Pákistán chce zničit Taliban, armáda už zabila přes 140 radikálů

Pákistánská armáda udeřila na militantní Táliby v údolí Svát. Během uplynulých 24 hodin zabila 143 rebelů přímo v baště radikálního islamismu. Výsledek bojů podle agentury Reuters prokáže odhodlání Pákistánu zlomit moc stále silnějšího Talibanu, který je postrachem Spojených států amerických.

Pákistánská armáda útočí na pozice radikálů z Talibanu | foto: Reuters

Premiér Júsuf Ráza Gílání, který nařídil vojákům zaútočit na "militanty a teroristy", o nich tvrdí, že se pomocí pistole snaží držet zemí jako rukojmí.

Rozkaz k úderu ze strany vlády potvrdil i armádní mluvčí Athar Abbás. "Cílem rozsáhlé operace je zničit militanty. Ti jsou teď na útěku a snaží se blokovat únik civilistů z oblasti," řekl mluvčí, podle něhož je zásah náročný a není možné odhadnout lhůtu potřebnou k vyčištění údolí od rebelů.

Vojenští činitelé už dříve oznámili, že armáda v údolí Svát nasadila bojové vrtulníky a vojenské oddíly, které se měly postavit zhruba čtyř až pěti tisícům militantů. Pákistán podle Abbáse zapojil do boje téměř 15 tisíc členů bezpečnostních sil. - čtěte o vývoji situace v posledních dnech

Stovky tisíc lidí prchají z oblasti, hrozí humanitární krize

Mezitím se daly do pohybu masy civilistů, kteří se snaží uniknout smrtícím střelám, a v oblasti vypukla humanitární krize. Ohroženo je podle OSN 200 tisíc lidí, kteøí opustili své domovy už v minulých dnech a dalších 300 tisíc, které se chystají odejít.

Ti všichni se pak připojí k dalším 555 tisícům lidí z dalších oblastí Pákistánu, kteří před boji s militanty uprchli během posledních osmi měsíců.

Podle agentury Reuters se pohled běžných Pákistánců na bojové aktivity armády postupně mění. Zatímco v minulosti boje převážně odmítali s tím, že Islámábád pouze zastupuje Washington v bitvě vedené USA, nyní stále více lidí hodnotí negativně především militanty coby hrozbu pro jejich zemi.

"Pokud to vláda myslí se zničením militantů v údolí Svát opravdu vážně, podpoříme ji ve vojenské operaci," řekl například sociální pracovník a obyvatel oblasti Dheri Baba v údolí Svát Chálid Chán.

Útok na Taliban přichází jen krátce poté, co se pákistánský prezident Ásif Alí Zardárí setkal v Bílém domě s Barackem Obamou i jejich afghánským protějškem Hamídem Karzáím. Během schůzky se trojice politiků dohodla na společném postupu proti Al-Kajdě. - čtěte více o setkání politiků

USA řeší rostoucí násilí v oblasti

Analýza jednání s prezidenty Pákistánu a Afghánistánu

Americký prezident Barack Obama na schůzce se svými protějšky představil strategii na poražení Al-Kajdy ve chvíli, kdy USA prohrávají v Afghánistánu válku a ani jednu z obou zemí nelze považovat za spolehlivého spojence.

Vůbec první osobní setkání Obamy s oběma státníky se točilo kolem aktivity teroristů Al-Kajdy včetně jejich lídra Usámy bin Ládina, označovaného za strůjce útoků z 11. září 2001, a radikálně islamistických členů Talibanu, kteří Al-Kajdě poskytují ochranu a podporu. Trojice politiků se během schůzky dohodla na společném postupu proti Al-Kajdě.

