Nejvyšší představitel katolické církve v pondělí ráno navštívil mešitu v Jeruzalémě, a setkal se s jeruzalémským muftím. Na Chrámové hoře požádal papež všechny, kdo se ztotožňují s prorokem Abrahámem, tedy křesťany, židy i muslimy, aby se navzájem respektovali jako bratři. "Naučme se chápat bolest ostatních, ať nikdo nepoužívá násilí ve jménu božím," řekl.
Pak sešel pod horu k nejvýznamnější památce judaismu Zdi nářků, která je jediným pozůstatkem druhého židovského chrámu. Přečetl před ní své přání a vložil lístek s modlitbou do spáry mezi kameny, jak činí židovští věřící a jak učinili i papežovi dva předchůdci. V roce 2000 se zde modlil Jan Pavel II. a o devět let později Benedikt XVI.
Pontifik poté navštívil Herzlův vrch a památník obětí holokaustu Jad vašem. Nečekaně se zastavil také u památníku obětí teroristických útoků. Podobně v neděli překvapil v Betlémě nečekanou zastávkou u betonové bariéry oddělující západní břeh Jordánu od Izraele. Dal tím najevo nesouhlas s oddělováním obou území podobnými ploty, což Palestinci ocenili (více zde).
"Ani Bůh si zřejmě nedokázal představit tak hrozný pád"
V Jad vašemu papež vyjádřil hanbu nad tím, "čeho byl schopen člověk stvořený k obrazu boha". Bůh "věděl, že svoboda znamená riziko, věděl, že se jeho děti mohou ztratit, ale ani on si zřejmě nedokázal představit tak hrozný pád, tak hlubokou propast," řekl František v temném sále památníku, kde byli prezident Šimon Peres, premiér Benjamin Netanjahu a několik obětí holokaustu, kterým papež políbil ruce.
V Izraeli jsou tato slova mimořádně dobře přijímána, protože znamenají rozchod s protižidovskými postoji křesťanstva. Do druhého vatikánského koncilu, který zasedal začátkem 60. let, byli Židé označováni za proradné. Známá je také debata o tom, zda nemohl papež Pius XII. udělat více, aby za druhé světové války odvrátil nacistické vyhlazování evropských Židů.
V Peresově rezidenci František řekl, že by se židům, muslimů a křesťanům měl zajistit volný přístup k posvátným náboženským místům v Jeruzalémě. "Jeruzalém by měl být skutečným městem míru, aby se zaskvěl svou univerzální náboženskou a kulturní hodnotou," řekl pontifex. Peres potom oficiálně přijal pozvání do Vatikánu, kam papež v neděli pozval ke společné modlitbě za mír také palestinského předáka Mahmúda Abbáse. Podle agentury Reuters by se mělo setkání konat 6. června.
Olivovník v Getsemanské zahradě
V zahradě prezidentského paláce v Jeruzalémě zasadil papež společně s Peresem jako symbol míru olivovník. Stejně tak učinil i v Getsemanské zahradě, kde podle bible zradil Jidáš Ježíše, což vedlo k jeho ukřižování na Olivetské hoře.
Svou třídenní cestu František završil odsloužením mše v místech Kristovy poslední večeře. Během ní zopakoval svou ideu, že církev by měla být "novou rodinou", ve které by měly být základem hodnoty jako je "bratrství a přátelství". "Poslední večeře nám připomíná sdílení, bratrství, harmonii a mír mezi námi," prohlásil papež.
František přicestoval na Blízký východ v sobotu a cestu zahájil v Ammánu. Po nedělním programu v palestinském Betlémě se do Izraele přesunul v neděli odpoledne.
