrozí, protože vy odmítáte Janotův balíček.
Myslím, že odmítání je silné slovo. My jen některé věci vidíme jinak. Za to se na nás přece nemůže nikdo zlobit. To přece není tak, že něco a priori odmítáme. Chceme se dohodnout, chceme o těch věcech hlasovat, a to je přece v parlamentní demokracii přirozené. Už nežijeme v časech Národní fronty.
Co chcete na balíku měnit?
Máme problém se zmrazením důchodů, se zvýšením spodní sazby DPH a zejména se snížením rodičovského příspěvku a porodného. Nelíbí se nám ani útok na mzdy státních zaměstnanců, hlavně učitelů. Ale odbory s tím souhlasí, to je pro mě určující. Nezvyšujeme schodek, ale vidíme jiné zdroje, z nichž to pokryjeme – jde o patnáct miliard korun. Chceme zvednout daně u lidí s vysokými příjmy a firmám.
Fischerova vláda to bere jako test důvěry. Je ještě něco, co by mohlo změnit vás postoj, abyste do balíčku nesahali?
Podle informací, které mám, je možno do toho sahat. A také ostatní strany – lidovci, komunisté a zelení – říkají, že budou přicházet s pozměňovacími návrhy. Tak proč by ČSSD, toho času nejsilnější strana podle průzkumů veřejného mínění, nemohla přicházet se svými návrhy? My nebudeme dělat nějakou krotkou a oportunistickou politiku.
Třeba proto, že je to kompromis, který by mohli všichni skousnout?
Tohle je kompromis mezi panem Janotou a panem Kalouskem. Nevidím to jako kompromis dohodnutý s ČSSD. Vždyť naše nejdůležitější návrhy neprošly. Není to kompromis, ale jednostranný výběr ministra financí Janoty. Je to samozřejmě možné přijmout, ale my se budeme chovat tak, jak uznáme za vhodné.
Zeptám se vás jako ekonoma. Je normální, že se strhne taková bitva kvůli škrtům 25 miliard korun, neboli pouhým 2,5 procenta z bilionového rozpočtu?
Nestrhávejme bitvu. Já jsem vám řekl, kde je možné najít zdroje do státního rozpočtu. Nesmíme zapomínat na rodiny s dětmi a důchodce. Nesmíme podvázat jejich koupěschopnost, což negativně ovlivní domácí spotřebu obyvatelstva. To je pak začarovaný kruh, spotřeba je jedna ze složek růstu ekonomiky.
Dovolím si zpochybnit zvýšení daní u firem. Ty mají samy problémy – málo zakázek, takže jsou buď ve ztrátě, nebo mají minimální zisk.
Nejde o ty, co jsou ve ztrátách. Jde o velké korporace, například banky nebo ČEZ. Banky stejně zisk vyvážejí k majitelům do zahraničí, takže jde o to, jestli ta dvě procenta budeme mít v zemi, nebo ne. Já dávám přednost, aby tu zůstaly. Je to milých deset miliard do rozpočtu.
Z dnešního pohledu: nebylo velkou chybou dvojnásobné zvýšení porodného a rodičovského příspěvku za vaší vlády těsně před volbami na jaře 2006?
Ale ty výdaje tehdy nenavrhla ČSSD. To nám nevyčítejte. To byl účelový návrh tehdy lidoveckého poslance Severy. To mělo jedinou podstatnou myšlenku, a sice ovlivnit volby.
Ale vy jste hlasovali pro, že?
Jen jsme se přidali, protože v tom předvolebním mumraji jsme neměli odvahu se proti tomu postavit. To je zřejmé. Jinak náš přístup byl takový, že bychom samozřejmě ty dávky navyšovaly, ale průběžně s ohledem na možnosti státu v průběhu celých čtyř let funkčního období.
Čili to skokové zvýšení výdajů o celkem zhruba 50 miliard byla chyba?
Ale to nebyla chyba sociální demokracie, vyčítejte to panu Severovi. Samozřejmě, nebylo šťastné to takhle dělat.
Proč tedy dnes odmítáte Janotovo snížení rodičovského příspěvku o sedm set na 6 900 a porodného ze třinácti tisíc korun na deset? Není to návrat do mezí, které sám naznačujete?
Teď by to zase byl skokový pokles. Proč bychom to měli dělat, když víme, kde je možné najít peníze, abychom to pokryli. Já mluvím o solidaritě, aby bohatí byli solidární s těmi chudšími.
Když mluvíte o solidaritě – proč vám nevadí snížení sociálních dávek pro postižené odkázané na pomoc druhých? To je málo voličů?
Ne, tohle jsme také namítali v jednáních s ministrem Janotou. Fakt je, že jsou to věci, o nichž asi musíme hovořit.
Ještě pár osobních otázek: Nepřehnal jste to s nápadem zaútočit na Václava Havla?
Já jen tiše v článku vyjádřil svůj názor, že i on touží po světě železných opon, nikoho jsem neurážel. Naopak pan Havel urazil mě. Že prý lžu. Měl by překonat své zklamání z rozhodnutí Američanů nepostavit tady radar, a ne hledat viníky například ve mně. Já jsem hrdý, že v této věci jsem pevný, a velká část lidí to oceňuje.
Před časem vám poradci doporučovali více se usmívat. Jak to jde?
Myslím, že je to nevýznamné. Ani nevím, zda mi to doporučovali poradci. Nejlepší věci, které dělám, většinou promyslím sám. Samozřejmě musel jsem změnit strategii, protože hlavní soupeř vedl veškerý útok na mě. Proto teď hovoří navenek celé vedení ČSSD.
A snažíte se alespoň vyhnout slovníku, který trochu dráždí – kulturní fronta, vítězství lidu?
Ale přece lid, to nevymysleli komunisté. Jestli se někomu zajídá slovo lid, je mi ho líto. Mohu přinést ústavy Spojených států, Francie, v tom si čtu neustále, studuji to už dlouhá léta. Tím jsem ovlivněn, slovo lid vyplynulo z americké a francouzské politické tradice. Mě neovlivnila nějaká ruská politická tradice.
Pan Rychetský by se asi divil, že si čtete ústavy.
Mohl bych mu některé doporučit.
Brzy se stanete otcem, jak se na to chystáte?
Rozhodl jsem se, že u porodu nebudu, ale budu někde nablízku. Už jsme se rozhodli, že jméno bude Margarita, jak si přála manželka.