Přesně před týdnem Obama uvedl, že "jeho prací je zajistit, aby Usáma bin Ládin a jeho souputníci nestvořili nějakou novou svatyni, z níž by mohli zabít další tři tisíce nebo víc Američanů". Ale zabránit dalšímu útoku na americkou půdu není pouze otázkou poslání dalších vojáků do Afghánistánu, stejně jako nejde o jediný problém USA spojený s Afghánistánem a Pákistánem. Ve hře je mnohem víc:

ROLE SOUSEDŮ
Indie a Čína, které mají s oběma zmíněnými aktéry společné hranice, rozhodně nestojí o islamistické militanty podporované z jejich území. Indie a Čína mohou cítit potřebu zasáhnout, pokud se jim bude zdát, že Američané nemají situaci plně pod kontrolou. Stejné nutkání může pocítit i šíitský Írán, který sunnitské muslimy z Al-Kajdy za "bratry" určitě nepovažuje, a starosti mu dělá i domácí problém s drogami živený především zásobami opia z Afghánistánu. S kolotočem drog a útoků ze strany militantů má problémy i Rusko. Washington proto nechce připustit, aby se Afghánistán a Pákistán staly ložisky problémů v širším regionu, či aby posloužily jako záminka dalších států pro intervenci.

JAKOU ROLI HRAJE V AFGHÁNSKÉ VÁLCE PÁKISTÁN?
Američany vedená invaze z roku 2001 přetnula vládu Talibanu v Kábulu a vytlačila jeho zbytky i zbylé al-kajdisty do nejodlehlejších částí Afghánistánu na hranicích s Pákistánem. Poté ale USA obrátily pozornost k Iráku. Síly nasazené v Afghánistánu nebyly schopné zničit zbytky militantů ani zabránit jejich obrodě. Násilí v Afghánistánu je od dob svržení Talibanu vůbec největší - aby se tedy povstalci odrazili ze dna, potřebují k tomu v prvé řadě možnost znovu nabrat síly v Pákistánu.

CO USA OČEKÁVAJÍ OD PÁKISTÁNU?
Američané žádají, aby Pákistán tvrdě zatočil s Al-Kajdou a afghánskými Taliby, kteří se ukrývají v oblastech poblíž hranic. USA jsou rovněž znepokojeny rostoucím násilím vůči samotné vládě Pákistánu. Původem pákistánští členové Talibanu účinně kontrolují údolí Svát, minulý měsíc dokonce získali navrch i v sousední oblasti Buner, vzdálené od Islámábádu pouhých 100 kilometrů. Ačkoliv se je nyní armáda snaží vytlačit zpět, její předchozí ofenzívy většinou končily mírovou dohodou, kterou militanti využili k vyzbrojení a ve výsledku i posilovali. Byli schopni páchat po celém Pákistánu sebevražedné i běžné útoky, a zvyšovali tím pochyby o stabilitě vlády. Americká ministryně zahraničí Hillary Clintonová obvinila Islámábád, že povolením radikálního práva šaría v údolí Svát se v podstatě Talibům vzdal, Obama zase označil tamní vládu za "velmi křehkou".

MÁ AMERIKA STRACH Z JADERNÝCH ZBRANÍ PÁKISTÁNU?
Pokud lze věřit slovům Obamy a vrchního činitele americké armády Mike Mullena, není strach na místě. Minulý týden například Obama prohlásil: Věřím tomu, že dokážeme uchovat pákistánský arzenál jaderných zbraní v bezpečí". Jiní američtí činitelé si však - pod rouškou anonymity - na optimisty nehrají. Rostou obavy, že se militanti pokusí ukořistit zbraně během jejich převozu nebo infiltrovat své příznivce do laboratoří či zařízení na výrobu paliva, tento jev je známý jako "plížící se talibanizace" Pákistánu. Sám Islámábád však trvá na tom, že své zbraně dokáže udržet v bezpečí.

DALŠÍ DŮVODY, PROČ JSOU AFGHÁNISTÁN A PÁKISTÁN PRO USA DŮLEŽITÍ?
Afghánistán produkuje 90 procent světových zásob opia (Clintonová jej v tomto ohledu nazvala dokonce narkostátem). Většina opia pochází právě z území kontrolovaného Talibanem. Za druhé, materiál pro spojenecké síly v Afghánistánu je vykládán v hlavním pákistánském přístavu Karáčí a poté převezen po zemi do Afghánistánu. Zvýšení rizika přepadení a politické turbulence v Pákistánu tyto zásoby tím víc ohrožují.

Pokud zůstaneme optimisty a skutečně dojde k tomu, že v Pákistánu a Afghánistánu zavládne mír a bezpečí, obě země by se mohly stát "energetickým koridorem", jejichž potrubím by proudil přírodní plyn ze Středního Východu a Střední Asie do rostoucích ekonomik Indie, Číny a dalších asijských zemí.

Zdroj: Reuters