A jak chce bavorský rodák Benedikt XVI. postupovat? Podle britského listu povede v září diskusi s jinými katolickými teology, v níž bude hájit názor, podle kterého Luther usiloval o očistu tehdejší církve.
Martin Luther (1483–1546) by tak napříště neměl být katolíky chápán jen jako odpadlík, který způsobil rozklad obecné církve. A to přesto, že neklidný myslitel a někdejší augustinián byl již v roce 1521 za své učení papežem Lvem X. exkomunikován.
Ocení protestanti gesto?
Benediktův krok má podle kardinála Waltera Kaspera napomoci smíření mezi katolíky a Lutherovými následovníky, pro něž se vžil i výraz protestanti. „Máme se od Luthera mnoho co naučit – lze začít třeba u toho, jakou důležitost přikládal slovům Božím,“ prohlásil kardinál.
Otázka je, zda se papeži podaří napravit nepříznivý dojem, který mezi nekatolickými křesťany vyvolalo jeho teologicky závažné tvrzení o tom, že pouze ta římská je jedinou skutečnou církví Kristovou.
Nynější papež, označovaný z hlediska církve za konzervativce, zřejmě vyslyšel své liberálnější poradce i v případě astronoma Galilea Galileiho (1564–1642), jemuž se Vatikán teď chystá vztyčit pomník přesto, že se dostal do konfliktu s některými církevními tezemi i inkvizicí.
Martin Luther byl plodný autor, kromě jiného přeložil Bibli do němčiny. Pro své následovníky stanovil tři principy, podle kterých je autorita Písma (Bible) vyšší než církve, člověk je ospravedlňován vírou, nikoliv skutky a Boží milost je dar, který si nelze vymoci.
Největší kontroverze však nyní vzbuzují Lutherovy potižidovské výpady, které byly motivovány i tím, že neuspěl při konverzi judaistů.
