Padesátka ušetřila řadu životů

P r a h a - Rok po snížení povolené rychlosti v obcích na padesát kilometrů v hodině hovoří statistiky jednoznačně ve prospěch tohoto kroku: počet úmrtí při dopravních nehodách ve městech a vesnicích klesl téměř o deset procent. Jen za prvních šest měsíců letošního roku zahynulo o 54 lidí méně než za stejné období v loňském roce. Nepotvrdily se ani obavy mnohých odpůrců omezení rychlosti, podle nichž měla padesátka zhoršit dopravní zácpy ve městech. Ty sice jsou na některých místech o něco větší než před rokem, ale podle odborníků je má na svědomí spíše stoupající počet automobilů v ulicích než rychlost, kterou se pohybují.

"Čísla jednoznačně ukazují, že odpůrci omezení rychlosti neměli pravdu," říká šéf republikové dopravní policie Zdeněk Bambas. "Přestože celkový počet nehod nepatrně narostl, nižší počet mrtvých je dostatečný argument." Podobný názor má i ředitel pražské dopravní policie Zdeněk Bezouška, podle kterého měla padesátka přínos i přesto, že v Praze celkový počet nehod mírně stoupl: "Je to dáno tím, že je na silnicích stále více aut a řidičů. Na druhou stranu se díky padesátce zmírnily následky dopravních nehod," tvrdí Bezouška. Přes příznivé výsledky policisté většinou přiznávají, že omezenou rychlost rozhodně nedodržují všichni. "Lidé mají často oprávněný pocit, že se nic nezměnilo a že řidiči jezdí dál jako zvířata. Někteří tak skutečně jezdí. To se ale nejspíš změní teprve tehdy, až se úplně ucpou silnice. Nějaká změna k lepšímu určitě nastala. Není jen vidět na první pohled," tvrdí Zdeněk Bambas. "Každopádně se tím, že se snížila rychlost, připomnělo, že tady vůbec nějaký limit existuje. Mám pocit, že už se na to trošku zapomínalo," přikyvuje Karel Pospíšil z Rady vlády pro bezpečnost silničního provozu. Policisté navíc tvrdí, že kdyby měli lepší technické vybavení, počet mrtvých na silnicích by se ještě radikálně snížil. Policii navíc chybějí nejen radary, ale i možnost účinněji postihovat neukázněné řidiče. Ministerstvo vnitra proto v současnosti pracuje na zavedení takzvaného bodového systému, který by měl vstoupit v platnost kolem roku 2000. Podle něj by každý řidič za určitý přestupek dostal předem stanovený počet trestných bodů a po překročení maximální hranice by automaticky přišel o řidičský průkaz.
Během letošního a příštího roku by se měl zvýšit i počet radarů: policie dostane dalších sto padesát přístrojů. V současnosti připadá jeden radar na každý okres. "Počet měření je nedostačující. To už musí být velká smůla, aby se člověk s radarem potkal," stěžují si policisté. Ti by podle Zdeňka Bambase rádi nakoupili i jiné technické prostředky. "Potřebovali bychom například laserové pistole na měření rychlosti. Alespoň bychom tak vzali lidem iluzi, že jim pomůžou třeba detektory radarů." Policie řeší každoročně kolem milionu přestupků proti dopravním předpisům. "Náš problém ale není ani tak v tom, že by nás bylo výrazně méně, než mají policejní sbory ve vyspělých zemích. Spíš by nám pomohlo, kdyby lidé měli strach z postihu," vysvětluje jeden z policistů.