Za ní by se podle průzkumů měla umístit Liberální strana Venstre současného premiéra Larse Lökkeho Rasmussena, až třetí by měla skončit protiimigrační Dánská lidová strana (DF). Té uškodily korupční skandály a značnou část voličů jí odlákaly tradiční dánské strany prosazující podobně přísný postoj vůči žadatelům o azyl jako DF.
V posledních průzkumech vyjádřilo podporu sociálním demokratům přes 27 procent dotázaných, Liberální straně Venstre přibližně 20 procent respondentů. Třetí Dánská lidová strana měla podporu kolem 11 procent, to je o deset procentních bodů méně, než DF získala ve volbách v roce 2015.
Opoziční blok středolevých a levicových stran, kam se řadí i Socialistická lidová strana, Radikální strana Venstre a Červeno-zelené spojenectví, by měl získat výrazně nadpoloviční většinu hlasů.
Předvolební kampani v Dánsku dominovala témata migrace, sociálního zabezpečení a klimatických změn. Sociální demokraté si přízeň lidí získali sliby zvýšit sociální výdaje a omezit přistěhovalectví s cílem ochránit sociální systém a integrovat ty migranty, kteří do Dánska přišli v minulých letech.
Dánsko v roce 2015 patřilo s 21 000 žadateli o azyl k zemím, kam přišlo nejvíce uprchlíků v přepočtu na obyvatele. V důsledku zpřísnění dánských přistěhovaleckých zákonů počet žadatelů o azyl v zemi od té doby výrazně klesl a v roce 2017 dosáhl pouhých 3500.
Předchozí vlády rovněž v reakci na stárnutí dánské populace prosadily nepopulární opatření v podobě postupného zvýšení důchodového věku ze stávajících 65 na celosvětově rekordních 73 let a zkrátily dobu vyplácení podpory v nezaměstnanosti ze čtyř na dva roky.
Sociálnědemokratická strana slibuje, že tento trend zastaví. Lidem, kteří pracovali více než 40 let, chce například umožnit dřívější odchod do důchodu.
Dánští voliči mají možnost hlasovat do 20 hodin večer.
