Ruská vládní strana Jednotné Rusko má po sečtení pětiny odevzdaných hlasů téměř 43 procent a jednoznačně vede ve volbách do Státní dumy. Do ruského parlamentu se dostanou ještě čtyři další strany, které překročily potřebný pětiprocentní práh. Oznámila to agentura TASS.
V parlamentu budou také komunisté, kteří si od minulých voleb v roce 2016 zřejmě dost polepšili a nyní jsou průběžně na druhém místě.
Za nimi je zatím Liberálnědemokratická strana Ruska (LDPR) Vladimira Žirinovského, dále strana Spravedlivé Rusko, což je Kremlem povolená opozice, a rovněž nově založená strana Noví lidé.
Jednotné Rusko získalo ve volbách v roce 2016 přes 54 procent hlasů. Tehdy volilo skoro 48 procenta voličů, dnes v 17:00 SELČ byla podle ruské ústřední volební komise účast 45procentní.
Do voleb nezasáhla skutečná opozice, již úřady vyřadily a největší kritici Kremlu nekandidovali.
Pozorovatelé ohlásili mnoho případů porušení pravidel, ale úřady to považují za snahu zahraničí volby zpochybnit. Předsedkyně ústřední volební komise Ella Pamfilovová připustila problémy v 17 regionech, takže bylo zneplatněno více než 8500 volebních lístků.
V sedmi regionech mohli voliči hlasovat na dálku. Týkalo se to 2,6 milionu ze 108 milionů zaregistrovaných voličů a účast byla v této skupině velmi vysoká.
Hlasování předcházely měsíce zásahů vůči opozici. Úřady prakticky zajistily, že nejznámější a nejhlasitější kritici Kremlu nekandidují - některé z nich nové zákony vyřadily z boje o veřejné funkce, další opustili zemi kvůli hrozbě trestního stíhání, jiní byli uvězněni, uvedla agentura AP.
Hnutí uvězněného opozičního předáka Navalného bylo rozdrceno a zakázáno, jeho přívržencům úřady znemožnily ucházet se o poslanecké mandáty.
Očekávané vítězství bude Kreml moci využít jako potvrzení podpory pro prezidenta Vladimira Putina, navzdory neklidu pramenícímu z již roky klesající životní úrovně Rusů.
Jednotné Rusko, podporující osmašedesátiletého vůdce země, čelí propadu obliby, ale stále zůstává populárnější než jeho soupeři ve volbách, komunisté a nacionalisté z Liberálně demokratické strany Ruska. Obě tyto formálně opoziční strany ale v praxi často podporují Kreml. Podobně se chová i centristická strana Spravedlivé Rusko.
Vládní stranu se snaží podpořit i Putin, jehož popularita zůstává vysoká a jenž uskupení pomáhal založit. Nedávno například schválil zvýšení platů pro vojáky či policisty, což slíbil na srpnovém sjezdu strany.
17. září 2021 |
Jednotné Rusko v současnosti disponuje téměř třemi čtvrtinami mandátů v dumě, která čítá celkem 450 poslanců. Tato převaha umožnila Kremlu, aby loni prosadil změny v ústavě, dovolující Putinovi ucházet se po ukončení nynějšího mandátu v roce 2024 o dvě další šestiletá období v nejvyšším úřadu. U moci by tak mohl zůstat až do roku 2036, samozřejmě pokud bude kandidovat a voliči jej zvolí.
„Pokud se Jednotnému Rusku podaří (vyhrát), naše země může čekat dalších pět let chudoby, pět let represí, pět ztracených let,“ varovali příznivci Navalného na jeho blogu.
Zabránit či alespoň vládnoucí straně znepříjemnit cestu k vítězství se pokusili za pomoci aplikace umožňující „chytré hlasování“. Ta měla radit voličům, který ze soupeřů kandidátů vládní strany Jednotné Rusko má největší šanci uspět - a tedy koho mají podpořit, aby způsobili potíže vládnoucí straně. Zmíněnou aplikaci, kterou ruské úřady zakázaly, ale po amerických internetových gigantech Apple a Google zablokovala na svém messengeru i ruská firma Telegram.
