Aby se ptačí chřipka stala postrachem lidstva, musel by virus nejprve zmutovat. Dosud totiž dokázal bez problémů přežívat jen v útrobách ptáků, které mají kolem 40 stupňů Celsia.
Virus běžné chřipky je naproti tomu zjevně odolnější, podle studie publikované v odborném časopisu PLoS Pathogens se i za těchto nepříznivých okolností umí v lidském organismu replikovat a šířit.
Oba typy virů, tedy běžné a ptačí chřipky, se dobře množí za teploty 37 stupňů. Právě taková hodnota je typická pro vnitřek lidského těla i prostředí plic.
Vědci se ale v tomto bodě nezastavili a pokusili se vytvořit mutaci lidského viru přidáním bílkoviny z povrchu viru ptačí chřipky. Nově vzniklý prototyp měl pomoci vysvětlit, za jakých podmínek se nákaza rozvine v pandemii. Zjištění bylo nadějné - i tento virus "kolaboval" při 32 stupních.
Vedoucí studie, profesorka Wendy Barclayová, uvedla, že k rozšíření nového druhu chřipky mezi lidmi by musel ptačí virus projít hned několika mutacemi.
"Příští pandemii mnohem spíše vyvolají takové zvířecí viry, které se dobře šíří i za nízkých teplot," řekla serveru BBC a jako příklad zvolila aktuální prasečí chřipku, která se šíří z člověka na člověka nákazou v horních cestách dýchacích. Právě tento typ viru se podle Barclayové na chladnější prostředí v nose velmi dobře adaptoval.
