"Aukcí chceme oživit trh se starokladrubskými koňmi. Je to služba pro zemský chov. Drobným chovatelům chceme umožnit, aby si tady svoje koně prodali kupcům z Ruska, Rakouska, nebo Spojených států," řekl ředitel hřebčína Jan Höck.
V pískovém ohraničeném obdélníku předvádí v tmavomodré uniformě ošetřovatel dalšího z běloušů. Mladý čtyřletý hřebec s takřka aristokratickým jménem Rudolfo Pastorella V. se ukázkově nese a dalo by se říci, že se prodává sám.
Licitátor Martin Cáp o jeho kvalitách moc dobře ví. I proto začíná s protější tribunou, kde kupci sedí, vyjednávat. Začíná na deseti tisících euro. Ale to s tribunou kupců nehne. Ani na devíti tisících nehlásí pozorní pořadatelé žádného zájemce.
Když se licitátor v češtině, němčině i angličtině dostane na šest tisíc euro, oznamuje: "Níž už nepůjdu. ".
A tři desítky kupců se pomalu začínají probírat. První příhoz je na 6 500. "To je ale za tohoto ušlechtilého hřebce bratru zadarmo," popichuje publikum licitátor v němčině i angličtině. Cena šplhá na 7 000 eur.
"Pán napravo přemýšlí, nebo přihazuje?" ptá se licitátor a připomíná hřebcův výborný pohyb. Ten ostatně předvádí kůň přímo před tribunou. Když ho ošetřovatel vybídne ke klusu, má sám co dělat, aby koni stačil.
Mezitím se cena jedním příhozem o 500 euro zvyšuje. A hned o dalších 500. Na 8 500 euro se cena zastavuje a licitátor bere do ruky kladívka. Ani to však nikoho nezlákalo přidat se k dražení a získat koně pro sebe.
"Osm tisíc pět set poprvé, podruhé, potřetí - kůň prodán," oznamuje za potlesku dražitel Martin Cáp a ošetřovatel koně odvádí do stájí. Šedobílý hřebec se bude z kladrubského hřebčína stěhovat k novému majiteli.