|
"Z principu s tím nesouhlasíme. Jednak z památkových důvodů, protože řada studní má dekorativní funkci a bez vody by působily hluše. Ale i kvůli změně vlhkosti. I když voda ze studní není pitná, dá se jí třeba zalévat," sdělil ředitel Pražského ústavu památkové péče Ladislav Špaček. Pražský ústav památkové péče, jehož vyjádření předchází rozhodnutí památkářů magistrátu, nesouhlasí s likvidací ani jediné studny na území Pražské památkové rezervace. Podle radního Miloše Máši nikdo dosud o rušení studen nerozhodl. Vyjádřil se tak i přesto, že vodohospodářská společnost rozeslala obvodním úřadům a památkářům žádost o vyjádření, v níž uvádí, že s městem projednala likvidaci studen. "Byl to jen první krok k řešení problému, jak naložit s nepotřebným majetkem," konstatoval Máša. "O osudu studní, z nichž značná část svému účelu neslouží, ještě rozhodnuto není," dodal. Využít tyto studny, které nejsou napojeny na městský vodovod a voda v nich není pitná, je podle něho problematické. Kdyby je například chtěli začít využívat hasiči, potřebovali by mít v ruce zkoušku vydatnosti studen. Ta podle radního stojí asi padesát tisíc korun.
Nastane konec studní v Praze? Většinu z více než sto dvaceti městských studní, které se nacházejí na území metropole, město v příštím roce pravděpodobně zruší. Protože většina studen není funkční, přibližně polovina není veřejně přístupná a žádná z nich neobsahuje pitnou vodu, město uvažuje o jejich zasypání štěrkopískem. To tvrdí Pražská vodohospodářská společnost s odvoláním na usnesení městské rady. Radní Miloš Máša, v jehož kompetenci je správa městského majetku, namítá, že rada o studnách nikdy nejednala. |
|
" To jsem nikdy neslyšel, že budeme likvidovat studny. Je to asi nějaký manévr Pražské vodohospodářské společnosti. Bez vědomí města nemohou nic takového rozhodovat," oponoval Máša jejich tvrzení, že o zasypání historických studen štěrkopískem rozhodlo vedení města. Pražská vodohospodářská společnost, jejímž stoprocentním akcionářem je město, se odvolává na usnesení rady ze 14. března roku 2000. A obrací se na různé instituce se sdělením, že s vlastníkem těchto vodních zdrojů byla projednána jejich likvidace. " Voda je závadná, a navíc v takových místech, kde nelze zajistit pásmo hygienické ochrany. Proto jsme navrhli likvidaci studen. Materiál jsme předložili radě a ta ho odsouhlasila," sdělil Jiří Kubát, ředitel správy majetku vodohospodářské společnosti. Podle Máši tisk z rady obsahoval pouze zmínku o studni v Šárce a Lahovicích. K památkářům však už přišla právě v těchto dnech žádost o posouzení zasypání desítek studní v Pražské památkové rezervaci. "Zatím jejich vyjádření v ruce nemáme," řekl Kubát. "Předpokládáme, že to budou řešit případ od případu a některé studny zachovají pro jejich architektonickou a estetickou funkci," dodal Kubát. Dalšími argumenty pro rušení studní je podle něho nebezpečí, že do nich někdo spadne, když bezdomovci kradou litinové poklopy na povrchu. Studen mu líto není, protože většina z nich není funkční a nemá čerpadlo. "To není žádný argument," reagoval radní Máša. "Já osobně bych zasypání studen nedoporučoval, kdybychom o tom na radě jednali. Ale nejednali jsme o tom," trvá na svém Máša. Vodohospodářská společnost přitom už nabízí některým městským částem, aby v případě zájmu převedli veřejné studny z majetku města do svého vlastnictví. Redakce MF DNES má některé kopie této korespondence k dispozici. O záměru však kupodivu nevědí městští hygienici ani hasiči. "Podle mě je to nějaký výmysl. Současný trend je opačný a s vodou se zachází šetrně. Při výpadu městského vodovodu, například při živelních pohromách nebo zemětřeseních, by existence veřejných studní získala na důležitosti. Jestli se to stane, není to dobré," obává se ředitel městské hygienické stanice Jaromír Sobota. Podle odboru krizového řízení podzemní vody už jako alternativní zdroj nefungují. "Dříve to byla strategická zásobárna vody. Nyní je voda v nich kontaminována, a pro ochranu obyvatelstva tedy nemají žádný význam," sdělil Josef Lička z magistrátu. Hasiči nicméně připustili, že za jistých okolností by vodu ze studní čerpat mohli. "O jejich rušení vůbec nic nevíme. Já osobně bych uvítal jejich průzkum a teprve pak rozhodnutí, co s nimi," řekl hasič Petr Vodička. Zjištění vodohospodářské společnosti, že většina studen je nefunkční, není pro hasiče podstatné. "Stejně bychom z nich čerpali vodu vlastní technikou. Pro nás je důležité, jaký je tam příjezd, kolik vody studna dává a jaká je sací výška. Nepamatuji se, že bychom v posledních letech brali vodu z nějaké studny, ale kdybychom věděli, že vhodná je, bylo by to možné," dodal hasič. |
 Kašna v pražské Vratislavově ulici, která by měla být spolu s dalšími více něž sto dvaceti dalšími, pravděpodobně zrušena. (23. srpna 2000) |
 Také kašna v Křemencově ulici bude s největší pravděpodobností v příštím roce zasypána. (23. srpna 2000) |
 Kašnu na Malém náměstí případné zasypání šterkopískem také nemine. (23. srpna 2000) |
