Slunce má pihy!
Právě vynalezený dalekohled dělá divy. Po Jupiterových měsících přicházejí na řadu sluneční skvrny. I jejich objev bývá připisován Galileovi, avšak první zprávu o nich uveřejňuje v červnu 1610 Johann Fabricius. Tento německý astronom měl navíc to štěstí, že Slunce pozoroval v době jeho "oslabení" mlhou a mraky, takže si nezničil zrak (tolik) jako Galileo. Ten pak byl tak roztrpčen tím, že si i jiní dovolují hlásit se k objevům vykonaným "jeho" dalekohledem, že některé své učené kolegy nařkl z plagiátorství.
České Los Alamos
10. června 1955 byl založen státní Ústav jaderného výzkumu (dnes akciová společnost) v Řeži u Prahy. Je největším českým výzkumným pracovištěm v oborech užité jaderné vědy a techniky. Slouží mu mimo jiné dva malé jaderné reaktory, cyklotron a ozařovací komora s radioizotopem kobalt 60. Náplní ústavu není jen jaderná energetika, ale třeba i nukleární medicína, radiační polymerizace či sterilizace různých předmětů zářením.
Hippokrates Čech
13. června 1595 se v Lanškrouně narodil Jan Marek Marci z Kronlandu (zemřel 1667), nejvýznamnější učenec doby raně pobělohorské, přezdívaný Hippokrates Čech nebo český Galileo. V Olomouci vystudoval teologii a filozofii, v Praze pak medicínu. V sedmadvaceti se stal prvním děkanem lékařské fakulty jezuity nově ustavené Karlo-Ferdinandovy univerzity, čtyři roky nato fysikusem ("hlavním hygienikem") království českého, později i osobním lékařem císaře Ferdinanda III. Roku 1648 organizoval obranu a lékařskou službu Starého Města pražského proti Švédům - když se však roznemohla manželka švédského velitele, jako správný doktor ji neváhal vyléčit. Mezinárodního uznání dobyl především v matematice, kde jeho výpočty ploch křivek předvídaly integrální počet, a ve fyzice, kde předběhl Galilea, Newtona, Huygense a další rozlišením pružného a nepružného rázu těles, spektrálním rozkladem světla a jeho výkladem, úvahami o kyvu a volném pádu. Fyziku a medicínu pak spojil při vysvětlení příčin a mechanismu zlomenin kostí.