Šest let vězení pro jednoho z nejmocnějších mužů Izraele navrhovala obžaloba, píše list The Jerusalem Post. Olemrt také musí zaplatit pokutu v přepočtu skoro šest milionů korun a soud mu zabaví asi tři miliony korun ve fondech. Obhajoba navrhovala veřejně prospěšné práce.
Soudce David Rozen své rozhodnutí zdůvodnil tím, že čím vyšší veřejný úřad dotyčný zastává, tím vyšší by měl být trest za korupci. "Je to velmi inteligentní člověk, který umí jiné přesvědčit. Je to úctyhodný muž, který této zemi přispěl mnohým," prohlásil Rozen.
Na jedné straně ocenil Olmertův přínos Izraeli, jeho jednání v korupční kauze však označil za "morálně zvrhlé". To podle izraelského tisku může Olmertovi vynést zákaz vykonávání veřejného úřadu po dobu sedmi let.
Rozsudek není pravomocný, expremiér se vůči němu hodlá odvolat. Do konečného rozhodnutí může pobývat na svobodě.
Soud Olmerta již koncem března uznal vinným, že jako starosta Jeruzaléma přijal několik úplatků. Jeden v přepočtu přes 2,8 milionu korun prostřednictvím svého bratra, další o skoro 600 tisíc korun vyšší přes šéfa úřadu starosty. Výši trestu si bývalý předseda vlády vyslechl až nyní. Vinu nikdy nepřiznal.
Jako starosta Jeruzaléma působil Olmert od roku 1993 do roku 2003, v čele izraelské vlády pak stál v letech 2006 až 2009.
Kauza Holyland
Verdikt se váže k takzvané kauze Holyland, která se dostala před spravedlnost v roce 2010. Týká se výstavby rezidenčního areálu Holyland Park v Jeruzalémě, komplexu luxusních budov podobných pevnosti, které jsou domovem nejbohatších Izraelců.
Holyland je považován za vůbec největší korupční kauzu v historii židovského státu. Osmašedesátiletý Olmert v ní figuroval jako hlavní podezřelý. Z třinácti obviněných veřejných činitelů a vlivných postav obchodu bylo z korupce a praní špinavých peněz usvědčeno deset z nich.
Ehud Olmert je prvním ministerským předsedou, který stanul před izraelskou justicí, ne však prvním vysoce postaveným izraelským politikem. Někdejší izraelský prezident Moše Kacav si v roce 2011 vyslechl sedmiletý trest za sexuální napadení několika žen (podrobnosti o tom zde).
Ostře sledovaná aféra sahající do roku 2007 vyústila v nejprve v dohodu s prokurátorem. Prezident se na jejím základě přiznal a zaplatil odškodné několika obětem. Na svůj post rezignoval v okamžiku, kdy už z předčasných voleb vzešel jeho nástupce: stávající první muž Izraele Šimon Peres. Do řádného vypršení mandátu tehdy chlípnému prezidentovi zbývalo pouhých 14 dní. Pak ale dohodu odmítl a snažil se dokázat svou nevinu před dalším soudem. Neuspěl ovšem a sedmiletý trest nastoupil v prosinci 2011.
