Domy na tomto místě byly zakládány již v době vzniku Malé Strany ve druhé polovině 13. století, ovšem několikrát v minulosti byla jejich existence ohrožena. Bylo to hlavně v období husitských válek, kdy byly malostranské domy ničeny ze strategických důvodů, a především pak v roce 1541, kdy tu při velkém požáru lehlo téměř dvě stě domů popelem. Od osudného ohně je také možné datovat stavební historii paláce, i když některé dosud zachované části - například zbytek hranolové věže na jižním konci budovy - jsou mnohem starší.
Výstavné měšťanské domy, které tu stávaly stejně jako jinde na Malé Straně, po požáru ustoupily šlechtickým rezidencím. Tehdejší Lichtenštejnský palác vznikl na tomto místě v 16. století jako první velká barokní stavba v metropoli. O něco později se stavební zájem přenesl do sousedního Hartigovského paláce, který dnes tvoří s Lichtenštejnským jeden stavební celek.
Dnešní raně klasicistní průčelí, jež v tomto duchu sjednotilo všechny různorodé části objektu do Malostranského náměstí a Nerudovy ulice, nechal vytvořit Alois z Lichtenštejna architekta Matěje Hummela při příležitosti korunovace Leopolda II. v roce 1791. Lichtenštejnové palác prodali začátkem 19. století, kdy přesídlili do Vídně. Od druhé poloviny tohoto století objekt sloužil zemskému velitelství.
Počátkem devadesátých let minulého století začala rekonstrukce obou paláců zdevastovaných různými uživateli, kteří se tu v průběhu staletí vystřídali. Pro ateliér architekta Pavla Kupky byla o to složitější, že se musely najít kompromisy mezi respektem k památce a charakterem jejího budoucího, velmi specifického využití pro hudební zkušebny, taneční sály a posluchárny. Některá řešení se rodila v průběhu stavby, jak byly odkrývány jednotlivé fragmenty starších staveb uvnitř paláce.
Nástupní schodiště dostalo novou balustrádu podle návrhu sochaře Karla Nepraše, který je také autorem sedmadvaceti kovových patníků před palácem. Ty připomínají smutnou epochu českých dějin, kdy v předvečer nechvalně známé popravy hlavních vůdců protihabsburského stavovského povstání 20. června 1621 přišli příbuzní odsouzenců před palác, kde pobýval tehdejší místodržící a hlavní iniciátor konfiskací Karel z Lichtenštejna, a v pokleku prosili o milost pro své blízké. Ani tento potupný akt však Lichtenštejna neobměkčil a na druhý den klidně přihlížel exekuci na Staroměstském náměstí.
Během poslední rekonstrukce umístili také architekti v paláci nové varhany, a to do velkého sálu Bohuslava Martinů. Dalším přínosem rekonstrukce je řešení dvorů a komorní zahrady, které nechalo vyniknout původním prvkům, například staré studni. Ve sklepních prostorách paláce bylo před nedávnem otevřeno divadlo.
Vycházku nazvanou Prohlídka Lichtenštejnského paláce pořádá Pražská informační služba v úterý 11. září. Sraz je v 15.30 hodin před vchodem z Malostranského náměstí, číslo popisné 13. Vstup 30 Kč.
Program dalších procházek v tomto týdnu: |
Pondělí 10. září - Vodní mlýny v Praze a okolí středa 11. září - Purkrabským hájem čtvrtek 13. září - Významné bitvy v českých dějinách - období Přemyslovců čtvrtek 13. září - Královská cesta sobota 15. září - Chrám svatého Mikuláše na Malé Straně sobota 15. září - Zahrady Pražského hradu - Jelení příkop neděle 16. září - Stavovské divadlo neděle 16. září - Kolowratský palác neděle 16. září - Dientzenhoferové a Praha neděle 16. září - Vyšehrad |
Lichtenštejnský palác na Malostranském náměstí v Praze 1. (10. září 2001) |
Lichtenštejnský palác na Malostranském náměstí v Praze 1. (10. září 2001) |