Papež František při té příležitosti na Svatopetrském náměstí vedl velikonoční mši, přednesl poselství a udělil požehnání Městu a světu (Urbi et orbi).
Loni František prosil Boha, aby přinesl mír na celý Blízký východ, zvlášť pak zmínil civilisty v Sýrii. O té mluvil i letos. Ve svém požehnání papež žádal mír po celém světě, obzvláště pro „dlouho trpící národ v Sýrii, jejíž lidé jsou ničeni očividně nekonečnou válkou“. Modlil se i za občany Svaté země neboli Izraele a palestinských území, kde v posledních dnech zažívají další vlnu násilí, a vzpomněl i válku v Jemenu.
Podle Katolické agentury řekl, že Ježíšova smrt a vzkříšení přinášejí naději světu zmítanému konfliktem, protože ukazují, že moderní tragédie jako válka nebo násilí nebudou mít poslední slovo.
„Nechť tyto Velikonoce osvítí světlo vzkříšeného Krista svědomí všech politických a vojenských lídrů, aby nastal rychlý konec probíhajícího masakru a humanitární právo bylo respektováno,“ pronesl papež s tím, že by se měl zlepšit přístup potřebných k humanitární pomoci a těm, kdo byli vyhnáni ze svých domovů, by se mělo umožnit vrátit se domů.
Kromě migrantů a uprchlíků připomněl také osudy obětí pašování drog i obchodování s lidmi a dalších forem moderního otroctví. Jedna modlitba se pak týkala dětí, které kvůli válkám nemají přístup ke vzdělání, a seniorů, kteří jsou „v sobecké kultuře ostrakizováni jen proto, že už nejsou produktivní“. V afrických zemích sužovaných hladem a násilím, jako je Demokratická republika Kongo nebo Jižní Súdán, by papež chtěl pro lidi „důstojnější život“.
„Venezuelané žijí jako cizinci ve vlastní zemi“
Krátce se zastavil i u hladovějící Venezuely, kterou ničí socialistická vláda Nicoláse Madura a ekonomická krize. Papež řekl, že Venezuelané „jako by ve vlastní zemi žili na cizím území“. Doufá, že venezuelský národ „najde spravedlivou, mírumilovnou a humánní cestu, jak co nejrychleji překonat politickou a humanitární krizi, která jej svírá“. Pomodlil se i za mírový proces na Ukrajině a Korejském poloostrově.
Na úvod papež podle katolického serveru Crux uvedl, že Kristovo zmrtvýchvstání bylo obrovským překvapením, a to i pro jeho nejbližší okolí. Podle papeže tak z toho plyne, že „náš Bůh je Bůh plný překvapení“.
„Na začátku spasení bylo plno překvapení. Bůh řekl Abrahámovi ‚opusť svou zemi a odejdi‘. Je to jedno překvapení za druhým. Bůh neví, jak nám něco oznámit, aniž by nás při tom překvapil,“ míní František. Právě překvapení podle něj uvádí lidi do pohybu a posouvá je vpřed.
Svým fanouškům papež už předem na Twitteru připomněl, co přesně si křesťané během Velikonoc připomínají. „Naše víra se zrodila na velikonoční ráno: Ježíš je naživu! Tato zkušenost je srdcem křesťanského poselství,“ napsal.
Požehnání Městu a světu papež udílí na Boží hod velikonoční, vánoční a po svém uvedení do úřadu. Nynější hlava římskokatolické církve v roce 2013 změnila praxi svých předchůdců, když vynechala pozdravy věřícím v několika desítkách jazyků. Předtím zněla mezi i šedesátkou jazyků na Svatopetrském náměstí také čeština.
Ježíš je naživu!
Our faith is born on Easter morning: Jesus is alive! This experience is at the heart of the Christian message.
