Palasovo bydlení? Velmi levný luxus

Ministr zemědělství Jaroslav Palas (ČSSD) si umí výhody spojené se svou funkcí užít. Vedle rychlých přesunů po republice s majáčkem na autě se Palas může pochlubit i tím nejlepším bydlením ze všech "mimopražských" ministrů Špidlova kabinetu.

Palas už téměř dva roky obývá stotřicetimetrový byt u Staroměstského náměstí v Praze.

Za byt, jehož tržní nájemné by se mohlo vyšplhat přes padesát tisíc, platí ministerstvo zemědělství 13 200 korun měsíčně. "Tu cenu určovalo ministerstvo pro místní rozvoj, jemuž dům patří," říká Palasův mluvčí Martin Severa.

Palas je dnes jediným stálým nájemníkem v domě. Jeho někdejší sousedé, ministr pro místní rozvoj Pavel Němec (US-DEU) a jeho dva náměstci, se už odstěhovali poté, co na podzim 2002 vyšlo najevo, že ministerstvo nechalo jejich byty zařídit luxusním nábytkem.

Ministr Palas se však k obdobnému kroku jako Němec nechystá. "Prostě se tak rozhodl. Dostal takovou možnost, tak ji využil," říká mluvčí Severa.

"Musíme ty byty nejprve nabídnout jiným státním institucím a v případě tržního nájmu by šlo jen o přelévání peněz v rámci rozpočtu," vysvětluje mluvčí ministerstva pro místní rozvoj Petr Dimun, proč nelze byty pronajmout na volném trhu. Dnes je Němcův úřad poskytuje expertům Evropské unie.

Jak se ministři postarali o své bydlení
Téměř čtrnáct tisíc mají mimopražští ministři na to, aby si v Praze sehnali ubytování. Jejich nároky se značně liší. Bydlí ve skromně zařízené garsonce na sídlišti, ale i v luxusních bytech v samém centru Prahy.

Ačkoliv mají většinou stejný plat i nárok na ubytování v hlavním městě, jejich představy o důstojném bydlení se značně liší. Zatímco například ministru zdravotnictví Jozefu Kubinyimu stačí čtyřicetimetrový byt na sídlišti na okraji města, ministr zemědělství Jaroslav Palas potřebuje byt třikrát větší, v centru, v domě, který patří ministerstvu pro místní rozvoj.

"Nevím, k čemu by mi byl stotřicetimetrový byt," říká Kubinyi. "Z práce přijdu v noci a odejdu ráno v pět. Stačí mi postel a sprcha." To Palas potřebuje podle svého mluvčího Martina Severy větší pohodlí. "Pracuje šestnáct hodin denně a každý hodně zaměstnaný člověk ví, jak je důležité dobře bydlet," tvrdí Severa.

Aby se ministr zemědělství cítil po práci dobře, nevyužil možnosti, která se mu nabízela: jeho vlastní ministerstvo má totiž v Praze 21 bytů, šest přímo v budově úřadu, dalších patnáct na sídlišti Písnice na periferii. "Proč tam nebydlí? To je spekulativní otázka. Proč nebydlí ve dva plus jedna s umakartovým jádrem? Prostě měl jinou možnost, a tak ji využil," říká mluvčí Severa.

Jen Ambrozek za vlastní
Ministr Palas měl prostě velké štěstí. Jako každý člen vlády s trvalou adresou mimo Prahu má totiž podle zákona nárok na "ubytování" v hlavním městě. Měsíčně na to dostávají příspěvek 13 800 korun, stejně jako poslanci a senátoři.

A s nadsázkou se dá říci, že tak ministři na vlastní kůži poznávají, co znamená rozdíl mezi regulovanými nájmy a volným trhem. Ministru Palasovi stačí třináct tisíc na luxusní byt v centru.

Jiní kolegové za stejnou částku bydlí ve "vládním" paneláku na sídlišti v části Řepy. Třeba ministr práce a sociálních věcí Zdeněk Škromach (ČSSD). "Alespoň nezapomenu, jak bydlí normální lidé," říká Škromach o svém bytě 3+1. A vicepremiér Petr Mareš si musí na svůj nuselský příbytek 2+1 na volném trhu dokonce připlácet.

Už i v české vládě se však objevují příklady, že si i mimopražští ministři s devadesátitisícovými platy (vicepremiér má ještě téměř o dvacet tisíc víc) dokážou bydlení v hlavním městě zajistit úplně sami.

Ministr životního prostředí Libor Ambrozek (KDU-ČSL) si za své pronajímá domek v Úvalech u Prahy. "Žádný příspěvek na bydlení ministr nepobírá," říká jeho mluvčí Karolína Šůlová. "Platí si to z vlastního."

Ambrozek tak napodobil vzor evropských komisařů. Český eurokomisař Pavel Telička sice bere v přepočtu 450 tisíc měsíčně - dům za téměř sto tisíc si však musel pronajmout sám.