Do neděle hlasovala třetina voličů
Neděle byla podle listu Kommersant považována za hlavní den hlasování. Za pátek a sobotu podle úřadů odhlasovala necelá třetina z přibližně 110 milionů oprávněných voličů, ale tento údaj nezahrnuje voliče hlasující přes internet, jak učinil například již v pátek Putin. Ten je v domácí izolaci kvůli výskytu nákazy koronavirem ve svém okolí.
Nejnižší účast byla dosud v Petrohradu, kam k urnám přišlo jen sotva 15 procent voličů, naopak v některých autonomních republikách na Sibiři a na Kavkaze již překročila 50 procent. V neděli dopoledne účast na volbách dosáhla téměř 36 procent, uvedla šéfka ústřední volební komise Ella Pamfilovová podle agentury TASS.
V izolaci budu ještě pár dní, hlásí Putin. Blíží se „jeho“ parlamentní volby |
Tři lidé ve volební místnosti v Moskvě řekli zpravodaji Reuters, že hlasovali pro Jednotné Rusko, další tři volili komunisty; dva z nich tak učinili na radu Navalného týmu.
Moskevský penzista, který se představil pouze jako Anatolij, řekl Reuters, že hlasoval pro Jednotné Rusko, protože je hrdý na silnou zahraniční politiku a na Putinovu snahu obnovit postavení velmoci. „Země jako Spojené státy či Velká Británie nás nyní respektují víceméně jako respektovaly Sovětský svaz v 60. a 70. letech. Anglosasové rozumějí jen řeči síly,“ prohlásil.
„Vždy jsem proti Jednotnému Rusku. Neudělali nic dobrého,“ řekl Roman Malachov, který hlasoval pro komunisty.
Volby jsou ve stínu obvinění z manipulací
Pozorovatelé z řad nevládních organizací hlásí množství nesrovnalostí, porušování pravidel a manipulace s hlasy, úřady ale tyto stížnosti vesměs odmítají či bagatelizují jako útoky ze zahraničí, které mají zpochybnit legitimitu hlasování.
V řadě případů byly do volebních uren nacpány předem vyplněné hlasovací lístky, napsala agentura DPA. „Zpráv o falšování neubývá, ale pozorovatele, kteří si jich všimnou, vykazují z volebních místností. Ústřední volební komise hovoří o zahraničních útocích na volby,“ píše stanice BBC na svém ruskojazyčném webu.
Jako velmi příhodné pro falšování se podle pozorovatelů jeví hlasování s přenosnou urnou, jejíž zanesení domů si údajně žádají nemohoucí voliči, ale ne vždy ji provází pozorovatel. Například moskevský aktivista Alexej Minjajlo se pozastavil nad tím, že v urně z volebního obvodu 1 185 při putování po domech, trvajícím dvě hodiny a 40 minut, přibylo 54 hlasovacích lístků. Členové volební komise tak zřejmě potřebovali na návštěvu každého nemohoucího voliče jen necelé tři minuty, což podle pozorovatele prostě nebylo možné.
Opozice? Odstraněna. V Rusku začínají nejméně svobodné volby od pádu komunismu |
Nezávislá média také upozorňují na „podivuhodně vysokou účast voličů“, jak ji předkládají úřady, či na seznamy voličů s podezřelými údaji - například v Petrohradu vyvedli z volební místnosti členku volební komise Taťjanu Kosinovovou za to, že se pokoušela vyfotografovat seznam voličů, ve kterém figurovali voliči s adresou v nikým neobývané budově muzea obrany Leningradu. Její stížnost městský soud zamítl.
V jiné petrohradské čtvrti dosáhli zástupci strany Spravedlivé Rusko příjezdu vyšetřovatelů do volební místnosti 1379 kvůli trezoru, ve kterém po prvním dnu hlasování uzamkli čisté hlasovací lístky - ale ráno už byly tyto lístky vyplněné. Zdokumentovat se však případ nepodařilo, pod záminkou hygienické očisty museli všichni opustit volební místnost, kde byly rovněž vypnuty kamery - a mezitím byl trezor nově zaplombován.
