Aneeka Atteková prostřednictvím herní aplikace v mobilním telefonu seznámila v roce 2019 mužem, s kterým si později začala psát přes WhatsApp. List The Nation identifikoval muže jako Hassnata Farúka.
Během dopisování měla žena šířit přes aplikaci, nemorální“ a „urážlivé“ komentáře a karikatury proroka Mohammeda. Tento „rouhačský materiál“ měla dále šířit i na Facebooku.
Farúk ji udal soudu. Podle Attekové ji muž cíleně zatáhl do náboženské konverzace a obviněním se jí snaží pomstít za to, že s ním nechtěla být v kamarádském vztahu. Před soudem všechnu údajnou vinu popírala s tím, že je věřící muslimkou, píše list The Guardian.
Obhájce ženu hájil s tím, že je nevinná a v době konverzace byla duševně nemocná. Soudce nařídil psychologické vyšetření, které ale zůstalo nevyřízené.
Soud nakonec rozhodl, že se žena provinila proti pákistánským zákonům o rouhání. Žena musí na dvacet let do vězení, přičemž dostala i trest smrti.
Udali ho, že na WhatsApp zesměšnil Proroka. Soud ho poslal na smrt |
Pákistánské drakonické zákony o rouhání jsou jedny z nejpřísnějších na světě. Řada lidí kvůli nim byla odsouzena k trestu smrti. Nicméně, zatím jej úřady nikdy nevykonaly, odsouzení zůstávají za mřížemi.
Přesto obvinění z rouhání je smrtelně nebezpečné. V roce 2020 přímo v soudní síni zabil útočník souzeného amerického občana Tahira Naseema. Pákistánští islamisté na podporu vraha svolali demonstraci, kde žádali jeho propuštění a obhajovali jeho čin s tím, že hájil islám.
Američan byl v Pákistánu obviněn z rouhání, zavraždili ho v soudní síni |
Minulý měsíc rozlícený dav ubil k smrti muže ze Srí Lanky kvůli tomu, že údajně odstranil náboženské plakáty ze stěn továrny, kde pracoval. Dav tělo zabitého muže zapálil.
Lidskoprávní organizace dlouhodobě upozorňují, že zákony o rouhání slouží náboženským extremistům i obyčejným Pákistáncům jako záminka pro „řešení“ osobních sporů. Podle nich je islamistické skupiny zvláště zneužívají k perzekuci náboženských minorit, včetně těch muslimských.
Pákistán se v poslední době pokouší mít online vyjádření k náboženským záležitostem pod svou kontrolou. V roce 2016 schválil zákon, který mu dává v této oblasti větší pravomoci. Nedávno vláda požádala Twitter a Facebook, aby jí pomáhala identifikovat občany, kteří se dopouští rouhačského chování na těchto platformách.
