Ministr Aleš Řebíček svůj záměr odvolat šéfa fondu iDNES.cz potvrdil. "Ano, ví o tom," napsal v SMS zprávě. Důvody ale zatím sdělit nechtěl.
Pavel Švagr, který Státní fond dopravní infrastruktury budoval od jeho začátků v roce 2000, si žádné profesní chyby není vědom. "Když se podíváte na historii fondu, každoročně se dařilo investovat do dopravy víc peněz," řekl iDNES.cz. K odvolání podle něj dojde poslední týden v dubnu, kdy se má s ministrem sejít osobně.
Dotaz, zda v jeho odvolání hrají roli politické zájmy, odmítl komentovat. Jiní si takovou verzi představit dokážou.
ODVOLANÍ ŠÉFOVÉ ÚŘADŮ"Vlna odchodů je skutečně nestandardní. Pokud by byly změny vedené stranickými zájmy, může to vést k destabilizaci významných složek správy, jako jsou tajné služby a policie," řekl iDNES.cz politolog Zdeněk Zbořil.
Jednoznačnému odsouzení se ale brání. "Zatím musíme vládě věřit, že jejím cílem je zlepšit chod státní správy. Pravé důvody vyplavou za nějaký čas na povrch samy," věří politolog.
Existenční nejistota provází úředníky tradičně po každých volbách. Tentokrát odešli lidé dosazení za ČSSD třeba z tajných služeb, policie, tří fakultních nemocnic, ředitelství celníků, vládní agentury CzechInvest nebo státního podniku Lesy ČR.
Důvody odvolání znějí většinou podobně - odborné pochybení či profesní kvality. Odvolaní však většinou tvrdí, že takové vysvětlení je účelové, někteří mluví rovnou o politických důvodech.
ČSSD: Dosazení lidé budou poslušní
Politický motiv vidí za svým odchodem třeba ředitel České obchodní inspekce Jiří Pěkný, který skončil na žádost ministra obchodu a průmyslu Martina Římana.
"Určitě mu nedělá dobře, že jsem členem České strany sociálně demokratické, a určitě plno jeho spolustraníkům by se líbilo toto místo," řekl Pěkný televizi Nova. Jeho funkci převzala členka ODS Jana Příhodová.
Za účelové označil své dramatické odvolání i šéf vládní agentury CzechInvest Tomáš Hruda a politické motivy stojí podle exministra zdravotnictví Davida Ratha také za březnovým odvoláním tří šéfů fakultních nemocnic. Ti své posty obsadili za vlády ČSSD a dva z nich jsou i jejími členy.
Právě sociální demokraté mají pro personální výměny jednoznačné vysvětlení. "Jde o snahu destabilizovat státní správu a dosadit na místa lidi, kteří budou za své funkce vděční. Je jedno, jestli jde o členy ODS, nebo ČSSD. Ti lidé budou jednoduše ministrům poslušní," řekl iDNES.cz poslanec za ČSSD Miloslav Kala.
V případě loňské obměny vedení tajných služeb mluvil Jiří Paroubek dokonce o ohrožení národních bezpečnostních zájmů a o tom, že ODS se pokouší monopolizovat informační a zpravodajské zdroje ve svůj prospěch. Ministr vnitra Ivan Langer ale politické zájmy popřel, výměny podle něj dají resortu nový impulz. - více zde
Stranická legitimace jako výtah k moci
Podobné impulzy by ale kritici čistek ve státní správě úplně vynechali. Povolební nejistota totiž neohrozí jen duševní stav úředníků, ale i čerpání dotací z evropských fondů.
"Nový člověk se musí nejprve zapracovat. Opakovaně taková praxe škodí chodu státu," řekla iDNES.cz ředitelka nevládní organizace Transparency International Adriana Krnáčová s tím, že politika se míchá do věcí, do kterých by neměla.
Máslo na hlavě má ale podle politologa i samotná sociální demokracie. "Pro spoustu lidí, kteří by jinak o ČSSD nezavadili, byla strana výtahem k profesní kariéře i za minulé vlády. Svědčí o tom třeba i akty podivného vylučování poslanců Pohanky a Melčáka. To má ostatně předobraz v dobách totality. Lidé jako Rögnerová nebo Tlustý také vysvětlují své členství v KSČ profesní kariérou," míní Zbořil.
Tradici povolebních čistek si ovšem politici zřejmě jen tak vzít nenechají. Důkazem jsou letité průtahy s přijetím zákona o státní službě, který má stanovit jasné kompetence úředníků a politiků. Česko je tak mezi zeměmi EU jediné, kde zákon chybí. "Loni byla jeho platnost znovu odložena do roku 2009," upozornila Krnáčová.
