Naváz Šaríf tedy podle všeho dostane již potřetí šanci sestavit vládu. Zemi řídil již i letech 1990 až 1993, respektive 1997 až 1999. Jeho druhé angažmá přerušil vojenský převrat generála Parvíze Mušarafa. Mimochodem, sesazený premiér poté pobýval v saúdskoarabském exilu a do Pákistánu se vrátil až v roce 2007.
NÁZORVolby v Pákistánu jsou každopádně bodem zlomu |
Protřelý politik Šaríf ale bude zřejmě nucen dojednat vládní koalici, neboť jeho strana podle všeho nezískala většinu. Postupně publikované výsledky voleb naznačují, že by partaj mohla dosáhnout možná až na 130 z 272 přímo volených poslaneckých mandátů. Celostátní parlament má 342 zákonodárce, zbylých sedmdesát křesel obsadí podle zákonů země ženy a zástupci etnických menšin. Část nevolených zákonodárců delegují strany podle volebního zisku. Přesto se zatím zdá, že Šarífovi o několik křesel majorita uteče.
Jistě i vzhledem k výsledkům byl první Šarífův povolební projev vzácně smířlivý. "Měli bychom poděkovat Alláhovi, že dal PML-N další šanci sloužit Pákistánu. Vyzývám všechny strany, aby se posadily se mnou ke společnému stolu a řešily problémy země," uvedl před svými stoupenci ve městě Láhaur.
Proti korupci a americkým náletům
Dosud vládnoucí, spíše levicová Pákistánská lidová strana (PPP) nynějšího prezidenta Ásifa Alího Zardárího ve volbách neuspěla. Jistých má teď je 21 křesel, přičemž dosud kontrolovala 125 sněmovních míst.
Překvapením voleb je pak úspěch Imrana Chána a jeho Hnutí za spravedlnost (PTI). Prý napravený, byť dosud vždy pečlivě upravený playboy, který v roce 1992 dovedl coby kapitán pákistánský kriketový tým k prvnímu a zatím i jedinému světovému prvenství, se svými lidmi dosud obsadil 26 křesel v pákistánském parlamentu. A Chán věří, že mandáty přibydou. Ostatně, jím založené hnutí mělo po veškerou dobu své existence jediného poslance, a to samotného Chána.
Legendární sportovec se s věkem proměnil v lehce populistického konzervativce, který se odkazuje na muslimské hodnoty. Nezapomíná však na liberální ekonomiku a moderní pohled na svět vůbec. Z nacionalistických pohnutek odmítá americké útoky bezpilotních letounů na pákistánském území, které jsou cíleny proti islamistickým teroristům. Hlavní hesly jeho kampaně byly ovšem boj s korupcí, kritika stávajících politiků a jen vágně definovaná "změna".
S tímto programem ovšem bodoval i v severozápadní chajbarské provincii, kde operují teroristé. Ve sněmu této provincie získal Chán zřejmě většinu.
Vlažný spojenec Washingtonu
Překvapivá byla rovněž volební účast, která dosáhla téměř 60 procent z 86 milionů registrovaných voličů. Ti se nenechali zastrašit násilím, které proti hlasování rozpoutala pákistánská odnož radikálního hnutí Tálibán. Poprvé v dějinách země, tedy od roku 1947, dokončila civilní vláda celý mandát a předá moc dalšímu demokraticky volenému kabinetu.
Nicméně, Pákistán má problémů více než dost. Jeho ekonomika bojuje s korupcí i byrokracií, brzdí ji také neutěšená situace v energetice - jsou dny, kdy elektřina proudí do podniků i domácností jen čtyři hodiny.
Politici se přou rovněž o míru spolupráce s USA. Dosud byl Pákistán sice velmi vlažným a pramálo nadšeným, ale přesto jen spojencem Spojených států ve válce proti terorismu. Výsledky pákistánských voleb v tomto ohledu nevzbuzují ve Washingtonu přílišný optimismus. "Naváz Šaríf přislíbil extremistům jednání a Imran Chán se zavázal, že skoncuje s 'americkou válkou' a zastaví útoky bezpilotních letadel USA," napsal kupříkladu The Washington Post.
