Kromě pozitivních zdravotních dopadů - jsem díky dietě sestávající ze zeleninového vývaru a pomerančové šťávy čilý jak rybka - na mne má hladovka i další příznivý účinek: naplno se setkávám s projevy levicové pseudohumanistické paranoie, která je, jak se ukazuje, hlavní ideologií protiradarových aktivistů a hladovkářů. A to je poučení, které bych jinak nesehnal.
Například jedenáctého června pan Kryštof Kreisinger zveřejňuje na serveru www.nezakladnam.cz příspěvek ve svém blogu s příznačným názvem: Kdo platí J. X. Doležala? Ne základnám, Greenpeace, nebo Fidel? V tomto textovém klenotu se dočteme:
"Letošním vtípkem na účet příznivcům Guantanáma, Abú Ghraib a jiných mírových zařízení je bulvární novinář J. X. Doležal. Tento, svého času horlivý stoupenec radikální pravice, dnes píšící většinou o marihuaně (asi jediné, čemu opravdu rozumí), byl využit jako hlavní maskot amerického velkokapacitního grilu. Tomu, kdo ho angažoval, tleskám."
Příspěvek soudruha Kreisengera ukazuje, jak postmoderní levice kopíruje ty nejlepší bolševické tradice a zvyklosti knedlíkového socialismu osmdesátých let minulého století. Ságy o tom, kterak nejrůznější temné síly platí lidi, kteří tehdy vyjadřovali nevětšinové postoje, byly oblíbenou municí Rudého práva, a jak vidno, zanechaly červenou stopu v mysli mnoha lidí, kteří se však dnes nenazývají komunisté, ale humanisté.
Soudruh Kreisinger samozřejmě není sám - podívám-li se na web nezakladnam.cz podrobněji, najdu i tvrdší výlevy:
"Nemám nic proti opačnému názoru, ale jestli mi někdo opravdu vadí, tak je to J. X. Doležal. Oportunista, zfetovaný zmatený novinář, který přežívá jen díky ´svým´ postojům vůči ´měkkým´drogám," píše soudruh Vojtěch Němec.
Jasně, poplivat a pošpinit. Jako v těch nejlepších článcích bolševického tisku za Husáka.
Prostě - kluci zleva zjevně nechápou, že mou hladovku nikdo neřídí, nikdo neplatí a já tímto způsobem vyjadřuju svůj osobní privátní názor. Osobní názor však je termín, který levice nepřipouští - podle jejich komentářů je každý čin někým z pozadí řízen. Zřejmě vycházejí z vlastní zkušenosti. Proto nezbývá než se tázat: Milí protiradaristé, a kdopak platí vás? Rusko, nebo Sýrie?
