Po celé Francii protestovalo podle ministra vnitra Christopha Castanera 125 tisíc lidí. Podle něj bylo v Paříži nejméně 10 tisíc demonstrantů. 135 lidí bylo zraněno, z toho 17 policistů. Protestující se s policií střetli i v Lyonu či Bordeaux. Po celé Francii policie zadržela 1385 demonstrantů, z nichž 974 poslala do vazby.
Protestující v ulicích Paříže zapálili několik osobních vozů, auta hořela například v ulici Rue Magellan nedaleko výstavného bulváru Champs-Élysées. Do ulic města byly nasazena vodní děla a vyjely i oddíly jízdní policie. Kromě metropole byla podle stanice BMFTV situace napjatá například i v Marseille, kde se demonstranti střetli v historickém centru města s policií.
V Paříži se demonstranti soustředili zejména na třídě Champs-Élysées, kde policisté opakovaně použili slzný plyn a kde protestující také zapálili popelnice. Slzný plyn nasadili také na severu hlavního města na bulváru Sébastopol, kde byly také nasazeny dva obrněné transportéry četnictva. Na nedalekém bulváru Haussman policisté použili vodní dělo při likvidaci improvizované barikády.
K situaci ve Francii se v sobotu na Twitteru vyjádřil také americký prezident Donald Trump, který dal nepokoje do souvislosti s pařížskou klimatickou dohodou. Ta podle něj „nefunguje“.
„Lidé nechtějí platit velké částky peněz, hodně z toho zemím třetího světa (které jsou vedeny pochybným způsobem), aby možná ochránili životní prostředí,“ napsal prezident. Podle něj lidé na demonstracích provolávají „Chceme Trumpa!“. Francouzská média neinformovala, že by na protestech podobné heslo zaznívalo. „Miluji Francii,“ dodal v tweetu šéf Bílého domu.
Údajně „nepřiměřené násilí“ používané při potlačování protestů žlutých vest kritizoval také turecký prezident Recep Tayyip Erdogan. „Ti, kteří naši policii obvinili z útlaku, by se měli podívat na to, co teď dělají jejich policisté,“ řekl Erdogan. Obrázky z Paříže, Bruselu a dalších měst podle něj ukazují, že Evropa propadla „v testu z demokracie, lidských práv a svobody“.
Žluté vesty chystají v Paříži válku v ulicích, možná zasáhne i armáda |
Oproti minulému víkendu je však situace v Paříži nyní relativně pod kontrolou.„Přišli jsme sem na poklidný pochod, ne abychom něco rozbíjeli,“ řekl podle agentury Reuters 28letý Guillaume Le Grac, který pracuje na jatkách v Bretani. „Chceme rovnost, chceme žít a ne přežívat,“ dodal.
„Uděláme vše proto, aby dnešek byl dnem bez násilí, aby dialog, který jsme zahájili tento týden, mohl za nejlepších okolností pokračovat,“ řekl podle agentury Reuters ministr vnitra Edouard Philippe, který vyzval protestující, aby se chovali umírněně.
Potyčky mezi policisty a demonstranty
Policie demonstrantům na Champs-Élysées blokovala přístup k Vítěznému oblouku i za pomoci obrněných transportérů. Protestující se snažili dostat k prezidentskému paláci, aby mohli vyzvat prezidenta Macrona k rezignaci. Přístup tam jim ale blokovali příslušníci bezpečnostních sil. Potyčky mezi policisty a demonstranty ve žlutých vestách vypukly u obchodních domů Galeries Lafayette a Printemps a poblíž opery Palais Garnier.
Na bulváru de Courcelles zapálili demonstranti automobil a na Champs-Élysées napadli drogerii. Policisté zatím vždy tyto střety rychle rozehnala. Na východě města zasahovali také policisté na koních.
Zadrženi byli ti, u nichž se našly nebezpečné předměty jako kladiva, baseballové pálky nebo koule na pétanque. Agentura AP radila novinářům, kteří do centra Paříže dorazili, aby o dnešních událostech informovali, strážci pořádku zabavují brýle a masky, jež je měly chránit před účinky slzného plynu.
Podle policejní mluvčí bylo u Champs-Élysées asi 1500 lidí, britská BBC uvádí až 5000 účastníků. Část z nich se dostala do úzké uličky poblíž náměstí Étoile, odkud je po chvíli policisté vytlačili právě slzným plynem zpět na Champs-Élysées. Někteří se prý snažili dostat k prezidentskému paláci.
Demonstranti rovněž obsadili pařížskou okružní komunikaci Boulevard périphérique a v její západní části na čas přerušili dopravu. Omezený byl provoz na některých linkách pařížského metra.
V obavách z násilností zůstala v sobotu zavřena i například Eiffelova věž, Vítězný oblouk či muzea Louvre, Orsay a Centre Pompidou. Byla zrušena řada divadelních představení i fotbalové zápasy.
Macron chystá projev
Policisté zasahovali proti prvním demonstrantům již ve čtvrtek a znovu v pátek ráno. Většina jich pocházela z řad středoškolských studentů a dalších mladých lidí, kteří se jako protest proti chystaným vládním reformám pokoušeli o blokády škol a ulic. V alsaském městě Mylhúzy utrpěl jeden ze strážců zákona vážné zranění, když do něj najel mladík na motorce.
Vládnoucí francouzští politici tvrdí, že protesty se již dávno vymkly z rukou organizátorům z řad takzvaného hnutí žlutých vest, kteří svolávali první protesty proti odmítnutí zavedení daně z pohonných hmot. Od ní vláda pod nátlakem tento týden ustoupila.
„Snížení daně na 25 % HDP, zlepšení veřejných služeb, opuštění EU a NATO, méně imigrantů či nová ústava,“ objevuje se na Twitteru neoficiální shrnutí nových požadavků hnutí.
Podle ministra Castanera početnost protestů výrazně opadá a účastní se jich už převážně jen lidé, kteří chtějí vyvolat násilí. Média však hovoří o tom, že současná vlna protestů je i přesto nejsilnější od nepokojů v roce 1968.
Demonstrace, které před několika týdny začaly jako protest proti plánovanému zvyšování daní na pohonné hmoty, se konaly také v Lyonu, Marseille nebo Grenoblu. V Grenoblu byl zatčen místní vůdce hnutí žlutých vest, napsala na svých internetových stránkách britská BBC.
Francouze přivedla do ulic frustrace ze stagnujících příjmů a rostoucích životních nákladů. Prezident v pátek prostřednictví ministryně dopravy vzkázal, že hodlá demonstrantům přednést zásadní projev začátkem příštího týdne.