V sídle soudu v Haagu se konala krátká ceremonie pro palestinskou delegaci. Ceremonie v Haagu se zúčastnil palestinský ministr zahraničí Rijád Málikí, avšak nikoli prokurátorka ICC Fatou Bensoudaová.
I když Palestinci chtějí podat stížnosti na konkrétní izraelské představitele a vojáky hned, cesta k zahájení soudního stíhání může být dlouhá, upozornil Málikí. „Nechci náš národ zklamat, ale procedura ICC je pomalá a dlouhá. Může se setkat s mnoha překážkami a výzvami a může trvat i roky,“ řekl.
„Palestina využívala a bude pokračovat v užití všech legitimních nástrojů, aby se bránila proti izraelské kolonizaci a dalšímu porušení mezinárodního práva,“ řekl hlavní palestinský mírový vyjednávač Sáib Iríkát.
ICCMezinárodní trestní soud je první stálý trestní soud s celosvětovou působností, který stíhá jednotlivce za zločiny proti lidskosti, genocidu a válečné zločiny. Je nezávislou institucí a nespadá tedy pod OSN. Od roku 2002 sídlí v nizozemském Haagu. Založen byl v roce 1998. Římský statut vstoupil v platnost o čtyři roky později, kdy jej ratifikovalo 60 států. Palestina se stane 123. státem, který pod něj spadá. |
Palestinský prezident Mahmúd Abbás se rozhodl k přistoupení do jurisdikce Mezinárodního trestního soudu (ICC) začátkem letošního roku (více zde). Uvedl, že se tak odhodlal, protože se mu nepodařilo diplomatickými prostředky zastavit izraelskou kolonizaci Západního břehu Jordánu. Dále chce, aby se ICC zabýval „válečnými zločiny Izraele v Pásmu Gazy“.
Soud již v lednu obdržel dokumenty, kterými se Palestina snaží dokázat, že izraelští představitelé spáchali od 13. června 2014 v Gaze zločiny (o den dříve byli Hamásem uneseni tři židovští mladíci, kteří byli posléze zabiti).
Žalobkyně Bensoudaová zahájila předběžné šetření v polovině ledna a je pravděpodobné, že se závěry seznámí veřejnost v dubnu.
Tři podmínky
Bensoudaová prověřuje několik podmínek. První je to, zda dané území spadá pod jurisdikci soudu, o čemž žalobkyně nepochybuje. Dalším bodem je vstřícnost strany, jíž se činy týkají. Pokud Izrael prokáže, že už události aktivně vyšetřuje, ICC řízení nezahájí. Židovský stát si je toho vědom a zahájil vlastní šetření nejkřiklavějších případů útoků na civilisty při konfliktu v Gaze.
Toto pravidlo vstřícnosti se může uplatnit při vyšetřování války v Gaze, avšak nebude použitelné u stížností na přesidlování osadníků. Budování osad na Západním břehu je součástí vládní politiky Izraele, takže v tomto případě žádné „vlastní šetření“ zahájeno nebude.
Za třetí ICC předběžně posuzuje závažnost činů, jichž se dotyční podle žalující strany dopustili. Komorské ostrovy se pokusily Izrael dostat před ICC už za zásah proti flotile, která v roce 2010 vezla humanitární potřeby do Gazy. Izraelci při zásahu proti ní zabili deset lidí (více zde). ICC tehdy dospěl k závěru, že závažnost činů není dostatečná na otevření řízení.
Stížnost AmeričanůDvacet šest občanů USA se obrátilo na americké ministerstvo spravedlnosti se stížností na vůdce palestinského Hamasu za ostřelování Izraele raketami. Loni 22. července musel být kvůli palestinské palbě dočasně přerušen provoz na Ben Gurionově letišti u Tel Avivu. Američané tvrdí, že ostřelování letiště bylo načasováno záměrně na dobu, kdy měly odlétat americké stroje. Americký zákon může potrestat až 20 lety vězení osobu, která "záměrně a nezákonně spáchá s pomocí jakékoli zbraně nebo látky násilí na mezinárodním letišti a ohrozí občana USA". |
Jestliže prokurátorka uzná, že existují rozumné důkazy o spáchání zločinů, začne vlastní procedura ICC. Týkat se může nejen vojenských akcí Izraele v Gaze a záborů na Západním břehu, ale i Palestinců odpovědných za raketové útoky na izraelské civilisty. Izraelci mohou být souzeni jedině tehdy, budou-li k soudu vydáni, což je krajně nepravděpodobné.
Zadržení financí pro samosprávu
Izrael reagoval na jednostranné počínání palestinské samosprávy rychle a od ledna zadržuje daně a cla vybrané pro Palestince na hranicích. Měsíčně je to v přepočtu zhruba 3,2 miliardy korun.
„Pokud se Izrael domnívá, že nás pomocí ekonomického tlaku odvrátí od snahy o získání svobody a nezávislosti, pak se mýlí,“ uvedl hlavní palestinský mírový vyjednávač Sáib Iríkát. Zmrazení převodu peněz označil za akt „pirátství“. „Jsou to peníze palestinského lidu a Izrael není žádnou dárcovskou zemí,“ prohlásil.
Židovský stát část z toho použil na uhrazení nezaplacených palestinských účtů za elektřinu, zdravotní péči a další služby. Samospráva přišla o dvě třetiny příjmů a snížila platy svých úředníků na 40 procent. Pokud peníze do června nedostane, hrozí jí finanční kolaps.
Vítěz březnových izraelských volbách a dosavadní premiér Benjamin Netanjahu ale nyní rozhodl, že peníze Palestincům vrátí. Abbás na to zareagoval, že odblokování samo o sobě nic neznamená, protože Izrael ho sváže s nesčetnými podmínkami a může opatření obnovit.
