V pákistánském Abottábádu, kde se tehdejší šéf al-Káidy skrýval, Američané vyslali Afrídího do podezřelého domu, aby se pod záminkou očkování proti hepatitidě pokusil získat DNA lidí, kteří se tam skrývali. Krátce poté dal prezident Barack Obama rozkaz ke speciální misi, která na jaře 2011 skončila zabitím Usámy, tenkrát nejhledanějšího teroristy planety.
Řeklo by se, že lékař má nárok na vděk USA. Že dostane americké vyznamenání, popřípadě mu nabídnou život ve Státech. Že se k němu bude přistupovat jako k hrdinovi. Hluboký omyl.
CIA prý Afrídímu pouze doporučila, že by měl emigrovat do Afghánistánu, neboť v Pákistánu je jeho život ohrožen. Tím zájem skončil.
Lékař byl krátce po americké operaci unesen nechvalně proslulou pákistánskou tajnou službou ISI a od té doby strávil za mřížemi už sedm let bez soudu. Je z něho zapomenutý hrdina, od kterého všichni dávají ruce pryč.
Odborníci tvrdí, že se dostal do soukolí zhoršujících se vztahů mezi USA a Pákistánem, donedávna blízkých spojenců v boji proti teroru. Pákistánské tajné služby, s jejichž vědomím bin Ládin v Abottábádu pravděpodobně přebýval, prý naštvalo, že Američané podnikli tajnou operaci na pákistánském území bez jejich vědomí. Berou to jako zradu.
Afrídímu nepomohl ani Donald Trump, byť prohlašoval, že se o něho postará hned „dvě minuty poté“, co se stane prezidentem.
„Sága Šakíla Afrídího je dokonalou metaforou americko-pákistánských vztahů, v nichž bují nedůvěra a špatná komunikace, což ohrožuje klíčové úsilí boje s terorem,“ uvedl pro agenturu AP washingtonský analytik Michael Kugelman.
Počátkem ledna dokonce americká vláda znovu pozastavila Pákistánu rozsáhlou vojenskou pomoc, kterou měl Islámábád dostat už loni. „Mají nás za blázny,“ uvedl tehdy Trump. „Spojené státy během posledních 15 let bláhově Pákistánu pomohly, ale oni nám nedali nic jiného než lži a klam,“ dodal hlavně na adresu aktivit pákistánské rozvědky ISI, kterou velení americké armády nepokrytě označuje za spojence teroristů.
Do tohoto složitého soukolí se lékař Šakíl Afrídí nechtěně zamotal.
„Hádanky provázející jeho příběh jsou těžko rozluštitelné i pro mnohé analytiky, jinak hluboce zasvěcené do tajů zdejšího světa,“ uvedl pro list Christian Science Monitor Mohamed Amír Rána, ředitel nezávislého Pákistánského institutu mírových studií.
Pálili mě cigaretami, jedl jsem jako pes
Například: Je-li Afrídí viněn z vlastizrady, proč ho za celých sedm let nepostavili před soud?
Lékař poprvé (a naposledy) veřejně promluvil z vězení už v roce 2012, kdy se k němu za záhadných okolností dostala americká televize Fox News. „Pálili mě cigaretami a jedl jsem jako pes,“ popsal, jak s ním tajná služba ISI zacházela. „Osm měsíců jsem měl zavázané oči a po celou dobu ruce spoutané za zády,“ dodal.
Podle manželky a dětí, které jsou jeho jedinými návštěvníky za mřížemi, se později ve vězení jeho podmínky zlepšily. Žije osamoceně ve větší cele se stropními věšáky, má postel i sprchu. Na malém vařiči si může vařit a jeho rodina mu občas smí přinést skromné zásoby.
Přesto – svého právníka neviděl od roku 2012. Jeho spis „zmizel“, pak zase nebyl dostupný prokurátor. Jedna obstrukce stíhá druhou. „Každý se bojí o Afrídím jen zmínit,“ řekl jeho právník a zároveň příbuzný Kamar Nadím Afrídí. Prý proto, že několik lidí, kteří se o jeho osud zajímali, skončilo v rakvi.
Zajímavé rovněž je, že lékař nebyl obviněn z vlastizrady v souvislosti s operací proti bin Ládinovi, ale údajně proto, že pomáhal islamistickým skupinám v pákistánských kmenových oblastech.
„ISI mě unesla a držela ve vazbě celý rok, aby proti mně připravila smyšlená obvinění,“ řekl Afrídí pro Fox News s tím, že ISI považuje Američany za své největší nepřátele, horší než Indy. „Mně se pomstili za moji pomoc USA.“
Ani Spojené státy se v Afrídího případě moc neangažují. Americké ministerstvo zahraničí pouze konstatovalo: „Věříme, že doktor Afrídí je vězněn neoprávněně, a toto přesvědčení jsme Pákistánu jasně sdělili.“ Ovšem i kdyby lékař nějakým zázrakem vyšel z vězení, vyhráno mít nebude. Řada militantních skupin mu za jeho angažmá proti teroristické ikoně bin Ládinovi hrozí smrtí.
2. května 2011 |
