Muži se pokoušeli hranici překonat hranici asi 210 kilometrů severozápadně od Džammú, zimní metropole svazového státu Džammú a Kašmír. Pětice u sebe údajně měla vysílačku a automatické pušky, granáty a výbušniny.
Dillí skupině Laškare tajjaba připisuje odpovědnost za atentát v indickém federálním parlamentu ze 13. prosince, který si vyžádal čtrnáct obětí, včetně pěti útočníků. Kromě této organizace se prý na útoku podílela i separatistická skupina Džajš-e-Muhammad.
Dillí požádalo Islámábád, aby obě organizace postavil mimo zákon a zmrazil jim konta.
STŘEDA
Na hranicích v Kašmíru se v noci na středu strhla přestřelka mezi indickými a pákistánskými vojáky. Indové prý odpověděli na střelbu z pákistánské strany, která měla krýt pákistánské extremisty při postupu na indické území.
Incident se stal poté, co Indie obvinila Pákistán, že stojí za útokem na indický parlament z minulého týdne.
Podle agentury Reuters incident nepřímo potvrdil náčelník generálního štábu indické armády generál S. Padmanabhan, který obvinil Pákistán z posilování vojenských pozic na společné hranici.
"Přisunuli určité jednotky k hranici a jiné síly, které se měly stáhnout, se nestáhly. Indie proto učinila odpovídající opatření," řekl generál.
Pákistán: Není to pravda
Pákistán ale tvrzení Dillí, že vyslal posily na hranice s Indií, popřel.
"Je možné, že ve snaze ospravedlnit vlastní posilování jednotek, chtějí z toho obviňovat Pákistán," řekl mluvčí pákistánské armády generál Rašíd Kureší.
Vádžpéjí promluvil před poslanci
Indický premiér Atal Bihárí Vádžpéjí, který vystoupil poprvé od útoku na parlament před poslanci řekl, že preferuje v jednání s Pákistánem diplomacii.
"Jsme velmi zdrženliví, využíváme diplomacie, ale otevřeny jsou i jiné možnosti. Než přijmeme jakékoli rozhodnutí, všechny pečlivě posoudíme," řekl.
Vádžpéjího Indická lidová strana prosazuje v koalici vojenskou odvetu. Vůdkyně opozičního Indického národního kongresu Sonia Gándhíová kritizovala vládu za zanedbání bezpečnostních opatření a žádala, aby koalice vysvětlila, jak se mohli útočníci dostat až do parlamentní budovy a zahájit palbu. Vádžpéjí připustil, že tento aspekt atentátu zůstává neobjasněn.
Vádžpéjí v projevu připomněl, že Pákistán si je dobře vědom, že na jeho území působí teroristé, proti nimž je třeba zakročit. "Otázkou není, zdá má být válka nebo ne, ale za jakých podmínek by měla válka být," prohlásil.
Odmítl návrh Islámábádu na společné vyšetření atentátu. "To nepřipadá v úvahu," řekl. "Ti, kdo nás nabádají ke zdrženlivosti, by měli oslovit našeho souseda. Byla ohrožena suverenita a celistvost této země. Postavíme se této výzvě a doufáme, že nás v tom svět podpoří," dodal.
Indie požádala Pákistán, aby zakázal činnost dvou separatistických skupin - Laškare tajjaba a Džajš-e-Muhammad - aby pozatýkal jejich vůdce a uzavřel bankovní konta těchto skupin.
Napětí mezi oběma zeměmi stoupá
Napětí mezi Dillí a Islámábádem den ode dne roste. Indie ze sebevražsdného útoku na parlamentní komplex obviňuje pákistánskou rozvědku a tamní extremistické skupiny.
Indičtí policisté dospěli k názoru, že za atentátem z minulého čtvrtk
|
Ve svazovém státě Džammú a Kašmír i v Dillí bylo v souvislosti s atentátem z 13. prosince zadrženo a vyslechnuto na dvacet lidí. |
Islámábád jakékoli obvinění popírá a varuje, že pokud Indie zaútočí na pákistánské území, odpoví silou.
Podél hranic to už dlouho vře
Podél hranice byly uvedeny do stavu nejvyšší pohotovosti armádní jednotky.
"Jsme v pohotovosti," prohlásil s poukazem na možný pohyb pákistánských jednotek indický ministr zahraničí Džasvant Singh.
|
Útokem na parlament se ve středu zabývali indičtí poslanci. |
Pákistán naopak hrozí, že si útok nenechá líbit "V případě útoku budeme reagovat. A to velmi silným způsobem," prohlásil mluvčí pákistánského prezidenta generálmajor Rašíd Kureší. "V případě útoku se Indie musí připravit na velké ztráty," varoval.
Výhody a nevýhody vojenského útoku Indie
Americký ministr zahraničí Colin Powell v neděli prohlásil, že Indie má právo se bránit, ale vyzval Dillí, aby postupovalo s rozvahou. Pokud by podle něho současný konflikt mezi oběma zeměmi přerostl ve válečný, situace v celé oblasti by se zcela vymkla kontrole.
K opatrnosti nabádá i indický tisk. "Indie může vyslat svoje vojáky do Kašmíru. Ale může si dovolit rozpoutat válku, jejíž následky nelze dohlédnout natož jakkoli kontrolovat?" ptá se list The Times of India.
Vojenští analytici se zase shodují, že útok na Kašmír by nic nevyřešil. "I když se vojenské výcvikové tábory zničí, problém terorismu nezmizí. Zatímco útok přes hranice může být injekcí pro ego národa, nevýhody takové akce by v konečném výsledku jasně převážily nad veškerými výhodami," prohlásil bývalý šéf indického námořnictva admirál Nadkární.
|
SPOR O KAŠMÍR |
|
Indie a Pákistán spolu vedly od získání nezávislosti na Velké Británii v roce 1947 už tři války. Příčinou dvou z nich bylo území Kašmíru. Na pokraji čtvrté se ocitly v roce 1999, rok poté, co se po sérii pokusů zařadily mezi jaderné mocnosti. Tehdy stovky těžce ozbrojených extremistů překročily hranici z Pákistánu do severní části indického Kašmíru a vyprovokovaly rozsáhlou vojenskou ofenzívu Dillí. |
| Od roku 1989 bojuje za samostatnost Kašmíru nebo jeho připojení k Pákistánu desítka islámských separatistických hnutí. Islámábád neustále odmítá obviňování Indie, že muslimské separatisty na svém území cvičí a vyzbrojuje. Prohlašuje, že jeho podpora je pouze morální a politická. |
 Policisté se kryjí nedaleko indického parlamentu v Dillí, na který 13. prosince zaútočili neznámí ozbrojenci. Při následné přestřelce bylo zabito pět útočníků a šest policistů. (17. prosince 2001) |
