Na letištích u Klatov a v Jihlavě zemřeli při swoopingu od července do září už čtyři lidé. Kromě jednoho muže z Nizozemí to byli Češi.
Poslední případ se stal v úterý na Klatovsku, kde se u obce Chaloupky při pádu do vodní nádrže těžce zranil dvaačtyřicetiletý parašutista z Děčínska. Na případ upozornil server Novinky.cz.
"Po převozu do nemocnice v Plzni následkům zranění podlehl," sdělila policejní mluvčí Dana Ladmanová.
Všechny čtyři případy vyšetřuje Úřad pro odborné zjišťování příčin leteckých nehod (ÚZPLN). Podle odborníků je takzvaný swooping jednou z novějších parašutistických disciplín.
SwoopingSwooping není v ČR úplnou novinkou, provozuje se tu už asi deset let. Největší zájem o tuto disciplínu přišel v posledních pěti letech. To, že se většina nehod stala na klatovském letišti, není náhoda. Právě tady je totiž jediné letiště v ČR, které má pro tyto účely speciální přistávací plochu a swooping se tak zde dá provádět na profesionální úrovni. Proto právě sem míří většina parašutistů, kteří se této disciplíně věnují. Konalo se zde i mistrovství ČR ve swoopingu. Manévr jako takový lze ale provádět kdekoli. |
Při ní parašutista vyskočí z letounu ve výšce asi 1 200 až 1 500 metrů a klesá do určitého místa. Pak padák z rychlosti, která je kolem 40 kilometrů v hodině, zvláštním manévrem zrychlí až na zhruba 130 kilometrů v hodině. V této rychlosti pak škrtne o vodní hladinu, nebo o zem.
Měří se, jakou vzdálenost parašutista urazí v tomto nízkém letu nad zemí, hodnotí se také přesnost přistání a rychlost, kterou letí mezi dvěma vytyčenými body.
"Největší nebezpečí tkví v tom, že parašutista musí správně provést přechodový oblouk. To znamená, že jako u klasického letadla, když přistává, tak pilot musí provést přechodový oblouk tak, aby dosedl měkce. Když to udělá brzo, tak to letadlo 'vyplave' a on pak musí pokračovat dál, aby bezpečně přistál, nebo opakovat okruh, když je to motorový letoun. A nebo to udělá pozdě, což znamená, že ten oblouk je ukončen v zemi a to se bohužel stalo těm parašutistům v těchto případech," vysvětlil vedoucí letového oddělení ÚZPLN Josef Bejdák.
Podotkl, že parašutista narozdíl od letadla nemá žádné ochranné prvky, podvozek ani sedačku, takže při pádu v této rychlosti utrpí vždy velmi vážná zranění.
"Kromě posledního případu z úterý, který teprve začínáme vyšetřovat, jsme u tří předchozích nezjistili žádnou technickou příčinu. Nebyla tam žádná závada, byl správně použitý padák. Ti parašutisté byli rozlítaní, respektive rozskákaní, byli zkušení. Měli kvalifikace, které je opravňují provozovat tuto disciplínu, ale prostě nezvládli ten finální manévr," řekl Bejdák s tím, že s největší pravděpodobností nikomu trestní stíhání za porušení předpisů nehrozí.
Zranění parašutistů bývají neslučitelná se životem
"Seskoky byly prováděny na správných místech, za správných podmínek se správným padákem," doplnil Bejdák.
Zmíněnými tragickými nehodami se zabývá i Úřad pro civilní letectví (ÚCL). V některých médiích se objevila informace, že nyní swooping zakázal. To ale není pravda.
"Připravujeme opatření, které vejde v platnost pravděpodobně začátkem příštího týdne, protože tato problematika je složitější, než by se mohlo na první pohled zdát," řekl vedoucí parašutismu ÚCL Jaroslav Hase. Podotkl, že úřad se těmito tragickými nehodami zabývá již delší dobu, ale úterní nehoda postup urychlila.
Naděje na přežití je při podobných pádech parašutistů mizivá i podle záchranářů. "Většinou utrpí velmi těžká zranění, která bývají neslučitelná se životem. Komplikované zlomeniny dolních končetin, zranění hlavy a četná vnitřní zranění," vysvětlil mluvčí Zdravotnické záchranné služby Plzeňského kraje Václav Ondra.
