V zasedacím sále v Arafatově hlavním štábu v Ramalláhu zvedlo ruku pro nový kabinet 51 poslanců, proti bylo 18 zákonodárců.
Uvedení Abbáse do úřadu bylo Bushovou podmínkou pro zveřejnění takzvaného blízkovýchodního "cestovního plánu". Ten vypracoval kvartet USA, OSN, Evropské unie a Ruska a zakotvil v něm etapové vyhlášení palestinského státu.
Abbás se v projevu zavázal, že skoncuje s ozbrojeným chaosem. Izraelsko-palestinský konflikt podle něj nelze řešit vojensky. Premiér hodlá zastavit činnost radikálních skupin a zabavit nelegálně držené zbraně.
Největší ozbrojené organizace Hamas a Islámský džihád ještě před hlasováním oznámily, že na příměří nepřistoupí.
Premiér zopakoval, že cílem mírových jednání s Izraelci bude nezávislý palestinský stát s hlavním městem ve východní části Jeruzaléma. Židovské osady mají být zrušeny.
"Nepřistoupíme na nic jiného, než na stát v hranicích platných před rokem 1967. Chceme získat celistvý stát bez židovských osad a na celém území, které Izrael obsadil," prohlásil.
Zejména USA a Izrael si od vládní reformy slibují rozmělnění Arafatova vlivu a oslabení jeho pozice. Arafat však v rozhovoru pro izraelský list Maariv ujistil, že se nehodlá nechat odsunout stranou.
Také ministerský předseda Abbás už předem oznámil, že se nevydá na zahraniční cesty, dokud nebude smět volně cestovat i Jásir Arafat. Na stole už přitom premiérovi leží pomyslná pozvánka do Bílého domu.
"USA formálně brzy představí etapy mírového plánu všem zúčastněným stranám. Doufáme, že budou pracovat rychle a pilně, aby se přiblížily k míru," prohlásil mluvčí Bílého domu Ari Fleischer.
Kabinet vzešel z tvrdých jednání
Jednání palestinského vedení o nové vládě zamrzla minulý týden poté, co Jásir Arafat odmítl, aby se bývalý velitel preventivní bezpečnosti Muhammad Dahlan stal ministrem vnitra.
Mahmúd Abbás ale Arafata přesvědčil, aby souhlasil s jmenováním Muhammada Dahlana ministrem pro bezpečnostní záležitosti. Ministerstvo vnitra převezme sám Abbás. Obrat v sestavení vlády přišel šest hodin před vypršením termínu.
Kvůli brzkému sestavení nové vlády tlačili na palestinské vedení západní sponzoři blízkovýchodního mírového procesu i arabští státníci.
Egyptský prezident Husní Mubarak před týdnem dvakrát telefonicky hovořil s Arafatem. Dokonce za ním vyslal do Ramalláhu šéfa egyptské rozvědky Umara Sulajmána.
"Oceňujeme pomoc pana Sulajmána a doufáme, že se podaří neshody překonat a pan Abbás sestaví kabinet," komentoval egyptskou snahu palestinský státní ministr Saíb Irikát.
Káhira Arafatovi navrhla, aby nechal složení vlády plně na Abbásovi. Premiér by s ním na oplátku v budoucnu konzultoval klíčové bezpečnostní otázky, včetně kroků vůči palestinským radikálům.
Mahmúd Abbás patří k zakladatelům Arafatova hnutí Fatah. Účastnil se minulých mírových jednání s Izraelem a nesouhlasí s ozbrojeným bojem. Mezi Palestinci není moc populární.
Premiéra však za možného partnera dialogu považují jak Izrael, tak USA.
"Pokud by Jásir Arafat neumožnil panu Abbásovi sestavit kabinet, byla by zmařena významná příležitost. Nejvíc na to doplatí Palestinci. Bude-li krize pokračovat, zemřou další nevinní lidé," řekl ministr zahraničí USA Colin Powell.
 Palestinský vůdce Jásir Arafat a premiér Mahmúd Abbás se účastní jednání Zákonodárné rady ve městě Ramalláh. (29. dubna 2003) |
