Kniha o 150 stranách obsahuje jeden dlouhý rozhovor, který vedl italský novinář Andrea Tornielli. Ten v předmluvě uvádí, že cílem rozhovoru bylo „odhalit srdce papeže Františka a jeho vizi římskokatolické víry“. Kniha s názvem „Jméno Boží jest odpuštění“ byla na trh uvedena 12. ledna a nabízí dosud nejosobnější pohled na Františkovo vidění světa.
Vatikán vře tichou válkou, katoličtí jestřábi reptají proti Františkovi |
Vrací se například k jeho nejslavnějšímu výroku, kdy v reakci na svůj pohled na homosexuály prohlásil: „Kdo jsem já, abych je soudil.“ V knize vysvětluje, že v podstatě parafrázoval srdce katechismu římskokatolické církve, kde se podle papeže říká, že „ke všem lidem bychom se měli chovat citlivě a nemarginalizovat jejich problémy“.
František v knize vysvětluje, že k lidem by se mělo přistupovat jako ke komplexním bytostem. „Člověk by neměl být definován jen svou sexualitou. Nezapomínejme, že Bůh miluje všechny bytosti,“ odpověděl papež na jednu z otázek Tornielliho. Duchovním radí, aby homosexuály vyslechli při zpovědi. Měli by jim umožnit, aby byli blízko Bohu, připomíná server Catholic News Agency.
Skryté konzervativní základy
Velkou část Františkových myšlenek zabírá také téma odpuštění a probíhající Svatý rok, který papež vyhlásil v prosinci loňského roku (více zde). Odpuštění podle něj potřebuje každý, včetně samotného papeže. „Říkal jsem to kdysi dávno i vězňům z Palmasoly v Bolívii. Lidem, kteří mě tak vřele přijali. Připomenul jsem jim, že i svatý Petr a svatý Pavel byli vězni,“ vzpomíná papež.
Nová kniha papeže Františka vyšla v 85 zemích po celém světě.
Vždy, když navštěvuje věznici nebo zde slouží mši, pokládá si prý jedinou otázku: „Proč oni a ne já?“.
„Já bych zde měl být, zasloužím si zde být. Jejich pochybení by mohla být má,“ myslí si František. Jako každý člověk podle svých slov hřeší, ale Bůh pro něj, stejně jako pro ostatní, kteří se k hříchu přiznají, má odpuštění. „Církev ocení ty, kteří si přiznají své hříchy. Přijme je a nechá k němu promluvit boží milosrdenství,“ cituje papeže Radio Vaticana.
Peter Stanford, bývalý redaktor Catholic Herald, však ve článku pro server The Guardian uvádí, že právě tato logika ukazuje, jak současný papež, byť vyznává velmi liberální postoje, stále lpí na tradičním církevním učení.
„Prakticky tato logika říká, že homosexuální pár, který dlouhodobě žije v harmonickém vztahu, nejprve musí uznat, že žije v hříchu a až následně mu bude odpuštěno,“ vysvětluje Stanford. Připomíná, že podobný přístup má František také k rozvedeným a znovu sezdaným heterosexuálním párům.
Mimo tradičních hodnot však František velí také k mnoha změnám. Církev by například podle něj neměla být uzavřenou institucí, za kterou lidé chodí.
Církev by naopak měla chodit za lidmi, myslí si papež. „Je důležité vylézt ven z kostelů, jít ven a zjistit, jak lidé žijí, kde trpí a kde čerpají naději,“ popisuje. Církev si představuje spíše jako polní nemocnici, která pomáhá tam, kde se bojuje o duše lidí.
Miliony lidí naslouchají
Papež František nastoupil do čela římskokatolické církve v březnu roku 2013. Svým skromným přístupem a liberálními postoji k některým citlivých církevním otázkám si získal oblibu i mezi nevěřícími. Časopis Time ho například zvolil osobností roku 2013 (více zde). Opakovaně byl také jedním z hlavních kandidátů na Nobelovu cenu míru.
Františkovo PR
|
Obliba Františka se promítla také do prudkého nárůstu návštěvníků na jeho vystoupeních ve Vatikánu. Jen za loňský rok je navštívilo na 3,2 milionu lidí.
Zhruba polovina návštěv se týkala tradičních nedělních papežových promluv na Svatopetrském náměstí, tedy před polední mariánskou modlitbou. Podle vatikánských statistik na místo dorazilo 1,5 milionu věřících. Informovala o tom Prefektura papežského domu.
Statistika zahrnuje rovněž počet lidí, kteří se s papežem setkali při středečních generálních a mimořádných audiencích, liturgických celebracích, nedělní modlitbě Anděl Páně a Regina Coeli.
Více než 700 000 lidí se zúčastnilo generálních audiencí, přičemž největší návštěvnost zaznamenaly měsíce duben, květen, září a říjen. Více než půl milionu lidí slavilo papežské bohoslužby s tradiční nejvyšší účastní při vrcholných svátcích liturgického roku, tedy o Velikonocích a Vánocích, kdy pokaždé dorazilo přes 100 tisíc zájemců.
